Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a export Radek Špicar prožil minulou hospodářskou krizi z pohledu managementu firmy Škoda Auto. Nedá se ale podle něj říci, že by současná situace v ekonomice byla stejná. V rozhovoru pro Revue FORUM, v němž se věnujeme koronavirové krizi, hodnotí kroky vlády Andreje Babiše, ale i světový kontext dalšího vývoje české ekonomiky.
Celý svět očekává nástup ekonomické krize. V čem jsou její kořeny, jak až je nevyhnutelná a jakou může mít podobu? Máme čekat růst cen a znehodnocení úspor? Může nastat vlna propouštění?
Mám ještě v živé paměti světovou hospodářskou krizi v roce 2009. Prožil jsem ji v managementu Škody Auto. A právě Škodovka je pro mě symbolem téhle krize. Před těmi deseti lety to pro ni bylo hodně těžké. Výrazně nám tehdy klesly tržby i zisk, ale ani jeden den jsme nestáli. Teď Škodovka stojí. A tahle firma sama o sobě představuje pět procent českého HDP. V něčem je krize z roku 2009 té současné podobná a v něčem je jiná. Jiná je v tom, že nemá ekonomické důvody. Je vyvolaná pandemií, která ze dne na den úplně zastavila mnoho podniků. Firmy v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu mi ukazovaly, jak se jim propadly zakázky. V mnoha případech je to přes 90 procent během pěti dní. Náraz byl okamžitý a dramatický. K propouštění to bohužel vede už teď například v hotelnictví, pohostinství a turismu. Jsem přesvědčený, že čeští zaměstnavatelé se zachovají stejně jako v roce 2009, kdy všichni, a speciálně český průmysl, projevili velikou společenskou odpovědnost. Přestože jim klesaly zakázky a padaly tržby i zisk, tak nepropouštěli. Snažili se zaměstnance udržet. Nechtěli je hodit přes palubu a taky si uvědomovali, že po krizi by bylo těžké je získat zpět, především ty vysoce kvalifikované. Firmy se budou snažit udržet si své lidi i teď, ale nevydrží to dlouho. Nemají zakázky a budou mít problémy s hotovostí. Tady bude klíčová role vlády, která musí jednat rychle, přispět firmám na platy a nabídnout státem garantované půjčky přes komerční banky.
Jak je na takovou turbulenci připravená česká ekonomika a jak náš stát?
Na něco takového nebyl připraven nikdo. Prostě přilétla „černá labuť“, se kterou nikdo moc nepočítal. Na druhou stranu máme štěstí, že jsme se jako průmysl už několik měsíců připravovali na ochlazení ekonomiky. Naše firmy s očekáváním horších časů už před pandemií začaly přijímat nejrůznější opatření, sice z jiného důvodu, ale teď jim pomáhají. Konkrétně to byly například investice do digitalizace, robotizace a automatizace. Podniky, které investovaly, teď situaci zvládají lépe než ostatní.
Problém vidím především na straně státu. Mnoho let už upozorňujeme vlády, že jejich hospodářská politika bývala spíše procyklická a v těžkých dobách příliš nepomáhala. Když jsme byli krizi, tak jsme škrtali, a když jsme rostli, tak jsme rozhazovali. Současnou vládu jsme dlouhodobě upozorňovali, že by se neměla během konjunktury zadlužovat a raději má vytvářet rozpočtové přebytky na horší časy. Upozorňovali jsme, že je potřeba vytvořit rezervy, aby stát mohl podpořit hospodářství, až ekonomika půjde dolů. To se ale nestalo. Teď nám ty nenašetřené peníze budou chybět a o to větší bude deficit. Dobře to zvládlo Německo, které si našetřilo, a teď může svoji ekonomiku masivně podpořit. Na druhou stranu máme stále nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, zdravý bankovní sektor a nízký státní dluh v porovnání s ostatními zeměmi. Prostor pro stimulaci ekonomiky tady je.
