Zadlužené Řecko bude moci začít jednat o třetím programu pomoci ze záchranného fondu eurozóny. Bude ale muset rychle zahájit tvrdé reformy, z nichž první má řecký parlament přijmout už ve středu. Po celonočním summitu zemí eurozóny to oznámil předseda jednání členských zemí Donald Tusk s tím, že dohodu přijali lídři zemí eura jednomyslně.
Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zároveň potvrdil, že krátkodobě by se záruky za pomoc Řecku mohly týkat všech zemí Evropské unie, tedy i České republiky. Řecko totiž bude naléhavě potřebovat peníze ještě předtím, než budou završena jednání o tříletém programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vypomoci by tak mohla krátkodobá půjčka z nástroje zvaného Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), za niž ale ručí všechny země EU.
„Program ESM pro Řecko s hlubokými reformami a finanční podporou,“ stručně na Twitteru popsal Tusk shodu 19 zemí eurozóny po asi 17 hodinách jednání. Na tiskové konferenci pak doplnil, že lídři států platících eurem v principu souhlasili se začátkem jednání o novém programu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) pro Řecko. Umožní to podle něj udržet zemi jako člena eurozóny.
„Jinými slovy to znamená pokračující podporu pro Řecko. Je ale potřeba dodržet přísné podmínky,“ řekl Tusk. Zdůraznil, že formálně rozhodnutí musí potvrdit také několik parlamentů členských zemí eurozóny, významný je v tomto ohledu ten řecký.
Podle Dijsselbloema, který předsedá jednání ministrů financí zemí eurozóny, musí parlament v Aténách v první řadě velmi rychle přijmout řadu reforem. Jejich schválení se podle německé kancléřky Angely Merkelové čeká už tuto středu a týkají se například změn v dani z přidané hodnoty, změn penzijního systému, způsobu řízení řeckého statistického úřadu. „To přinese důvěru v celý proces i navzájem mezi členskými státy,“ míní Dijsselbloem. Podle Merkelové je právě důvěru potřeba obnovit v první řadě. Podle slovenského premiéra Roberta Fica by další balík opatření měl následovat další týden.
Podle odhadů eurozóny by Atény měly dostat z EFSM sedm miliard eur do příštího pondělí a dodatečných pět miliard do poloviny srpna. O přesné výši půjčky mají ještě jednat ministři financí eurozóny dnes odpoledne a ministři financí celé EU v úterý.
Celá EU by se krátkodobou pomocí měla zabývat proto, že za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše případné půjčky, i když přímo nic půjčovat nebude.
Teprve poté, co Řekové přijmou první sadu reforem, začnou se svými vlastními parlamentními procedurami další země eurozóny. Až pak se formálně sejde euroskupina a vedení ESM, které rozhodnou o formálním zahájení rozhovorů s Aténami.
Podle Merkelové také Řecko příští rok na jaře, až vyprší jeho stávající program Mezinárodního měnového fondu (MMF), požádá fond o novou pomoc.
Závěry dnešního jednání podle Dijsselbloema obsahují řadu dalších konkrétních kroků a dalších reforem, v nichž budou muset jít Řekové dál, než sami původně navrhovali minulý čtvrtek. Součástí dohody je podle šéfa euroskupiny také vznik fondu, do nějž budou převedena řecká aktiva a který „za určitý čas“ vygeneruje 50 miliard eur. Peníze mají být použity ke snížení řeckého dluhu i k rekapitalizaci řeckých bank. Zbývající prostředky budou použity na další snižování dluhů a část bude moci řecká vláda investovat.
Noční dohoda podle Tuska umožní Řecku vyhnout se sociálním, hospodářským a politickým důsledkům, které by přinesl opačný výsledek dnešního nočního jednání. Tusk ocenil konstruktivní pozici Řecka, která podle něj umožnila obnovit důvěru partnerů eurozóny. Ministři financí podle něj také co nejrychleji dohodnou, jak Řecku pomoci s jeho krátkodobými finančními potřebami.
Jak šel čas vyjednávání mezi Evropskou unií a Řeckem:
30. června – Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
2. července – MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
3. července – Řecký premiér Alexis Tsipras nabádal voliče, aby v referendu o požadavcích mezinárodních věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
5. července – Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících; účast činila 62,5 procenta.
6. července – Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
7. července – Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; byl svolán summit EU na 12. července (později změněno jen na summit eurozóny); prezident EU Donald Tusk tento termín označil za deadline pro nalezení dohody o řešení řecké dluhové krize.
8. července – Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému.
9. července – Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur.
10. července – Řecký parlament schválil návrh reforem, za něž chce země další balík pomoci od eurozóny; opatření jsou ale velmi podobná těm, která voliči 5.7. odmítli v referendu.
11.-12. července – Zasedali ministři financí eurozóny, kteří se ale cele neshodli na návrhu pro summit eurozóny; „některé velké otázky zůstaly otevřené, tak je předložíme šéfům vlád,“ uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Německo mj. navrhovalo v případě nedohody dočasný odchod Řecka z eurozóny.
12.-13. července – Summit eurozóny se dohodl, že mohou začít jednání o třetím programu pomoci Řecku, pokud země rychle začne přijímat přísné reformy, které ale musí jít dál, než stojí v návrhu řecké vlády předloženém 9. července.
