Setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa v roce 2017. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
Americký prezident Donald Trump měl být v osmdesátých letech špionem bývalé sovětské tajné služby KGB. Informoval o tom britský list Mirror s odkazem na slova bývalého důstojníka sovětské rozvědky Alnura Mussajeva. Ten v minulosti působil ve Výboru státní bezpečnosti a jeho prací mimo jiné mělo být „verbování podnikatelů z kapitalistických zemí“. Jedním z takových byl údajně i současný šéf Bílého domu. Krycí jméno americké hlavy státu mělo být Krasnov.
Sovětský Výbor státní bezpečnosti (KGB) měl Trumpa naverbovat v roce 1987. V příspěvku na sociální síti to zveřejnil bývalý důstojník KGB. „V roce 1987 naše ředitelství naverbovalo Donalda Trumpa pod pseudonymem Krasnov,“ napsal Mussajev na sociální síti. Za Sovětského svazu rozvědčík působil podle svých slov na 6. ředitelství KGB v Moskvě, které bylo zodpovědné za podporu kontrarozvědky v ekonomice, informoval britský deník.
Mussajev svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy, vyvolalo to však další spekulace o Trumpových vazbách na Rusko. Nynější americký prezident byl poprvé v Moskvě před 38 lety, kdy se začínal uplatňovat na newyorském trhu s nemovitostmi. V Sovětském svazu chtěl zjistit možnosti výstavby hotelu v Moskvě.
„Dnes byl z FSB (současná ruská tajná služba, pozn. red.) odstraněn osobní spis ‚Krasnova‘. Soukromě jej spravuje jeden z Putinových blízkých spolupracovníků,“ popsal dále Mussajev.
Trump vazby na Rusko popírá
Před několika lety se objevila informace, že v roce 1985 sovětská KGB aktualizovala tajný osobnostní dotazník, který distribuovala mezi své důstojníky a který podrobně popisoval, jak identifikovat a rekrutovat západní osobnosti. Dokument instruoval agenty, aby se zaměřili na „významné osobnosti na Západě“ s cílem „získat je pro nějakou formu spolupráce s námi… jako agenty nebo důvěrné či zvláštní nebo neoficiální kontakty“. Jedním z takových cílů mohl být i Trump.
Trump rozhodně popírá, že by měl jakékoli nevhodné vazby na Rusko nebo se spolčil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Mirror ale připomíná, že někteří američtí představitelé opakovaně vyjadřovali obavy z jeho blízkého vztahu s Putinem, a to zejména během jeho prvního funkčního období.
Anthony Scaramucci, který v roce 2017 krátce působil jako Trumpův ředitel komunikace v Bílém domě, v pořadu The Rest Is Politics: Podcast US naznačil, že Trumpův vztah k Putinovi byl pro mnoho jeho bývalých vysokých činitelů nesrozumitelný.
„Myslím, že na prezidenta působí jakési záhadné ‚kouzlo‘,“ řekl, ale neupřesnil, v čem by mohlo spočívat. Naznačil nicméně, že několik bývalých činitelů Trumpovy administrativy, včetně H. R. McMastera, Jamese Mattise a Johna Kellyho se také snažilo pochopit Trumpovu náklonnost k Putinovi. „Nevím, proč to tak je,“ řekl. „McMaster na to nemohl přijít, Mattis na to nemohl přijít, Kelly na to nemohl přijít,“ dodal.
Nadšení po návratu z Moskvy
O možnosti naverbování Trumpa do KGB se mluví již dlouho. Deník FORUM 24 před rokem zmínil slova amerického publicisty Jonathana Chaita. Ten už v lednu 2021 připustil možnost, že má Trump s Ruskem specifické soukromé vztahy. Tehdy v článku na webu Nymag.com připomenul, že už v roce 1986 se sovětský velvyslanec Jurij Dubinin setkal s Trumpem v New Yorku. Lichotil mu za jeho výkony ve stavebnictví a pozval ho k jednání o stavbě v Moskvě, kam Trump přijel v červenci 1987. Ubytoval se v hotelu National v takzvaném Leninově apartmá, které bylo nepochybně odposloucháváno, jak to v hotelech tohoto typu v SSSR bývalo zvykem.
„Trump se z Moskvy vrátil nabitý politickými ambicemi… Dva měsíce po návštěvě Moskvy utratil Trump téměř 100 tisíc dolarů za sérii celostránkových novinových inzerátů, které zveřejňovaly politický manifest ‚Otevřený dopis Donalda J. Trumpa o tom, proč by Amerika měla přestat platit za obranu zemí, které si mohou dovolit bránit se samy‘. Takto jej Trump pojmenoval a spustil hněvivé populistické obviňování spojenců, kteří využívali deštník americké vojenské ochrany. ‚Proč tyto země neplatí Spojeným státům za lidské životy a miliardy dolarů, které ztrácíme na ochranu jejich zájmů?‘ ptal se Trump.“
Toto téma se vrátilo i v jeho prezidentské kampani, kde dokonce prohlásil, že by Rusko proti spojencům povzbuzoval, když se jim nechce platit.
Jonathan Chait zmínil, že Trump přímo chrlí témata, která „se shodou okolností úzce shodují s geopolitickým cílem Ruska, jímž je oddělení Spojených států od jejich spojenců“. Trump budí podezření tím, že zaujímá anomálně proruské postoje. Setkal se s Putinem na summitu v Helsinkách (2018), přičemž se tvářil podivně submisivně, a chrlil Putinovu propagandu na řadu témat včetně směšné možnosti společné rusko-americké jednotky kybernetické bezpečnosti.
Na tiskové konferenci po summitu byl Trump dotázán, zda v případě obvinění z vměšování do amerických voleb věří vlastním zpravodajským službám, nebo ruskému prezidentovi. „Prezident Putin říká, že to není Rusko. Nevidím žádný důvod, proč by mělo být,“ odpověděl Trump.
Trump dokonce odmítal připustit, že kremelský režim otrávil Alexeje Navalného, a opakoval i teze ruské propagandy: Sověti museli v sedmdesátých letech napadnout Afghánistán, aby se ubránili terorismu.
Jonathan Chait připomněl, jak reportér Craig Unger získal bývalého špiona KGB, který tvrdil, že ruská rozvědka pracovala na Trumpovi celá desetiletí. „Ve své nové knize ‚Americký kompromat‘ Unger vyzpovídal Jurije Švece, který mu řekl, že KGB manipulovala Trumpem prostým lichocením,“ napsal novinář. U Trumpa jsou „jeho nejdůležitějšími vlastnostmi nízký intelekt spojený s hypernafouknutou ješitností. To z něj dělá sen pro zkušeného verbíře,“ doplnil.