Co v této souvislosti znamená, že Česká republika nepřijala dosud euro a má stále vlastní měnu? Jak si vlastně stojí koruna? Je její oslabení důkazem toho, že jde oproti euru o méně stabilní měnu?
Někteří teoretičtí ekonomové nám říkají, jak je pozitivní, že máme korunu, která teď oslabila a pomůže exportu. Mnozí exportéři, včetně mnoha z těch ekonomů, ale čekali, že po intervencích České národní banky bude koruna spíše posilovat. Zajistili se proti jejímu posilování a teď na oslabování, které přišlo s krizí, naopak ztrácejí. Takže naše výtky, že je vývoj koruny těžko předvídatelný a exportérům, kteří tuhle zemi živí, to dělá velké problémy s plánováním, stále trvají. Navíc je vám slabá koruna k ničemu, když nemáte z čeho vyrábět, protože vám chybí suroviny, lidi nebo neexistuje poptávka po vašich výrobcích. Jsme jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě, takže také hodně dovážíme, a dovoz je teď kvůli slabé koruně mnohem dražší. Pro mnoho našich velkých průmyslových exportně orientovaných podniků je tedy slabší koruna hra s nulovým součtem. Co získají na vývozu, když ještě vůbec něco vyvážejí, to ztratí na dražším dovozu.
Jak se díváte na stamiliardové sumy, jež mají zhoršit celkový deficit veřejných rozpočtů?
Vláda musí reagovat rychle a dostatečně robustně, jinak se bude dramaticky zvyšovat nezaměstnanost, budou krachovat živnostníci, podnikatelé i velké průmyslové firmy. Když teď vláda firmám pomůže, budou se o náklady dělit. Když ne, a firmy budou muset propouštět, zvýší se nezaměstnanost a náklady na nezaměstnané ponese stát sám. Z makroekonomického pohledu, pokud necháme nyní firmy padnout, budeme pak mnohem déle dohánět nynější propad ekonomiky se všemi negativními důsledky, jako je vyšší a dlouhodobější nezaměstnanost či pomalejší růst životní úrovně. Vždy jsme vládu nabádali, aby šetřila. Ale teď je doba, kdy je žádoucí se zadlužit a ekonomice proticyklicky pomoci. Nesmí to ale být žádný free ride, kdy 100–200 miliard nebude žádná suma. Nesmíme zapomenout, že peníze nalité do ekonomiky ze státního rozpočtu budeme muset jednou splatit. Jsou to peníze nás všech. Je potřeba investovat tolik, kolik je nezbytně nutné, ale hlídat, aby to nebylo zbytečně moc. A hlavně nesmíme také zapomenout na škrty v rozpočtu. A abych byl zcela explicitní a uvedl jeden příklad za všechny, slevy na jízdné by měly být první, co se škrtne.
Němečtí vládní experti předpokládají pokles tamní ekonomiky o pět procent. Jak je to vážné pro nás?
Německo je náš největší obchodní partner. Když si Německo kýchne, my dostaneme rýmu. Pokud bude citelně zasaženo Německo, poznáme to i my. Před krizí jsme se ptali podniků, jestli se bojí recese v Německu. Před pár měsíci totiž vše naznačovalo, že Německo se recesi nevyhne. Firmy odpovídaly, že se bojí jen částečně. Věřily totiž německé vládě, že je připravená masivně investovat do ekonomiky, aby ji znovu nakopla. Přestože bude Německo zasažené ještě víc, než se čekalo, podniky znovu věří, že německá vláda nenechá svoji ekonomiku padnout. Těch 13 bilionů korun, které německá vláda plánuje investovat, je dechberoucí suma. Stejně jako pomocí šrotovného a dalších opatření tahalo Německo evropskou ekonomiku z krize v roce 2009, můžeme předpokládat, že i teď pomůže podporou své ekonomiky nejen sobě, ale i nám a zbytku Evropy.
Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání Revue FORUM!
