Za poslední měsíc klesla důvěra v prezidenta Miloše Zemana z 62 na 56 procent. Stále je ale vyšší než před rokem, kdy byla méně než 50 procent. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Od nástupu Miloše Zemana do funkce hlavy státu byla důvěra v prezidenta podle CVVM nejvyšší právě letos v březnu a nejnižší na přelomu let 2014–2015, kdy se propadla na 34 procent.
Jak ukazují výsledky v grafu 1, v dubnu vyjadřovalo prezidentovi důvěru 56 % občanů, z toho 16 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně“ a 40 % „spíše“. Naopak nedůvěru prezidentovi vyjádřilo 41 % respondentů, z toho 25 % „spíše“ a 16 % „rozhodně“. Tři procenta oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím“.
Z podrobnější analýzy vyplývá, že důvěra v prezidenta Zemana narůstá se zvyšujícím se věkem a s rostoucí spokojeností s politickou situací. Častěji prezidentovi důvěřují lidé se středním vzděláním bez maturity, důchodci, obyvatelé menších měst a obcí s 2000–5000 obyvateli, lidé, kteří se politicky zařazují na levici nebo levý střed, voliči ČSSD nebo KSČM a ti, kdo důvěřují vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu, krajským i obecním zastupitelstvům, starostům či hejtmanům.
Naopak nižší důvěra nebo zvýšený podíl nedůvěry v prezidenta Zemana je mezi absolventy vysokých škol, dotázanými z měst od 30 do 80 tisíc obyvatel, studenty, těmi, kdo se hlásí k pravici nebo k pravému středu, mezi příznivci TOP 09, rozhodnými nevoliči a lidmi, kteří vládě a ostatním zkoumaným institucím nedůvěřují.
Nejvíc věří Češi starostům
Na vrcholu žebříčku důvěry jsou v posledních letech stabilně starostové a obecní zastupitelstva. Aktuálně věří starostům 65 procent Čechů a zastupitelům obcí 63 procent. Krajským zastupitelstvům a hejtmanům věří zhruba dvě pětiny lidí.
Nejnižší podíl důvěry má dlouhodobě parlament. Sněmovně nyní vyjadřuje důvěru 27 procent Čechů a Senátu 29 procent. O něco vyšší je důvěra lidí ve vládu, a to 39 procent, avšak i ta klesla od března o dvě procenta. U parlamentu i vlády ale výrazně převažuje podíl lidí, kteří těmto institucím nevěří. U Sněmovny nedůvěra přesahuje podíl dvou třetin občanů.
Kdo důvěřuje vládě
Vládě častěji důvěřují dotázaní s dobrou životní úrovní, lidé spokojení nebo „ani spokojení, ani nespokojení“ s politickou situací, respondenti spokojení se svým životem, občané příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, respondenti z Olomouckého kraje, ti, kdo se politicky řadí k levému středu, voliči ANO či ČSSD a dotázaní, kteří důvěřují prezidentovi, oběma komorám parlamentu či regionálním a místním zastupitelstvům a starostům či hejtmanům.
Naopak relativně nižší důvěra nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě je mezi respondenty se špatnou životní úrovní, lidmi kritickými k současné ekonomické situaci, nespokojenými se současnou politickou situací, nespokojenými nebo „ani spokojenými, ani nespokojenými“ s vlastním životem, dotázanými z obcí a měst s 2000–5000 obyvateli a z měst od 30 do 80 tisíc obyvatel, občany Ústeckého kraje, rozhodnými nevoliči bez preferované strany a lidmi vyjadřujícími nedůvěru vůči jiným ústavním institucím.
Klesá spokojenost s politickou situací
Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřila jen necelá pětina (19 %) respondentů, z toho 1 % „rozhodně“ a 18 % „spíše“. Ani spokojeni, ani nespokojeni se cítí být tři z deseti obyvatel ČR (30 %).
Nespokojenost s politickou situací vyjadřuje v současnosti téměř polovina (48 %) dotázaných, když 35 % je s ní „spíše nespokojeno“ a 13 % „rozhodně nespokojeno“. Zbytek (3 %) uvedl variantu „nevím“. V porovnání s minulým šetřením z března 2016 se zvýšil podíl nespokojených s politickou situací o čtyři procentní body. V porovnání s dubnem 2015 se pak podíl nespokojených s politickou situací zvýšil o šest procentních bodů, přičemž o stejnou část se snížil podíl lidí, kdo volili odpověď „ani spokojen, ani nespokojen“.
Průzkum provádělo CVVM od 4. do 11. dubna. Zúčastnilo se ho 1063 obyvatel České republiky starších 15 let.
