Počátkem listopadu nastoupil na post výkonného ředitele německé pekárenské skupiny Lieken osvědčený manažer Agrofertu Petr Cingr. Jeho jméno figurovalo v aféře lobbingu za výhodnější evropské dotace pro velké podniky, kterou se zabýval i OLAF. Tehdy sehrál dvojí hru, na níž vydělal i Babišův holding.

[ctete postid=“220312″ title=“Boj o Čapí hnízdo. Klíčové důkazy jsou závažné, hrozí útok na Nevtípila“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/apí-hnízdo-1-sgl-385×230.jpg“ excerpt=“Jak zjistil server iRozhlas, vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se má uzavřít do konce “ permalink=“http://forum24.cz/boj-o-capi-hnizdo-klicove-dukazy-jsou-zavazne-hrozi-utok-na-nevtipila/“]220312[/ctete]

Týdeník Euro přinesl zprávu (7. 11. 2018), že Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše dosadil do čela pekáren Lieken místopředsedu představenstva koncernu Petra Cingra. Nahradil tak po pouhém roce působení dosavadního výkonného ředitele Hanse Matthijsse.

Citlivá restrukturalizace

Agrofert koupil pekárenskou skupinu Lieken v roce 2013. Tehdy byla ve ztrátě a stále je nejztrátovější firmou koncernu. Od roku 2015 v ní probíhá restrukturalizace, jejíž součástí je uzavření pěti starších provozů, výstavba nové velkopekárny a rozsáhlé propouštění téměř poloviny pracovníků.

Pokud se nový majitel ztrátové firmy snaží o její oživení a vyšší hospodárnost provozu, je to naprosto logický postup. Když pomineme anomálii, že tuto firmu dnes skrytě vlastní předseda vlády sousedního státu, ostatně Agrofert podniká ve více evropských zemích, problém akvizice v Liekenu spočívá v něčem jiném.

Koncern si rošádou ve vedení společnosti hodlá jako většinový vlastník pojistit kontrolu nad citlivým procesem restrukturalizace, ze kterého se dnes stává místní politikum. Mimochodem, jen těžko si lze představit, že by dnes Agrofert v České republice koupil velký podnik a následně propustil 1.665 zaměstnanců. Jak by asi reagoval vládní partner a předseda KSČM Vojtěch Filip, a nejen on? Stačily by obvyklé výmluvy, že premiér Babiš už nemá s Agrofertem nic společného? Nejspíš ne.

Nesplněné sliby

Už loni v květnu vzbudil velkou nevoli zaměstnanců jednoho z rušených provozů ve Weissenfelsu postup vedení při plánovaném přesunu výroby do 110 kilometrů vzdálené nově budované velkopekárny ve Wittenbergu. Na tuto investici přispěla spolková země Sasko-Anhaltsko dotací 300 milionů korun, což je nejvyšší možná investiční pobídka pro firemní novostavbu.

Podmínkou udělení dotace bylo vytvoření několika stovek trvalých pracovních míst. Agrofert ovšem zaměstnancům z Weissenfelsu nabídl o čtvrtinu nižší platy, a proto nikdo nabídku dojíždět do Wittenbergu nepřijal. Nový vlastník tak nesplnil svůj slib, což tvrdí i místní zemský poslanec Rüdiger Erben (SPD).

„Zpočátku Agrofert sliboval, že tam budou lidé zaměstnáváni za stejných podmínek, to ale nedodržel,“ tvrdí Erben, a z toho důvodu zároveň kritizuje zemskou vládu za udělení dotace. Stát tak podle něj odměňuje podnikatelské rozhodnutí zavřít jednu pekárnu a jinde otevřít další, v níž lidé pracují za horších podmínek. Holding jeho tvrzení odmítá s tím, že na nový provoz se prý původní tarifní podmínky nevztahují.

Babiš tak uskutečnil starý trik. Levně převzal ztrátový podnik, načerpal maximální možné dotace, zbavil se téměř poloviny zaměstnanců a přesunem výroby do nové firmy mohl obejít mzdové podmínky, garantované v původních provozech. Pokud nesežene místní zaměstnance za podprůměrnou mzdu, nejspíš se bude muset opírat hlavně o agenturní zahraniční pracovníky, které dnes – údajně dočasně – najímá. Co bude dál, zatím není jasné.

