Andrej Babiš předvedl návrhem na snížení ceny piva nejen laciný populismus, ale i jeden z řady svých názorových veletočů. Častými změnami postojů je proslulý. Navazuje tak na nevypočitatelnou politiku Víta Bárty (VV) a jen prokazuje ideovou vyprázdněnost hnutí ANO. Zde je jeho dvacet největších názorových přemetů.

[ctete]44730[/ctete]

1) Vstup do politiky

Andrej Babiš v září 2011 v show Jana Krause prohlásil, že do politiky jít nechce, protože by nebyl dobrý politik. Krátce nato založil hnutí ANO a deklaroval, že nechce být jeho lídrem. Nakonec změnil názor, stanul v jeho čele a vedl jej do parlamentních voleb.

2) Vstup do vlády

Před volbami v říjnu 2013 Babiš tvrdil, že hnutí ANO do vlády nevstoupí a okamžitě přejde do opozice. Po volbách uvažoval o toleranci vlády ČSSD, aby nakonec do vlády vstoupil a požadoval pro sebe post ministra financí.

3) Podpora prezidenta Miloše Zemana

V prezidentské volbě v lednu 2013 hnutí ANO podporovalo Karla Schwarzenberga. K vítězství Miloše Zemana tehdy Babiš řekl: „Ačkoli nebyl mým kandidátem, držím mu palce, aby dokázal krotit své ego a vydal se v úřadu méně konfrontační cestou, než razil jeho předchůdce.“ Dnes jde Zemanovi na ruku, ačkoli se chová mnohem konfrontačněji, než jeho předchůdci.

4) Úspory 200 miliard

Šéf ANO před parlamentními volbami často opakoval, že je schopen ušetřit 200 miliard korun, ať už snižováním výdajů, nebo lepším výběrem daní.  V květnu 2015 přiznal, že jen „plácal, střílel od boku, neměl na to přesné propočty“. Ve skutečnosti provozní výdaje státu zvyšuje o desítky miliard korun a výběr daní zaostává za hospodářským růstem.

5) Referendum k přijetí eura

V únoru 2014 Babiš prohlásil, že nemá problém s budoucím přijetím eura. V květnu následujícího roku ovšem otočil a podmínil jeho přijetí referendem, které navrhl spojit s parlamentními volbami v roce 2017. Toto názorové salto souviselo s vyjednáváním EU o finanční pomoci Řecku, vyvolávajícím tehdy značné emoce.

6) Rušení poplatků ve zdravotnictví

Ministr financí v březnu 2014 připustil, že rušení poplatků v nemocnicích, vyplývající z koaliční smlouvy, byla chyba: „Zpětně to hodnotím jako špatné rozhodnutí. Teď je to argument, aby se nalily finance.“ Nakonec téhož roku podpořil i zrušení poplatku za recept a návštěvu lékaře a ze státního rozpočtu nalil do zdravotnictví více než 4 miliardy korun.

7) Důchodová reforma

Andrej Babiš v červnu 2014 prohlásil, že zrušení druhého pilíře důchodového systému byla chyba, kterou svedl na koaliční partnery. Krátce nato vytvořil expertní skupinu k důchodové reformě jako alternativní orgán proti vládní komisi Martina Potůčka. Poté, co Babišovi experti předložili reformu v podobě rovného důchodu, se od ní distancoval a v červnu 2015 ji rozpustil.

8) Třetí sazba DPH

Babiš zpochybnil i zavedení třetí sazby DPH pro některé vybrané položky, na kterém se shodla koalice. Během jejího projednávání ve Sněmovně v září 2014 prohlásil: „Já určitě souhlasím, že třetí sazba není ideální.“ Dodal, že nejlepší je jedna sazba a k tématu se chce vrátit v roce 2016. Dnes už o tom nemluví, naopak navrhuje přeřadit do třetí sazby sudové pivo.

9) Dostavba Temelína

ČEZ zrušil v dubnu 2014 tendr na dostavbu Temelína zejména z toho důvodu, že vláda nechtěla poskytnout státní garance na cenu energií. O rok později ministr financí oznámil, že ČEZ by měl postavit jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech a urychleně vypsat nový tendr.

10) Kvóty pro ženy ve velkých firmách

Eurokomisařka Věra Jourová dostala za úkol prosazovat evropskou směrnici, nařizující firmám obchodujícím na burze dosadit do vedení 40 procent žen. V prosinci 2014 narazila na odpor zejména u vlastního hnutí ANO. „Pokud by se kvóty pro ženy schválily, jednalo by se o precedens, který by mohl pro naše občany znamenat, že stát chce začít regulovat vše,“ uvedl tehdy Babiš, který kvóty označil za nesmysl. O rok později tento „nesmysl“ ve vládě podpořil.

11) Prolomení limitů těžby uhlí

Andrej Babiš v únoru 2015 při jednání s odbory ostře odmítl jakékoli prolamování limitů těžby uhlí, a to včetně minimální varianty umožňující další těžbu pouze na dole Bílina. O dva měsíce později zveřejnil analýzu, která doporučuje prolomit limity na dole Bílina. A v září téhož roku prohlásil, že tuto variantu podporuje.

