Egyptské prezidentské volby vyhrál stávající prezident Abdal Fattáh Sísí, oznámila dnes egyptská volební komise. Získal podle ní 89,6 procenta hlasů, volební účast činila 66,8 procenta. Vítězství současné hlavy státu bylo očekávané, předpovídali jej analytici i média.

Proti Sísímu stanuli pouze tři kandidáti, žádný z nich ale nebyl považován za vážného soupeře. Jediný prominentní kandidát z klání před volbami odstoupil s tím, že mu úřady bránily v kampani a zatýkaly jeho stoupence, píše agentura Reuters.

Hlavu státu Egypťané volili tři dny od 10. do 12. prosince, v předstihu mohli začátkem prosince hlasovat občané žijící v zahraničí. Oznámení výsledků dnes bylo plánované.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se loučí s člověkem, který nám zanechal víru v pravdu a lásku

Nový Týdeník FORUM věnuje hned několik stran rozloučení s Karlem Schwarzenbergem. Pavel Šafr se vrací k obřadu v katedrále svatého Víta v editorialu pod…

Sísí byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2014 a znovuzvolen byl o čtyři roky později. V obou případech získal 97 procent hlasů. V referendu v roce 2019 Egypťané schválili změny ústavy, na základě kterých bylo druhé Sísího funkční období o dva roky prodlouženo. Nyní kvůli změnám mohl kandidovat na třetí, šestileté období.

Někdejší generál stál v roce 2013 v čele armády, která svrhla prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího. V letech 2012 až 2013 Sísí působil jako egyptský ministr obrany a v letech 2013 až 2014 jako místopředseda vlády. Zároveň byl generálem v egyptské armádě a od roku 2010 působil jako šéf vojenské rozvědky. Armádu opustil v roce 2014, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách, což jako příslušník ozbrojených sil nesměl.

Egypt zažívá vleklou ekonomickou krizi. Ta vznikla kvůli špatné hospodářské politice, ale i v důsledku pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu, která otřásla světovou ekonomikou. Země se 104 miliony obyvatel, z nichž skoro třetina žije v chudobě, je největším dovozcem pšenice na světě a tradičně jí většinu kupovala od Ukrajiny a Ruska.

Za Sísího vlády úřady podnikají tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Tisíce jejích kritiků byly umlčeny nebo uvězněny, mezi nimi také mnoho islamistů i sekulárních aktivistů, včetně těch, kteří stáli za povstáním, jež vedlo ke konci dlouholeté vlády autokratického prezidenta Husního Mubaraka.