V neděli 3. září uplynulo 75 let od smrti československého prezidenta Edvarda Beneše. Tomu se věnoval ve svém textu v knize Češi mezi pravdou a lží šéfredaktor Týdeníku FORUM Pavel Šafr. Ukázku z této kapitoly, zaměřenou na Benešovu skandální náklonnost k Sovětskému svazu i na jeho hořký konec, přinášíme čtenářům.

Historici i pamětníci se shodují, že Mnichov se stal Benešovým fatálním mindrákem, který ho dovedl až do pasti totalitní sovětské moci. Beneš ale přitom věřil, že jeho politické chování vede vědecká analýza. Sám sebe totiž považoval nejen za státníka velkého formátu, ale také za vědce, o čemž svědčí styl jeho knih. Domnělou vědeckou metodou si Beneš z kolapsu versailleského zajištění existence československého státu odnesl dedukci, že poválečný stát potřebuje garanci ze dvou pólů – ze Západu i z Východu. Po dobré zkušenosti, kterou učinil se Stalinem již v roce 1935, se tudíž od prvního okamžiku, kdy to bylo možné, jal vytvářet předpoklady pro východní orientaci budoucího obnoveného státu. Kýžený okamžik nastal tehdy, když Sovětský svaz v roce 1941 napadlo hitlerovské Německo a exilová vláda se zadostiučiněním přijala od sovětského velvyslance zprávu o svém uznání. Paměti Benešova tajemníka Eduarda Táborského, které se velmi příznačně jmenují Prezident Beneš mezi Západem a Východem však naznačují, že na příznivou roli Sovětského svazu Beneš spoléhal již v době, kdy  si Stalin s Hitlerem na základě paktu Ribbentrop–Molotov porcovali Polsko. Nedal se odradit ani tím, že v době nacisticko-sovětského přátelství nechala sovětská vláda velmi nedůstojným způsobem v Moskvě uzavřít československé velvyslanectví a uznala Slovenský štát.

Měl navíc z obnoveného přátelství se Sovětským svazem takovou euforii, že poslal do Moskvy na velvyslanecký post svého oblíbence Zdeňka Fierlingera, který ovšem, jak se později ukázalo, více než české zájmy zastupoval zájmy sovětské. Beneš pokládal Zdeňka Fierlingera dlouhá léta za osobního přítele a blízkého spolupracovníka, čemuž nasvědčuje fakt, že si vedle sebe v Sezimově Ústí postavili letní sídla. Jejich pozemky neměly původně mezi sebou plot, aby se mohli se svými ženami navštěvovat. Později…