Elektronická evidence tržeb je prezentována jako nástroj pro výběr daní. To se dá úspěšně rozporovat, protože nikdo nedoložil, jak a o kolik by se měl výběr daní zvýšit. Je ovšem zřejmé, že EET bude nástrojem sledování a obtěžování statisíců malých podnikatelů a živnostníků. Dopady a důsledky zavedení EET budou však mnohem hlubší, než si většina lidí dnes uvědomuje.

EET: problém věcný, právní i společenský

Od 1. 12. 2016 začne EET fungovat. Přesto, že tomu už asi nelze zabránit, nesmíme o EET přestat mluvit. Možná je naopak právě ten správný čas popsat zákon o evidenci tržeb a podívat se na EET z různých úhlů pohledu. Abychom si stále připomínali, jak byl zákon prosazen a co z něj plyne. Abychom nezapomínali.

O detailech a různých částech zákona i EET již bylo napsáno mnohé. Proto se dnes podívám na zákon i EET obecně, komplexně, a to ve třech rovinách – věcné, právní a společenské. V tomto textu se budu věnovat věcné a právní rovině, v příštích dnech úvahu dokončím textem o společenských dopadech a důsledcích.

Po stránce věcné je EET především další neoprávněnou zátěží podnikatelů.

Podnikatel si musí nakoupit zařízení, aby umožnil státu jej sledovat. Toto zařízení pak musí provozovat a udržovat, a samozřejmě platit. Podnikatel si musí také nastavit dobu odezvy a sám nese odpovědnost za to, že jeho datová zpráva bude včas doručena. Podnikatel musí znovu hlásit úřadům údaje o své provozovně, přesto, že tyto údaje už stát má. Podnikatel také musí odesílat evidenci tržeb se spoustou povinných údajů.

Podnikatel musí a musí…, a za vše nese odpovědnost. Za každý přestupek mu hrozí až 500.000 Kč pokuty, úředníci mohou podnikateli zavřít provozovnu nebo dokonce sebrat živnost. A to pořád mluvíme jen o přestupcích, za které hrozí tak brutální sankce. Jak by se asi trestaly trestné činy?

Stát, tedy pan Babiš, si vymyslel další způsob evidence, další povinnosti a hrozby pro malé podnikatele a živnostníky. Bude je sledovat a znepříjemňovat jim život a oni to ještě navíc zaplatí. Jediní, kdo na tom opravdu vydělají, jsou dodavatelé systémů on-line pokladen. Však ti také EET od počátku podporují.

Nesmím opomenout velké korporace. Pro ty se otevírá nová éra byznysu, éra, v které budou snadno získávat informace o své početné malé konkurenci, éra, kdy nebude pro velké problém zlikvidovat ty malé. To je ostatně v duchu postojů Andreje Babiše k malému podnikání. Že by záměr a skrytý cíl?

Právně je problémem samotná konstrukce zákona, jeho dikce, rozpory a nesoulad s jinými zákony.

Zásadní vadou zákona o evidenci tržeb je, že řeší problém daňových úniků způsobem, který je nadměrně restriktivní. Omezuje plošně všechny podnikatele a živnostníky, kteří přijímají platby v hotovosti, bez výjimky, a to proto, aby zamezil protiprávnímu chování malé, nedefinované menšiny. Stát tedy volí pohodlné řešení, kdy pro protiprávní chování několika omezí všechny.

To je pro oblast podnikání stejné, jako by se stát rozhodl uzákonit umístění on-line kamery do každé domácnosti, aby snadno odhaloval případy domácího násilí.

Vypadá to, že autoři zákonem o evidenci tržeb prostě sepsali svoji (Babišovu) naivní představu, jak je třeba s těmi živnostníky zatočit. Používají pojmy, které nejsou v souladu s jinými zákony (tržby vs. příjmy), jinde si protiřečí (povinné údaje) nebo náhle použijí pojem (v části správní delikty), který se jinak v zákoně neobjevuje, a nemá tedy souvislost s jinými částmi téhož zákona.

Možná nejhorší je, že zákon je tzv. gumový. Dává úředníkům možnost svévolně rozhodovat, přičemž nedává podnikateli možnost se bránit. Úředníci mají právo rozhodovat, podnikatelé nesou za vše odpovědnost.

Před tím, než byl zákon projednán v Legislativní radě vlády, jej posoudili dva nezávislí právníci. Oba dali LRV negativní stanovisko a doporučili zákon odmítnout. Bez ohledu na to byl zákon prosazen a přijat.

Příprava, projednávání a prosazení zákona o evidenci tržeb, stejně jako jeho znění a podmínky v něm obsažené by měly být pro českou veřejnost alarmující. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL tady ukázala nový přístup k občanům. Postavila stát nad občana, porušila demokratické právní principy, vytvořila precedens nepřijatelného přístupu státu k tvorbě a prosazování zákonů. Tak se nenápadně bourá demokracie a začíná autoritářský režim.