12) Zahraniční politika: Od Havla k Zemanovi

Hnutí ANO dlouho zahraniční politiku zcela pomíjelo. Andrej Babiš na dotaz, co si myslí o expanzivní politice Vladimira Putina, do té doby odpovídal, že „to neřeší“. V únoru 2015 se do věci vložil Pavel Telička a ANO se začalo marketingově spojovat s příklonem k prozápadní a protiruské politice Václava Havla, tehdy protipólu počínání Miloše Zemana. Navázání na Havlův odkaz Babišovi dlouho nevydrželo. Dnes se naopak přimknul k prezidentově pojetí. K Rusku je smířlivý a Západ tvrdě kritizuje.

13) Protiruské sankce

Andrej Babiš v září 2014 ostře zpochybňoval protiruské sankce. Ve svém „havlovském“ období zahraniční politiky je naopak podporoval, aby se později ke kritice sankcí vrátil. Nedávno francouzský ministr hospodářství Macron doporučil sankce ukončit v půli roku, pokud budou dodržovány Minské dohody. Babiš v reakci na to zopakoval, že „sankce nic zásadního nepřinesly, poškodily české exportéry a na politiku Ruska neměly žádný vliv“.

14) Podpora biopaliv

Ministerstvo financí připravilo návrh zákona, kterým prodlužuje daňovou podporu biopaliv. Babiš po kritice opozice souhlasil s ukončením této podpory, aby prý nemusel čelit kritice kvůli svému střetu zájmů. Při hlasování ve Sněmovně v květnu 2015 však došlo k náhlému obratu, kdy většina klubu ANO zákon podpořila. Babiš se dušoval, že svým lidem doporučoval nepodpořit, ale není předsedou klubu. Pěkná pohádka.

15) Poradenství Radmily Kleslové pro ČEZ

V září 2015 vyšlo najevo, že tehdejší místopředsedkyně ANO Radmila Kleslová pobírá za poradenské služby u ČEZ 100 tisíc korun měsíčně. Babišovi to nejdříve nevadilo: „Pokud ji ČEZ potřebuje, tak ať ji má, pokud ji nepotřebuje, tak ať ji zruší. Předpokládám, že ČEZ nedává peníze jen tak.“ O dva dny později otočil a vyzval Kleslovou, aby poradenství okamžitě ukončila. Celý spor skončil odchodem Kleslové nejen z ČEZ, ale i z politiky.

16) Výměna „odborníků“ ANO

Složitými peripetiemi prochází personální politika Andreje Babiše, který sliboval, že na místo politických nemehel dosadí skutečné odborníky. Jaká je realita? Názor změnil na působení řady svých nominantů: Antonín Prachař, Helena Válková, Hana Marvanová, Lukáš Wagenknecht, Simona Hornochová… Problémy má i primátorka Adriana Krnáčová poté, co zkolaboval poslanecký klub ANO na pražském magistrátu. Babiš už rezignoval i na udržení primátorského postu pro Krnáčovou.

17) Žaloba proti povinným kvótám

Andrej Babiš je pružný i v pohledu na žalobu kvůli povinným kvótám, kterou podal slovenský premiér Robert Fico. Vláda zpočátku odmítla žalobu podpořit, i když má k povinným kvótám zamítavé stanovisko. Loni v listopadu Babiš jednostranně ohlásil, že by se Česká republika měla ke slovenské iniciativě připojit.

18) (Ne)přijímání uprchlíků

Ještě loni v září se Babiš přijímání uprchlíků nebránil: „Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne.“ Letos v lednu otočil o 180 stupňů, když prohlásil: „Nemáme povinnost a podle mě v této chvíli ani nemůžeme vůbec nikoho přijímat.“

19) Martin Stropnický kandidátem na prezidenta?

V srpnu 2015 Babiš oznámil, že vhodným kandidátem na prezidenta za hnutí ANO by byl ministr obrany Martin Stropnický. V lednu letošního roku tyto „spekulace“, které sám pustil do oběhu, vyvrátil v pořadu Frekvence1. Tento veletoč souvisí se sbližováním ministra financí s Milošem Zemanem. Babiš na dotaz moderátora, zda je Zeman lepší kandidát na prezidenta než Stropnický, odpověděl „určitě ano“.

20) Snížení ceny sudového piva

Andrej Babiš navrhl snížení sazby DPH z 21 na 10 procent u sudového piva, čímž reaguje na kritiku v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Jeho návrh narazil nejen u opozice, ale i u koaličních partnerů. Lidovci se ohradili, že už před půl rokem chtěli snížit spotřební daň na pivo, což zarazil právě ministr financí kvůli výpadku příjmů ze státního rozpočtu. Dnes mu daňový výpadek nevadí.

Výčet názorových veletočů Andreje Babiše by byl mnohem delší. Sám si je toho vědom, když tvrdí, že „jen hlupák nemění svoje názory“. To potvrzuje velmi často. Ovšem možné je zvolit i jiný úhel pohledu. Měnit názory ze dne na den, mnohdy kvůli vývoji veřejného mínění, je důkazem populismu, nespolehlivosti a názorové nestability. Tolik příznačné pro neukotvený subjekt bez programu.

[ctete]39575[/ctete]