Egypťané vnímají velmi pozitivně Václava Havla jako literáta i jako politika a jeho kniha Moc bezmocných výrazně ovlivnila politické aktivisty v zemi, kterou desetiletí řídil autoritativní režim. V rozhovoru s ČTK to řekl egyptský bohemista a překladatel Havlova díla Chálid Biltagí. U současné vlády v Egyptě nevidí žádný rozdíl oproti starému režimu a považuje ho jen za „nové šaty pro stejného člověka“.
Egypťané podle Biltagího poznali Havla už v 60. letech jako dramatika díky překladu jeho Zahradní slavnosti a později prostřednictvím eseje Moc bezmocných, která se do země nejprve dostala v angličtině a před třemi roky ji z češtiny přeložil právě Biltagí.
Moc Moci bezmocných
„Moc bezmocných měla v naší společnosti rozhodně velmi pozitivní odezvu a měla určitě svůj vliv,“ tvrdí bohemista. I za režimu Husního Mubaraka, který otevřeně označuje za nedemokratický, podle Biltagího mohly v Egyptě vycházet politicky kritické knihy, lidé si ale museli dávat pozor na to, co říkali. Tehdy prý Havlův spis četli především političtí aktivisté, po překladu do arabštiny se stal přístupný také širšímu publiku.
„Havel je vnímán v Egyptě velmi pozitivně, a to jako politik, tak ale předtím i jako spisovatel. Je vnímán jako tvůrce, který má kvalitní literaturu, ale je to i člověk na úrovni,“ zhodnotil obraz někdejšího disidenta a prvního polistopadového prezidenta v Egyptě. Při zahájení veletrhu Svět knihy vystoupil Biltagí na debatě o Havlovi, kterou pořádala Knihovna Václava Havla.
Podobně jako politická esej od Havla mohly v minulosti v Egyptě vycházet podle tamního bohemisty také knihy dalších opozičních aktivistů. Na pultech knihkupectví se tak objevil například i slavný „protidiktátorský“ román George Orwella 1984. „Tento rok ho v Egyptě na knižním veletrhu v Káhiře znovu vydalo ministerstvo kultury a přitom kvůli stejné knize byl – asi omylem – zatčen mladý student na dva nebo tři dny, protože u něj tento román zajistili,“ vylíčil Biltagí paradoxy současného Egypta.
Je to pořád stejné
Po konci Mubarakovy třicetileté vlády v roce 2011 řízení země na čas převzalo islamistické Muslimské bratrstvo, než se moci předloni opět chopila armáda a v čele Egypta stanul bývalý generál Abdal Fattáh Sísí. Rozdíl mezi jeho vládou a Mubarakovým režimem Biltagí žádný nevidí. „Řekl bych, že to jsou jen nové šaty šité pro stejného člověka,“ poznamenal.
Po nedávných politických turbulencích v zemi se podle něj egyptská společnost rozdělila na dvě skupiny. Jedna, ta menší, ale stále sílící, podle Biltagího žádá skutečné změny ve státě, zatímco ta větší z existenčních důvodů podporuje jakýkoli režim, který je v tu dobu o moci. „A je jedno, jestli je to režim vojenský, nebo demokraticky zvolený,“ dodal.
