Investigativní server Bellingcat spolu s nezávislým ruským zpravodajským webem The Insider a britskou televizí BBC odhalil, že ruský opoziční politik Boris Němcov byl před svou vraždou v roce 2015 sledován stejnými členy FSB, kteří následně sledovali i Kara-Murzu, Bykova a Alexeje Navalného. Cestovní údaje ukazují, že důstojník FSB Valerij Sucharev sledoval Navalného během jeho prezidentské kampaně v roce 2017, Kara-Murzu bezprostředně před jeho první zjevnou otravou a Bykova po celý rok, než náhle onemocněl.
Boris Němcov byl mnohými považován za nástupce prezidenta Borise Jelcina. V roce 1999 byl ale novým prezidentem jmenován Vladimir Putin. V následujících desetiletích se mu stal Němcov trnem v oku. Zasazoval se o mezinárodní sankce proti politickému vedení Ruska, postavil se proti anexi Krymu a požadoval nezávislé vyšetření sestřelení malajsijského letu MH17 nad východní Ukrajinou. Bezprostředně před svou smrtí byl Němcov jedním z nejostřejších Putinových kritiků.
Po dobu deseti měsíců před svou smrtí byl ruský opoziční politik sledován příslušníky tajné služby FSB. Agenti ho přestali sledovat jen chvíli před jeho vraždou 27. února 2015, za kterou byl odsouzen bývalý čečenský bezpečnostní důstojník Zaur Dadajev.
Investigativní server Bellingcat popisuje, že důstojníci FSB sledovali Borise Němcova v období od května 2014 do února 2015 a postupovali podobně jako při sledování jiných obětí otravy – obvykle na určené místo přijeli několik hodin nebo den před Němcovem a odjeli krátce před ním nebo po něm. Podle autorů investigace „je pozoruhodné, že při poslední cestě z Moskvy do Jaroslavle, kde Němcov působil jako člen místní městské rady, ho příslušníci FSB nesledovali. O několik dní později byl v Moskvě zabit“.
Nejvýše postavený agent FSB sledoval i další politiky
Z údajů, které získal server Bellingcat, vyplývá, že Němcova na zpátečních cestách sledoval důstojník FSB Valerij Sucharev, kterého pokaždé doprovázel druhý pracovník FSB. Při prvních sledovacích cestách byl se Sucharevem Dmitrij Suchinin, který má zkušenosti s chemií a kryptografií. Při dalších deseti cestách ho doprovázel Alexej Krivoščekov, další známý agent FSB, který byl následně zapleten do operace s cílem otrávit Alexeje Navalného.
Na základě analýzy cestovních a komunikačních vzorců se podle Bellingcatu zdá, že „Sucharev je nejvýše postaveným důstojníkem FSB zapojeným do sledování ruských opozičních osobností, které byly následně otráveny nebo záhadně onemocněly příznaky podobnými otravě jedem“. Vladimira Kara-Murzu sledoval v roce 2015 dva dny před jeho první otravou.
Poté, co přijal krycí identitu Nikolaje Gorochova, sledoval Navalného na většině jeho cest v rámci prezidentské kampaně v roce 2017. Stejnou krycí identitu Sucharev použil při sledování Dmitrije Bykova v letech 2018 a 2019.
Během dvou týdnů před otravou Alexeje Navalného v srpnu 2020 Sucharev uskutečnil desítky telefonátů s důstojníky FSB včetně šéfa technicko-vědecké služby FSB Vladimira Bogdanova a zástupce šéfa Kriminalistického ústavu Stanislava Makšakova. Povolal také tři agenty, kteří letěli spolu s Navalným, aby zničili důkazy o tom, že mu byl podán jed novičok. Sucharev si také vyměnil více než 40 hovorů a textových zpráv s Olegem Tajakinem, který koordinoval operace z Moskvy.
Přestože neexistují přímé důkazy o tom, že by se Sucharev, Krivoščekov a Suchinin podíleli na Němcovově vraždě, jeho systematické sledování nejméně dvěma agenty FSB, kteří jsou spojováni s dalšími atentáty na opoziční představitele, vyvolává podle Bellingcatu řadu nových otázek.