Mojmír Hampl FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Opozice a některé zájmové skupiny vládní ozdravný balíček kritizují, zatímco nevládní ekonomové většinou vítají změnu kurzu. Mezi nimi Národní rozpočtová rada vedená Mojmírem Hamplem, která dříve varovala před rozpočtovým hazardem Babišovy vlády.
Dalo se čekat, že kroky k ozdravení veřejných financí představené Fialovou vládou vyvolají rozporné reakce. Pro někoho jsou málo razantní a bolestivé, z druhé strany se naopak ozývají hlasy, že bourají sociální stát. Někdo by hlouběji škrtal ve výdajích, jiný zase více zvyšoval daně. Mnozí chtějí šetřit, ale ne na sobě.
Kde jsou alternativy?
Nikdo z oponentů ovšem nepředstavil konkrétní plán, jak snížit deficit státního rozpočtu aspoň o 148 miliard korun, což je překvapivě ambiciózní kompromis pětikoaliční vlády. A hlavně nikdo z nich neříká, s kým by ho reálně dohodl.
V ekonomické branži jsou ojedinělé názory hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, jenž nyní tvrdí, že vláda údajně vystrašila veřejnost blížící se apokalypsou. „Nic takového ale Česku v nejbližších letech nehrozí,“ odůvodňoval, proč jsou podle něj úspory příliš radikální.
Všudypřítomného Kovandu lze zmínit proto, že podobnou mantrou se zaklíná okruh ANO. Kovanda vždycky zlehčoval tempo zadlužování, což může hypoteticky vyplývat z jeho blízkosti investiční skupině DRFG Davida Rusňáka, zetě bývalé ministryně financí Aleny Schillerové.
Hlavní ekonomický proud je jiného názoru. Nepodceňuje rizika zděděného tempa zadlužování řadícího se mezi nejrychlejší v Evropě. Patří sem experti Národní rozpočtové rady (NRR) vedené bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem, jež byla zřízena kvůli střežení rozpočtové odpovědnosti.
„Jsme ekonomika, která žije v podivném nerovnovážném stavu. Je to zvláštní stav zahnívání a soustředění se na dnešek bez toho pohledu do budoucna. To je mimochodem jedna z věcí, kterou bych nejvíce vyčítal předchozí vládě. Ta absolutní koncentrace na dnešek a to zapomenutí, že je nějaký zítřek,“ uvedl Hampl v Rádiu ZET.
Balíček odpovídá situaci
Národní rozpočtová rada (NRR) nyní vydala stanovisko k návrhu konsolidace veřejných financí. „Oceňuje snahu vlády o přibrzdění tempa zadlužování ČR, velikost navrženého konsolidačního balíčku podle ní odpovídá současné ekonomické a fiskální situaci.“
Dále rada oceňuje, že vláda přichází s konkrétními návrhy na snížení veřejných výdajů a zvýšení veřejných příjmů. Je to zcela v souladu s jejími stanovisky z minulosti, která upozorňovala na dlouhodobou neudržitelnost současné výše strukturálního deficitu.
„Navrhovaný rozsah konsolidace považuje NRR za přijatelný. Svým objemem by neměl ohrozit ekonomické oživení a zároveň má potenciál nastolit pozitivní rozpočtové trendy do budoucnosti, pokud bude nastoupená konsolidační trajektorie udržena,“ uvádí stanovisko rady.
Rada považuje za vhodné rozložení nové zátěže do přímých a nepřímých daní, neboť podle ní nedojde k významnému zvýšení distorze jednotlivých daní. Pozitivně hodnotí úpravu sazeb DPH, která by měla vést k mírnému snížení daňové zátěže a zjednodušení systému. Za pozitivní považuje také snahu o eliminaci některých daňových úlev, zejména pak v případě daně z příjmů fyzických osob.
„Opatření na výdajové straně se správně přímo nedotýkají investičních výdajů. Otázkou zůstává realizovatelnost a udržitelnost redukce mzdových výdajů ve vládním sektoru v situaci, kdy toto nebude jednoznačně spojeno s omezováním počtu tabulkových míst,“ upozorňuje.
Představené změny v důchodovém systému jdou podle rady ve své většině správným směrem a jsou nutné pro zvýšení finanční udržitelnosti systému. Současně ale varuje před dodatečným změkčováním návrhů při dalším projednávání v parlamentu.
Schillerová to nevnímá
Národní rozpočtová rada vydala podobně pozitivní hodnocení po dlouhé době. Hamplovou předchůdkyní byla Eva Zamrazilová, jež se loni vrátila do bankovní rady ČNB. Jako předsedkyně Národní rozpočtové rady už na jaře 2020 varovala tehdejší kabinet Andreje Babiše před prudce rostoucími deficity veřejných financí. Včetně rizika, že penzijní systém hrazený ze státního rozpočtu může být do budoucna neudržitelný.
Zamrazilová i na půdě poslanecké sněmovny kritizovala rozvolnění rozpočtové disciplíny ministryně financí Aleny Schillerové a rezignaci na konsolidaci veřejných financí.
Servítky si v létě před volbami v roce 2021 nebral ani Mojmír Hampl. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS kritizoval Babišovu vládu, že šlape na plyn, když by měla brzdit.
„Vypadá to, že v tom módu, ve kterém jsme teď, kdy můžeme šlapat na fiskální plyn a rozdávat, ještě můžeme chvíli žít. A my skutečně můžeme, což je právě ta největší zrada, že ještě chvíli vydržíme. Kocovina přijde později,“ uvedl Hampl.
Už tehdy předpovídal, že situace veřejných financí je natolik tristní, že ji bude nutné řešit radikálním způsobem, jako jsou škrty v rozpočtu či zvýšení daní. Zároveň zapochyboval o kompetenci Aleny Schillerové, která nepovažovala situaci za kritickou.
„Já si upřímně řečeno nejsem jistý, jestli paní doktorka Schillerová problému rozumí. Možná se jí to snáz dělá i proto, že nevidí, do jaké situace se blížíme. Ona jako neekonom není schopná ty proporce úplně vnímat,“ prohlásil tehdy Hampl.
Při pohledu na dnešní počínání Schillerové kolem úsporných opatření to vypadá, že na tehdejších výhradách současného předsedy Národní rozpočtové rady není co měnit.
