Premiér Petr Fiala na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Vyplývá to ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
Na konferenci v sobotu vystoupil český premiér Petr Fiala, který už před odletem do Dubaje řekl, že Česká republika deklaraci podpoří. Při podpisu deklarace zopakoval, že Česko chce do roku 2050 výrazně posílit roli jádra a dostat se na 50% podíl na výrobě elektřiny. Zároveň uvedl, že Česko chce také vsadit na modulární reaktory a podílet se na vývoji této technologie.“Počítáme s tím, že budou používány,” dodal.
Podpis deklarace v Dubaji oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa. Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.
„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.
Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.
„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
V neposlední řadě signatáři uznali význam prodlužování životnosti jaderných elektráren, které fungují v souladu s nejvyššími standardy bezpečnosti, udržitelnosti a zabezpečení a zavázali se k podpoře zemí, které chtějí prozkoumat nové civilní jaderné nasazení.
Zastánci považují jadernou energii, která je škálovatelná a nevypouští prakticky žádné skleníkové plyny, za prostředek k výrobě elektřiny, který nemá obdoby. Někteří ekologové ale poukazují na rizika havárií, na problematiku jaderného odpadu a na vysoké náklady na jadernou energii.
Konference OSN začala v Dubaji ve čtvrtek, v pátek na ní promluvili například britský král Karel III., šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, indický prezident Naréndra Módí či japonský premiér Fumio Kišida. Generální tajemník OSN António Guterres upozornil, že svět má stále daleko ke splnění klimatických cílů stanovených pařížskou dohodou, které by měly zabránit katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Odborníci jsou vesměs skeptičtí, že by jednání v Dubaji mohlo znamenat v boji proti klimatickým změnám kýžený průlom.
