Přes polovinu Evropanů spíše důvěřuje Evropské unii, ukázal nový Eurobarometr. Jde o nejvyšší úroveň důvěry od roku 2007. Zároveň se také v průzkumu objevila vůbec nejvyšší podporu eura. Evropané mají optimističtější pohled na budoucnost a přáli by si silnější a nezávislejší EU, zejména tváří v tvář současným globálním výzvám, informovala Evropská komise v tiskové zprávě.
Důvěra v Evropskou unii je na nejvyšší úrovni za posledních 17 let. Nejvyšší je přitom mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let. Celkem napříč evropskými zeměmi důvěřuje unii 51 procent lidí. Zároveň shodně 51 procent Evropanů uvedlo, že důvěřují Evropské komisi.
Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že se cítí být občany EU, což je nejvyšší úroveň za více než dvě desetiletí. Kromě toho více než šest z deseti lidí vidí budoucnost EU optimisticky.
Evropané také podle průzkumu chtějí silnější, nezávislejší a udržitelnější EU. Téměř sedm z deseti respondentů souhlasí s tím, že EU má dostatečné pravomoci a nástroje k obraně svých ekonomických zájmů v globální ekonomice. Podobně 69 procent souhlasí s tím, že unie je místem stability v neklidném světě.
Podle Evropanů by měla být bezpečnost a obrana hlavní prioritou, následovaná migrací, ekonomikou, klimatem a životním prostředím a zdravím. Témeř polovina si zároveň myslí, že zajištění míru a stability bude mít v krátkodobém horizontu nejvyšší pozitivní dopad na jejich život.
Průzkum Eurobarometr zaznamenal historicky nejvyšší podporu společné měny, a to jak v EU jako celku, kde je to 74 procent, tak v eurozóně, kde je to 81 procent. Pokud jde o vnímání situace evropské ekonomiky, 48 procent Evropanů ji považuje za dobrou, zatímco 43 procent ji považuje za špatnou. Vnímání situace evropské ekonomiky se od podzimu 2019 neustále zlepšuje. Skoro polovina si nyní myslí, že evropská ekonomická situace zůstane v příštích 12 měsících stabilní.
Česko je jednou z členských zemí, které ještě euro nezavedly. Letos zřejmě po několika letech splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II.
Ve vládní koalici byly letos na začátku roku kvůli přijetí společné evropské měny spory, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Znovu se téma otevřelo v listopadu, když hnutí STAN požadovalo vytvoření pozice národního koordinátora pro euro. Vláda se ale na věci nehodla.
Průzkum dále zjišťoval, jak jsou na tom Evropané s podporou napadené Ukrajiny. Téměř devět z deseti jich souhlasí s poskytováním humanitární podpory lidem postiženým válkou. 71 procent občanů EU podporuje ekonomické sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům a 68 procent souhlasí s poskytnutím finanční podpory Ukrajině. Šest z deseti schvaluje udělení statusu kandidátské země EU ze strany EU a 58 procent souhlasí s tím, aby EU financovala nákup a dodávky vojenského materiálu Ukrajině.
Válka na Ukrajině je i nadále považována za nejdůležitější problém na úrovni EU z celkem 15 oblastí. Po válce následuje imigrace a mezinárodní situace.
Průzkum Eurobarometr proběhl mezi 10. říjnem a 5. listopadem 2024 ve 27 členských státech. Celkem bylo tváří v tvář dotazováno 26 525 občanů EU. Rozhovory byly rovněž vedeny v devíti kandidátských a potenciálních kandidátských zemích (všechny kromě Ukrajiny) a Spojeném království.