Vládní koalice Sobotkovy sociální demokracie, Babišova hnutí ANO a Bělobrádkových lidovců schválila ve Sněmovně přes odpor demokratické opozice zákon o elektronické evidenci tržeb. Podle opozičních lídrů Miroslava Kalouska a Petra Fialy koaliční většina znásilnila jednací řád Sněmovny, když ukončila parlamentní rozpravu o tomto zákonu a vynutila si předčasné hlasování. ODS a TOP 09 proto chystají stížnost k Ústavnímu soudu. Slíbily také, že pokud se v budoucnu dostanou do vlády, zasadí se o zrušení tohoto zákona.

Záležitost s EET má několik aspektů, z nichž každý stojí za to rozebrat samostatně.

Symbol Babišovy moci

Nejprve klíčová politická hlediska. Prosazení zákona o EET se stalo (i zásluhou opozice) symbolem politické síly, moci a arogance oligarchy Andreje Babiše. Jeho programem ve funkci ministra financí je tuhá centrální kontrola finančních operací všech podnikatelských subjektů v České republice, symbolizovaná právě elektronickou evidencí tržeb a kontrolním hlášením plátců daně z přidané hodnoty, které již bylo uzákoněno a je povinné od 1. ledna letošního roku.

Zároveň tato kontrolní opatření suplují chybějící politický program Babišova hnutí ANO. Absence programu je pro populistický spolek, jakým je ANO, typická. Umožňuje mu to reagovat na rozdíl od ideově a programově ukotvených politických stran na aktuální události podle momentálních nálad veřejnosti a vycházet vstříc veřejnému mínění (viz např. Babišovy postoje k migrační krizi). Zároveň není třeba vést zbytečnou a zdlouhavou vnitrostranickou diskusi o programových otázkách: stačí se semknout za vůdcem a podporovat jím určené priority (EET).

Přijetí zákona o EET je tedy – bez ohledu na praktický dopad na zlepšení výběru daní – měřítkem Babišova politického úspěchu a úspěšného výkonu ministerské funkce. Pokud zákon skutečně vstoupí v platnost (stále je ještě ve hře zmíněná ústavní stížnost), bude to zároveň Babišovo spektakulární vítězství nad demokratickou opozicí, tedy nad těmi, kteří podle jeho revoluční populistické ideologie v minulosti nemakali a kradli, takže musel přijít on se svým hnutím, aby Českou republiku zachránil a dal vše do pořádku.

Sešikování koalice za Andrejem Babišem

Z hlediska vládní koalice znamená jednohlasné schválení EET potvrzení loajality a vyjádření věrnosti Andrejovi Babišovi. A to za situace, kdy je všem jasné, že Babiš se nezdráhá použít jakýchkoli prostředků k poškození a oslabení koaličního partnera (např. opakované útoky na ministra Chovance či systematické propírání úniků soukromé e-mailové korespondence premiéra Sobotky v Babišových médiích, ne-li přímo podíl na samotném vzniku této aféry).

V té souvislosti je třeba zdůraznit, že vyhrocená atmosféra půl roku trvající parlamentní diskuse o EET a její reflexe ve veřejnosti Babišovi nakonec jen prospěla: donutila všechny její účastníky zaujmout k této věci principiální stanovisko. Tak došlo k tomu, že všichni poslanci vládní koalice hlasovali pro Babišův zákon jako jeden muž (s výjimkou omluvených), zatímco všichni poslanci demokratické opozice hlasovali proti.

EET v této konkrétní podobě přitom nebyla ani součástí programového prohlášení Sobotkovy vlády (v něm se píše jen o „opatřeních směřujících k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb“), takže koaliční poslanci nebyli k podpoře zákona nijak institucionálně zavázáni.

Tím, že poslanci demokratických vládních stran (ČSSD a KDU-ČSL) pomohli svými hlasy schválit normu významnou v první řadě pro osobní prestiž Andreje Babiše coby strůjce „Nových pořádků“, jen prohloubili zářez do větve, na které sedí. Jejich stranám i jim samotným se to brzy vymstí. Ta chvíle přijde, až je bude chtít Babiš ještě více oslabit, zostudit nebo dokonce kriminalizovat v předvolební kampani, nebo pokud je už k vládnutí nebude dál potřebovat.

Všechny údaje do Babišových rukou

Pak jsou tu aspekty věcné. Různá technická opatření k zamezení daňových úniků či sjednocení účetních standardů jsou zajisté legitimní a průběžně je zavádějí vlády řady zemí. Měla by být pokud možno součástí zákona o účetnictví a na něj navazujících předpisů. Kvalitu samotného zákona o EET ponechme nyní stranou, to je téma na jiný, odborný článek, jakých už bylo napsáno a publikováno více, a to i na Svobodném fóru.

Každý podnikatelský subjekt – firma či živnostník, spadá pod konkrétní místně příslušný finanční úřad, jemuž odevzdává všechna svá daňová přiznání, a úřad je ze zákona oprávněn kontrolovat, zda dotyčný řádně plní své daňové povinnosti. V případě Babišova zákona o EET však mají údaje o všech hotovostních tržbách směřovat on-line přímo na Babišovo ministerstvo, kde budou centrálně evidovány a patrně nějakým způsobem dále analyzovány a vytěžovány. Otázkou je, k čemu. Má snad ministerstvo financí vůči podnikatelským subjektům přímou kontrolní pravomoc?

Kámen úrazu je v tom, že Andrej Babiš není jen místopředsedou vlády, ministrem financí, majitelem vládního hnutí ANO, ale také velkopodnikatelem, jehož holding Agrofert přímo ovládá více než 250 firem, a předním vydavatelem, jehož celostátní deníky špiní na objednávku Babišovy politické i podnikatelské konkurenty. Není proto sebemenší předpoklad, že centrálně shromažďovaná data z EET budou směřovat do dobrých rukou a sloužit dobrému účelu.

Šikana a buzerace

A konečně argument, že EET znamená šikanu podnikatelů a živnostníků. Je nepochybné, že jim přidělá zbytečnou práci, kterou jim nikdo nezaplatí, a přinese další rizika v podobě buzerace, kontrol a hrozících pokut. Velké firmy (například ty Babišovy) si odepíšou příslušné náklady z daní a stát přitom nebudou nikterak šetřit. V jejich účetnictví budou tyto náklady rozprostřeny tak, že je nebude možné nikdy efektivně zjistit a sumarizovat (náklady na služby, mzdové náklady, spotřeba materiálu…). Pro drobné podnikatele může být EET společně s dalšími novými povinnostmi likvidační. Také na toto téma už bylo řečeno a napsáno mnoho. Každý má svou individuální hranici toho, co snese, každý si v určitou chvíli řekne, že kašle na to, aby se udřel kvůli pár korunám a nevábné perspektivě.

Je otázka, zda domnělý přínos EET pro státní kasu ve formě navíc vybraných daní tuto šikanu a buzeraci vyváží. Jsme přesvědčeni, že nikoli. Uškodí svobodě drobného podnikání, kterému tu beztak zhruba od druhé poloviny 90. let není příliš přáno, a reálný čistý daňový výnos nepůjde nikdy průkazně spočítat, bude-li vůbec nějaký.

V rámci své snahy řídit stát jako firmu se Andrej Babiš chová jako generální ředitel České republiky. Zákon o EET je jen jedním z projevů jeho populistické a v podstatě ultrapravicové politiky, i když se v poslední době stal jejím symbolem. Občané včetně podnikatelů a živnostníků by měli dát důsledně najevo, že nejsou Babišovými zaměstnanci.