NÁZOR / Ruský ekonom Konstantin Sonin, který působí na chicagské univerzitě, zmínil svůj odhad ekonomického a společenského vývoje Ruska z roku 2014. Tehdy, v září 2014, popsal další pravděpodobný vývoj. Teď může mít temné zadostiučinění, že se tvrzení odborníka z oblasti společenských věd ověřila v praxi, takže se zřejmě jedná o vědu.

Sonin článek publikoval 15. září 2014 na stránkách Vedomosti.ru. K anexi Krymu Ruskem došlo předtím v březnu toho roku.

Autor uvádí jedno historické srovnání, pro které si vybral Argentinu. Důvodem je, že je to stát, ve kterém došlo k hospodářské katastrofě, a přitom si toho „nikdo nevšiml“. Tedy ne včas.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM o otřesném divadle ve sněmovně: Na nesvobodu si stěžují odpůrci svobody

Nový Týdeník FORUM se vrací k otřesnému divadlu ve sněmovně, kořeněném nekonečnými monology z úst vypečených politiků v čele s Andrejem Babišem. Pavel Šafr…

V roce 1950 argentinský HDP na obyvatele byl přesně 100 procent průměru 12 předních evropských zemí (74 procent průměru Švédska), byl to vyspělý stát. V roce 2000 už to bylo zcela jinak. Stejný údaj pro Argentinu činí 40 procent Švédska, prostě rozvojová země.

Proč píše, že katastrofa „zůstala bez povšimnutí“? Protože se dělo hodně věcí, které propad zastínily. Lidé žili, pracovali, zajímali se o politiku, bojovali proti americkému a britskému imperialismu, někteří bojovali proti těm, kteří bojovali proti americkému imperialismu, vznikla velká literatura, hrál Maradona, pak tedy přišla vláda junty, nesmyslná invaze na Falklandy, „ale vcelku život šel dál, země se nerozpadla jako Rakousko-Uhersko, Britské impérium nebo SSSR“. Neexistoval nějaký jeden „katastrofický bod“.

V tom vidí Sonin paralelu s Ruskem.

„Tento argentinský příklad ukazuje, jak obtížné je vysvětlit – jak ruskému vedení, tak občanům – v čem spočívá nebezpečí současného ekonomického kursu. (Připomeňme, že článek je psán už v roce 2014, pozn. aut.) Na jedné straně je tento kurz naprosto katastrofální. Na druhé straně tato katastrofa, která se nyní zdá být naprosto nevyhnutelná, nebude jako katastrofa v letech 1990 až 1991, která vedla ke katastrofálním politickým důsledkům. Bude to katastrofa ‚argentinského typu‘ – dlouhá léta pomalého rozvoje (Argentina měla v těchto 50 letech jak spurty, tak propady), který pak, až se za několik desetiletí ohlédneme, bude ztracen,“ předpovídal ekonom.

Dále čtěte

Ruští psychologové chtějí ve vojácích vyvolat přání vrátit se zase na frontu

Během roku a půl války se ruští psychologové naučili nový směr – rehabilitaci válečných veteránů na Ukrajině. Mezi odborníky jsou…

Zmínil především sankce uvalené zvenčí a sankce, které si Rusko uložilo samo (tedy Putinem vyhlášený bojkot některého západního zboží). Sankce prakticky znemožňují udržitelný růst a to je z ekonomického hlediska stejná ztráta, jako když stát přijde o území a utrpí geopolitické ztráty. Také výdaje „na válku“ jsou neslučitelné s udržitelným hospodářským růstem.

Konstantin Sonin pak vysvětloval, v čem spočívá ta „neviditelnost“ hrozícího ruského katastrofálního propadu, jako tomu bylo kdysi v případě Argentiny.

„Zdá se však, že ani obyvatelstvo, ani vedení se ekonomických problémů nebojí. Přednost dostává ‚geopolitika‘ – téma, které nemá s problémy naší země v roce 2014 nic společného. Co by tedy měli ekonomové dělat, aby si získali pozornost? Chtělo by to vymyslet stejně fantastické strašáky, kterými se navzájem děsí i nevinní diváci a veteráni studené války – ‚NATO před branami‘, ‚židobanderovci‘, ‚ukřižované děti‘, ‚kyjevská junta‘, ‚pátá kolona‘ … jenže ekonomické. Kurs bude 100 rublů za dolar! Rusko se změní v Severní Koreu – budeme jíst trávu! Všechnu ropu budeme muset odevzdat Číně za dluhy! Děti půjdou do otroctví livonským baronům! Možná to bude fungovat?“ zeptal se nakonec. Bylo ale jasné, že je to jen řečnická otázka, protože takhle se nikdo ptát ani argumentovat neodvážil.

Dále čtěte

Fiasko Putinovy armády. 27 mrtvých a desítky zraněných, okupanti si při chaosu postříleli vlastní vojáky

Mimořádnou neschopnost předvedli příslušníci ruské armády. Nedaleko Doněcku na východě Ukrajiny totiž postříleli své vlastní vojáky, kteří se chaoticky vraceli…

Mezitím došlo k něčemu ještě horšímu, než byla anexe Krymu a plíživá válka na Ukrajině vydávaná za občanskou. Invaze přinesla sankce nebývalého rozsahu, ztrátu evropských trhů pro ruský plyn, odříznutí od mezinárodního platebního systému, zákaz vývozu vyspělých technologií do Ruska. Rubl ztrácí hodnotu.

„Nedávný pokles rublu ukazuje Putinovo ekonomické dilema. V letošním roce prudce zvýšil vojenské výdaje – pravděpodobně o šest procent HDP. Ruský veřejný dluh je malý – 15 procent, ale Rusko si nemůže půjčovat v zahraničí. Musí hospodařit s malými rezervami a daňovými příjmy,“ psal 2. září ekonom Anders Åslund.

„Situaci zhoršuje přetrvávající obrovský čistý odliv kapitálu, který pravděpodobně z velké části patří Putinovi a jeho nejbližším kumpánům – Timčenkovi, Kovalčukům a Rotenbergům, takže nemůže zavést vážné kapitálové kontroly jinak než dočasně. Energetické sankce Západu – minimální dovoz plynu do Evropy a cenový strop pro ropu – mohou letos snížit příjmy Ruska z vývozu o 100 až 200 miliard dolarů, což sníží i příjmy státu,“ pokračuje analytik Åslund.

Dále čtěte

Tři autoři, tři pohledy na válku. Kupte si jedinečnou knihu o Ukrajině

Na e-shopu FORUM opět najdete jedinečnou novinku. Jmenuje se Ukrajina – Osobní svědectví a geopolitické pozadí rusko-ukrajinské války a…

Rozumné by bylo omezit výdaje na armádu, což je ale přesně to, co Putin udělat nemůže, protože s výsledkem války je nejspíš spojen jeho politický osud, možná osud vůbec.

Ekonomické analýzy ale na vůdce, kteří jsou posedlí mytologiemi a život lidí pro ně nemá žádnou cenu, nijak nezapůsobí. Zřejmě bude třeba dojít až do hořkého konce. Tam se dá trčet dlouho.