Zákon o evidenci tržeb je nejen škodlivý, ale zároveň je i hezkou ukázkou právního paskvilu. Už v připomínkovém řízení se tak dočkal stovek kritických poznámek od desítek příslušných odborných institucí a organizací.
Zásadní výtky se objevily v rovině praktického provedení, práva i použité terminologie. Některé chyby či nepochopitelné zákonné požadavky pak objevilo i FORUM 24.
Babišovo ministerstvo v některých případech zareagovalo, v jiných si buď postavilo hlavu, nebo kritiku nepochopilo a pro vysvětlení už pak nebyl prostor. Vlastně byl. Zákon zevrubně projednávala poslanecká sněmovna. Vláda však na žádnou z připomínek nereagovala. Naopak sněmovní diskusi zastavila, možná protiústavně (ale o tom bude ústavní soud teprve rozhodovat).
Teprve dodatečně se začaly ze strany Andreje Babiše či lidovců objevovat nápady, jak rozsah on-line evidence tržeb omezit. Nebylo sice nikým přiznáno, že opozice měla pravdu, ale asi jen proto, že se vládní strany styděly. Babiš dodatečně navrhl vyjmout z povinnosti babičku z Kladna (a jí podobné babičky), se kterou se náhodou potkal. Její příjmy ze stánkového prodeje zeleniny jsou totiž jen drobné, doplňkové. Jeho návrh byl však i tak velmi přísný. Byť jen o trochu podnikatelsky úspěšnější babičky již ušetřeny být neměly. Ani tak Babišův návrh pro odpor ČSSD k dodatečným úpravám neprošel. Obdobně Babiš měnil názor na EET pro e-shopy (také se zpožděním oproti hlasům z tehdejší opozice). Jestliže tedy okruh živnostníků a firem, které zasáhl (či zasáhne) vládní (zejm. Babišův) projekt povinného napojení pokladen na „Babišovu“ centrálu, závisí na tom, s kým se předseda ANO náhodou potká, budou se s ním chtít živnostníci často potkávat.
Veletoče však nedělal jen Babiš. Lidovci si zase vzpomněli, bohužel pozdě, že bude nutné osvobodit farmářské trhy. Asi předtím několik měsíců až let nesledovali média, a tak si mysleli, že s nápadem přišli sami. Nebo předstírali, že si to myslí.
Po vstupu EET do praxe se začaly rojit problémy. Přitom se nacházíme teprve ve druhé fázi projektu. Po technické stránce je zapotřebí vyseknout vládě poklonu. Prozatím nám také nezbývá než věřit, že ani centrálně shromažďovaná obchodní data nejsou využívána v konkurenčním boji. Je ostatně pravdou, že systém byl nastaven tak, aby k nim měl oficiálně přístup jen málokdo.
Viditelný problém je však někde jinde. V „postižených“ oborech ubylo rekordní množství živnostníků a výrazně rostou počty ztrátových venkovských prodejen. EET za to nese značný díl odpovědnosti. Nejen kvůli vysokým nákladům, nýbrž i kvůli riziku enormních, pro většinu podnikatelů likvidačních pokut. Třeba i jen za selhání zaměstnance.
Navíc vypluly na povrch zmíněné terminologické zmatky a zjevné nesmysly. Podnikatel, na něhož se vztahuje EET, musí např. evidovat na své přenosné on-line pokladně jako zákazník směnárny kurzové zisky. Samozřejmě pak ještě nesmí zapomenout předat obsluze do okýnka Babišem nově vymyšlenou „EET účtenku“. Stejně tak je divné, proč musí být on-line evidován také prodej dlouhodobého firemního majetku (strojového parku, nepotřebných budov včetně pozemků apod.), pokud není takový prodej jen ojedinělý.
Chyby v pojmosloví však nakonec přinášejí naději na zrušení EET, a to bez ohledu na přání vlády. Existují v zásadě tři možnosti, jak se tohoto Babišova „dítka“ zbavit. Více se dozvíte v prvním čísle magazínu Revue FORUM (na str. 74 až 75), které právě vychází a v nejbližších dnech se objeví v trafikách po celé České republice.