Aféra s eurodotacemi

V této situaci nastupuje nový šéf Petr Cingr, který se proslavil v dotační aféře, o které před dvěma lety psal i německý týdeník Der Spiegel. Na základě anonymního podání se jí zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), přičemž výsledky šetření dosud nejsou známy.

Podstatou aféry bylo podezření, že Agrofert změnil skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch, aby se spolu s dalšími velkými podniky dostal k většímu balíku peněz z eurofondů. Jako hlavní postava v ní figuruje právě Cingr, kterému se podařilo prosadit zvýšení horní hranice čerpání eurodotací pro velké firmy z Bruselem požadovaných 20 procent  na 40 procent, což obnáší několik desítek miliard korun navíc.

Dvacetiprocentní limit z celkového objemu 130 miliard korun rozdělovaných peněz pro firmy s více než 250 zaměstnanci zavedla Evropská komise proto, že v těchto případech lze jen velmi těžko doložit, zda dotace přispěly ke skutečnému rozvoji výroby, nebo jen firmě vylepšily hospodářský výsledek.

Důkazem ovlivňování rozdělování evropských dotací, o kterém už dříve psala česká média, je schůzka z 25. května 2015 ohledně čerpání peněz z dotačního programu v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Uskutečnila se v prostorách Poslanecké sněmovny vyhrazených hnutí ANO, a kromě Cingra a zhruba dvaceti dalších zástupců průmyslové lobby se jí účastnil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Velmi konstruktivní jednání

Cingr den poté poslal Novotnému dopis se „shrnutím klíčových bodů diskuse“, přičemž náměstkovi za „velmi konstruktivní jednání v poslanecké sněmovně“ poděkoval. Co toto shrnutí kromě dvojnásobného zvýšení hranice čerpání dotací pro velké podniky ještě obsahovalo?

[ctete postid=“220191″ title=“Babiš jako premiér evropského střihu? Jen karikatura a marketing“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/Babiš-Merkelová-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Andrej Babiš se v poslední době rád stylizuje do role váženého státníka “ permalink=“http://forum24.cz/babis-jako-premier-evropskeho-strihu-jen-karikatura-a-marketing/“]220191[/ctete]

„Na základě vyslovených připomínek navrhne ministerstvo průmyslu a obchodu kompromisní formulace tak, aby umožnilo koncernům a velkým podnikům podat více než jeden či dva projekty už v prvních výzvách,“ píše se v dopise. Původní představa ministerstva totiž omezovala počet žádostí na jeden subjekt, což podle Cingra „diskriminuje podniky s více provozovnami“.

Novotný následně dohodnuté změny u ministra Jana Mládka (ČSSD) prosadil. Andrej Babiš tehdy prohlašoval, že o tom nic neví a nemá s tím nic společného. Celou věc, která dokonale nasvěcuje prorůstání politické a ekonomické moci, označil za špinavou hru a vyhrožoval Der Spiegelu žalobou. Nakonec z ní sešlo.

Dvojí tvář

Agrofert se hájil kuriózní obranou, že Petr Cingr jednal nikoli za koncern, ale z pozice prezidenta Svazu chemického průmyslu. Vzhledem k tomu, že je tento dlouholetý Babišův kádr současně předsedou představenstva klíčových chemických divizí Lovochemie a Preol, významných příjemců dotací, vyznělo vyjádření holdingu jako špatný vtip.

Andrej Babiš a jeho Agrofert předvádějí poněkud specifické „evropanství“. Jak vidno i v tomto případě, nemalou energii věnují dobývání evropských dotací všeho druhu. V tomto smyslu je nový výkonný ředitel pekáren Lieken Petr Cingr, předvádějící dvojí tvář osvědčeného manažera Agrofertu a současně čelného lobbisty za velké koncerny za Svaz chemického průmyslu, prvotřídní klasa a muž na svém místě.