Od noční razie na Úřadu vlády uplynuly dva roky. Jakkoli vyšetřování ještě neskončilo, je toto výročí příležitostí k bilanci dosavadních výsledků masivní akce represivního aparátu s nasazením stovek policistů, která vedla ke změně politických poměrů.
Ředitel ÚOOZ Robert Šlachta a olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan tehdy bombasticky avizovali odhalení korupce a závažné hospodářské kriminality, což dokládali zabaveným zlatem a 150 miliony korun. Média vytvářela atmosféru výjimečného stavu a největšího úderu proti „organizovanému zločinu“ po roce 1989.
Premiér rezignoval, padla vláda. Prezident Miloš Zeman převzal iniciativu a jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem bez parlamentní většiny. Aby obhájil svoje nestandardní kroky, pozval Ivo Ištvana na Hrad a vyslovil mu podporu, čímž byla už tehdy narušena nestrannost vyšetřování. Sestavení své soukromé vlády zdůvodnil tím, že byl vrchním státním zástupcem ujištěn, že vyšetřování skončí v řádech několika týdnů. Byl tehdy pouze oklamán, nebo šlo o něco jiného?
Obří razie dosud není obhájena
Uplynuly dva roky a konec vyšetřování je v nedohlednu. Odhalení závažné kriminality se nekoná, důvod zabavení zlata a milionů je stále nejasný, jednotlivé větve krachují nebo se nehýbou z místa, stát platí milionové odškodné za nezákonné vazby exposlanců a státní zástupci stále horečně hledají dodatečné důkazy o spáchání tehdy neznámých činů.
Svědci obhajoby, kteří do té doby nemohli kvůli utajení vypovídat, zpochybnili konstrukci žalobců o zneužití Vojenského zpravodajství, dva roky jednostranně interpretovanou pomocí masivních mediálních úniků. Prvoinstanční rozhodnutí soudu okamžitě vyvolalo negativní reakci zejména těch, kteří tuto atmosféru spoluvytvářeli.
Kauza údajného vynášení informací z BIS byla Městským soudem v Praze vrácena k došetření kvůli pochybnostem, že utajováním obžaloby mohou být poškozena práva na obhajobu obžalovaných.
Výsledky obří razie stovek policistů „kulminují“ tím, že vrchní státní zástupce, který se má zabývat kauzami se škodou nad 150 milionů korun, dopočítává darovací daň.
Uplynulo příliš mnoho času na to, aby vyšetřovatelé předložili věrohodné důkazy opravňující tak razantní zásah do ústavního pořádku. Celá kauza z nedostatku kriminální podstaty sklouzává do morální roviny, což na obhájení masivního a nákladného nasazení policejní a operativní techniky nestačí. Ostatně řada dříve nemyslitelných dějů současným mravokárcům amorální nepřipadá. Nevyšetřují se a veřejnost se o nich často ani nedozvídá.
Korupce, nebo politický obchod?
Větev údajného uplácení tří bývalých poslanců měla od počátku vyvolat dojem bezprecedentního korupčního jednání na nejvyšších místech. Nejvyšší soud jejich stíhání zastavil, stát se jim musel omluvit „za nezákonný postup, nezákonné trestní stíhání, jakož i za nezákonnou vazbu“. Kauza stále pokračuje, ačkoli podobné politické vyjednávání bylo a stále je běžnou součástí politiky.
Bývalý poslanec ČSSD Miroslav Svoboda před rokem přiznal, že vedení ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou slibovalo lukrativní posty ve státní správě, pokud budou hlasovat pro předčasné volby. „Na jednání poslaneckého klubu před hlasováním o rozpuštění sněmovny nám bylo od nejvyšších představitelů strany několikrát řečeno, že o ty, kteří se nedostanou do sněmovny, bude postaráno, že nemusíme mít obavy. Navíc já osobně jsem se bavil i s předsedou na téma konkrétního postu a on s mojí ambicí souhlasil,“ uvedl tehdy Svoboda. Zahájila policie vyšetřování, aby prověřila, kteří poslanci byli uspokojeni a zda přitom nebyl spáchán trestný čin „uplácení“?
Sabotáž, nebo normální praxe?
Před volbami do Evropského parlamentu se v MF DNES objevily zprávy, že státní zástupci pracují s verzí „sabotáže“ a „úmyslného poškozování ústavního zřízení“. Dovozovali ji snahou obsazovat několik pozic ve státní správě, z níž nakonec sešlo.
Zato byl přijat služební zákon, před jehož účinností do státní správy nastoupily často na vlivné posty stovky exponentů koaličních stran. Není známo, že by někdo monitoroval, jaké dohody, vliv či spřízněnost různých lidí v tom v řadě případů hrály a stále hrají svoji roli. Z nedávno uniklé elektronické korespondence mezi Andrejem Babišem a jeho kandidátem do dozorčí rady ČEZ Lászlo Hajnalem vyplývá, jak probíhá personální politika dnes. Hajnal ministrovi navrhoval: „Ve věci ČEZu bych měl variantní řešení: pro zajištění domluveného by bylo možná ještě vhodnější mé umístění dovnitř společnosti než do dozorčí rady. Mediálně by to bylo bez odezvy a informační výtěžnost bude výrazně vyšší.“ Babiš jeho nominaci stáhl až poté, co vyšel najevo zájem novinářů. Pokus o „sabotáž“, nebo normální praxe?
„Darovací daň“ pro Babiše: 375 milionů
Policie začala s velkým odstupem vyšetřovat „dárky“ pro tehdejší vrchní ředitelku kabinetu. Jde o nezaplacení darovací daně v údajné výši 700 tisíc korun. To nezní příliš pravděpodobně, když už před rokem vyšlo najevo, že nejcennější šperky jsou zdokladované zápůjčky.
A dnes? Ministr financí přiznal, že jeho firmy čerpají 2,5 miliardy korun ročně ze státních zakázek. To opravdu dříve nebylo možné. Snad jsou to pro něj „drobné“, je to však morálně obhajitelné? Pokud by se za tyto „dárky od nepříbuzných osob“ (daňových poplatníků) významným exponentům státní správy platila darovací daň, šlo by v jeho případě o 375 milionů korun.
Zásluhy místo vyvození odpovědnosti
Policie a státní zástupci od počátku sázeli na odposlechy. Pokud však z tisíců hodin vytěžili jen to, co zaznělo v médiích, paradoxně zatím žádné kriminální jednání neprokázali. Na rozdíl od nechutného šmírování v soukromém životě, jaké nemá obdoby.
Nikoli náhodou dnes policejní razii nejvíce obhajují zástupci hnutí ANO a prezident Miloš Zeman. S úměrou čím méně hmatatelných výsledků, tím důraznější obhajoba. Nejvíce z následných změn vytěžili. Robert Šlachta je v Babišově tisku zmiňován jako možný nástupce ředitele BIS Jiřího Langa. Bývalý zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Rostislav Pilc, který spolupracoval s policií v kauze údajného „sledování“, se už stal náčelníkem vojenské kanceláře na Pražském hradě. Za zásluhy?
