Před dvěma lety, 20. ledna 2020, Česko zaskočila zpráva o náhlé smrti předsedy senátu Jaroslava Kubery. Dlouholetý starosta Teplic, který senát vedl od roku 2018, byl celé roky nepřehlédnutelným politikem Občanské demokratické strany.
Ochod Jaroslava Kubery byl logicky spojován s tlakem, kterému byl vystaven kvůli jeho tehdy plánované návštěvě Tchaj-wanu, kam chtěl odjet s podnikatelskou misí. Plán vzbudil značnou nevoli ze strany čínské diplomacie a od prezidenta Miloše Zemana. Zeman se nechal i slyšet, že jestli Kubera na Tchaj-wan poletí, bude to konec jejich přátelství. Předseda senátu ale trval na svém.
Čínská ambasáda poslala na Hrad dopis, ve kterém Číňané hrozili, jaké následky to bude mít pro Kuberu a české firmy podnikající v Číně. Kancelář prezidenta k tomu přidala vlastní přípis a obojí dostal Kubera v polovině ledna na novoročním obědě u Zemana. Dopis získalo Aktuálně.cz.
Číňané tehdy psali: „České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu neprospěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu, a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů… V posledních letech se česko-čínské partnerství nepřetržitě rozvíjí, což přináší českým podnikům hmatatelné výhody. Čína se již stala největším zahraničním trhem pro mnohé české společnosti, jako jsou Škoda Auto, Home Credit Group, Klavíry Petrof a další,“ vyjmenovávali Číňané české firmy.
Kuberu a jeho doprovod Peking varoval, že pokud na ostrov pojedou, do pevninské Číny už se nikdy nepodívají: „Předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Tchaj-wan navštívil v květnu 2019, již odstoupil z funkce a byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny.“
Hrad k dopisu ještě připojil přípis šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka. „Cesta předsedy senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009.“
Jaroslav Kubera zemřel týden poté, co na Hradě dopis dostal. Ten týden proběhl skutečně zvláštně, jak popisuje web ČT 24:
„Nález dokumentu po Kuberově smrti vyděsil jeho manželku Věru a dceru Vendulu Vinšovou. Obě si prý kvůli tomu uvědomily, pod jakým tlakem Kubera v poslední týden svého života byl. ‚Najednou byl jiný. Nemluvil, skoro jsme ho neviděly,‘ popisují. Chování šéfa horní komory se podle nich změnilo šest dní před smrtí: po novoročním obědě u prezidenta Miloše Zemana 14. ledna. I tam se Kuberova plánovaná cesta na Tchaj-wan probírala a právě tam převzal Kubera sporný dokument. ‚Vždycky mi všechno líčil, ale tentokrát mi neřekl nic, jen že to proběhlo normálně. Bylo mu špatně, večer chodil po zahradě, byl nervózní. Z toho jsem byla překvapená, protože to se stalo snad poprvé za dvaapadesát let, co jsme spolu,‘ vysvětlila Věra Kuberová.“
Nebylo žádným tajemstvím, že Jaroslav Kubera se neinspiroval příběhem z Rychlých šípů, kdy mladík pod vlivem správných hochů zavrhl kouření a začal cvičit. Pod jakým tlakem a ze strany jakých lidí byl, to jsme ale mohli sledovat v přímém přenosu, a to jsme ještě nevěděli všechno. Dnešní osazenstvo Hradu a Lán a společné kejkle těchto lidí s komunistickou mocí v Číně budou v naší historii odstrašujícím příkladem, jak daleko jsou schopni kolaboranti s cizí mocí zajít. Kuberovu neústupnost ve správné věci si budeme pamatovat.