Pokud pošty na prodeji losů reálně vydělávají, snižuje to nutnost dotace ze státního rozpočtu a ať to klidně dělají, řekl deníku FORUM 24 hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. V souvislosti s plánovanou transformací ekonom vysvětlil, proč by pro stát nebylo řešením ztrátový podnik zprivatizovat.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil první kroky, které započnou transformaci České pošty, jež v posledních letech hospodaří v červených číslech. Za loňský rok podnik vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun, přičemž mu na konci roku hrozila insolvence. Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby.

Podle ekonoma Petra Bartoně by samotná privatizace České pošty nic nevyřešila. Stát by totiž i přesto chtěl mít zaručenou jednotnou službu, za kterou by musel zaplatit. Otázka privatizace by tedy i tak musela vyřešit, na kolik by stát ocenil univerzální služby, které chce veřejnosti poskytovat, a to se podle Bartoně dá evidentně udělat i u státního podniku. Navíc by potenciální privátní provozovatelé nemuseli být ochotni takové služby zprostředkovávat. Taková změna financování by tedy České poště nepomohla.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

„Privatizace pošty jako takové v její současné podobě je podle mě nesmysl. Nevím o zemi, kde by pošta fungovala způsobem, který stát očekává, čistě privátně,“ řekl Bartoň s tím, že jiný případ představuje privatizace poboček, které lze využít komerčně. „Čím komerčněji by se pobočky využily, a například losy jsou jedním ze způsobů, o to méně se budou muset regulované činnosti, tedy ty, které chce stát, aby pošta dělala, dotovat z rozpočtu,“ vysvětlil Bartoň.

Stát by měl lépe hlídat management a poučit se více ze zahraničí, doporučil ekonom. „On to nikdy není, jak říkám, čistě komerční byznys,“ dodal. Ten se dá podle něj udělat jen na části aktivit, které pošta poskytuje, jde například o doručování balíků. „Hlavním problémem tedy je, že přišly o dobře zpeněžitelnou část, a nikdo neříká, že v obraně byznysu s doručováním nemohli udělat víc. V této oblasti pošta evidentně selhala,“ řekl. Čekat, že by privatizace, přičemž by státu zbyly je provozy, o které má zájem a které by dotoval, problém vyřešila, podle něj není racionální.

V souvislosti s doručováním balíků ekonom podotkl, že pro stát zůstává poskytování této služby výhodné, protože se na tom dá alespoň teoreticky lepším managementem, doručováním a tak dále vydělat. Pokud by pošta tuto alespoň teoreticky výdělečnou službu zrušila, bylo by pak potřeba vše platit ze státního rozpočtu. „To znamená, ideální symbióza je, že čím více si pošta vydělá na balících, o to méně bude potřeba křížově dotovat univerzální služby, které stát chce poskytovat. V ideálním případě si na balících vydělá na pokrytí extra nákladů na potenciálně dotované služby,“ vysvětlil a dodal, že balíků bude přibývat, protože čím dál více lidí už nebude chodit do obchodů a zboží si bude nechávat doručovat.

Cílem podle Bartoně tedy není „osekat“ služby jen na ty, které chce poskytovat sám stát, ale naopak využít vytvořené infrastruktury a komerce i na služby, o které stát primární zájem nemá, jelikož tím sníží potřebu dotace ze státního rozpočtu.

Rakušan dříve informoval o tom, že Česká pošta od roku 2018 nabrala ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun a klesají také výnosy z listovních služeb. Zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (DEPO) a zavedení povinných datových schránek pak bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard korun.