Ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal FOTO: Dominik Stroukal / se svolením autora
FOTO: Dominik Stroukal / se svolením autora
Kdo na to má, tomu nezbývá nic jiného než spořit a investovat. A nevolit populisty, kteří tvrdí, že můžeme mít zároveň vysoké výdaje a nízké daně, aniž bychom se zadlužovali, radí ekonom Dominik Stroukal, co by měly dělat dnešní mladší generace, aby se v důchodovém věku měly dobře. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné popisuje dopady zpomalení valorizací penzí a to, co by měla obsahovat důchodová reforma, kterou chce ministerstvo práce představit v září.
Je stabilní a předvídatelný důchodový systém v Česku zatím iluzí?
Ano i ne. Ano, protože jedna vláda za druhou ruší to, co dělaly ty předchozí, a politici nejsou schopni se na ničem domluvit. To je nepředvídatelné. Respektive by to celé mohlo být mnohem předvídatelnější. Na druhou stranu jsme právní stát a demokratická země, kde pokud vláda něco slíbí, tak to obvykle dodrží. Lidé své důchody dostávají a náš průběžný systém funguje. Takže to funguje, i když by to mohlo fungovat mnohem lépe.
Poslanecká sněmovna ve středu schválila penzijní novelu, která obsahuje zpomalení valorizací důchodů. Dlouhodobě se mluví o tom, že penzijní systém musí být hlavně stabilní a udržitelný. Je to krok, který alespoň částečně přináší do českého penzijního systému nějakou udržitelnost, nebo ten problém opět odsouváme jen někam do budoucnosti?
Vláda se naštěstí v otázce důchodů řídí většinově doporučeními Národní rozpočtové rady a Národní ekonomické rady vlády, takže ano, je velký krok směrem k udržitelnosti. Neřeší celý náš problém, protože do budoucna bude potřeba udělat ještě mnohem více, ale je to nezbytný krok k tomu, abychom kolem roku 2028 nenarazili na dluhovou brzdu a nemuseli to řešit ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté.
Penze se při pravidelných lednových valorizacích nyní zvyšují inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Nově se bude započítávat jen třetina růstu reálných mezd. Růst cen by se řešil jednorázovým příspěvkem. To jsou asi hlavní změny. Důchody budou tedy růst méně než v minulosti. Nehrozí v tomto případě, že se sníží kupní síla důchodců i jejich životní úroveň?
Kupní síla důchodců se bude zvyšovat a s tím i jejich životní úroveň, stejně jako tomu bylo v minulosti, ostatně ta nová pravidla řádné valorizace jsme před pár lety měli a jen se k nim vracíme. Jen si musíme jako společnost říct, jak moc chceme na státní důchody dávat. Můžeme mít klidně vyšší důchody, ale obnášelo by to výrazně vyšší odvody či daně. Podle toho, kde jste na politickém spektru, můžete chtít vyšší důchody a vyšší odvody, nebo oboje nižší. Ale nejsme schopni mít vyšší důchody, nižší odvody a zároveň se nezadlužovat.
Opozice tvrdí, že vláda okrádá důchodce. Dá se skutečně označovat snižování valorizací za okrádání důchodců?
Když vám šéf každý rok přidával ke mzdě tři procenta a letos dá jen dvě procenta, tak vás neokradl. Přidal vám.
Jakou skupinu důchodců ty plánované změny nejvíce zasáhnou?
Zasáhne to všechny, ale jednoznačně nejvíc ty, kteří chtěli odejít do předčasného důchodu a místo pěti let jsou najednou tři, takže si buď musí pospíšit, nebo více počkat. Tak nebo tak mu to výrazně změní příjmy a životní plány.
Pokud chceme něco dělat s rozpočtem a nechceme jen zvyšovat daně a odvody, tak bez důchodů to prakticky nejde.
Ministr Jurečka (KDU-ČSL) nedávno oznámil, že balíček zákonů s reformními změnami penzí se ministerstvo práce chystá předložit k připomínkám na konci září. Podle některých poslanců by právě tohle měla být důchodová reforma, kterou vláda slibovala před volbami. Co od toho balíčku očekáváte?
Zásadní budou změny dalších pilířů, tedy u nás jen třetího, a dodatečných možností investování či spoření na důchod. Ve financích všichni vzhlížíme k tomu, jak a jestli bude nadefinován dlouhodobý investiční produkt. Osobně mně také zajímá, jak se vláda postaví k definici náročných profesí. Bojím se, že vágní definice může způsobit, že se za náročnou profesi může označit prakticky cokoliv.
Když se díváte na státní rozpočet, jsou aktuálně tím nejpalčivějším problémem právě důchody?
Ano, je to největší položka. Malá parametrická změna důchodů dokáže udělat stejné peníze jako desítky drobných změn, které se konkrétních lidí dotknou mnohem víc. Pokud chceme něco dělat s rozpočtem a nechceme jen zvyšovat daně a odvody, tak bez důchodů to prakticky nejde.
Pokud by vláda k těmto krokům nepřistoupila, co by to znamenalo pro státní rozpočet? Jaké schodky bychom mohli v následujících letech očekávat a byl by to skutečně tak velký problém, jak se o něm teď mluví? Bylo by to cestou k nějakému řeckému scénáři?
Nemusíme strašit řeckým scénářem, k němu máme ještě hodně daleko. Máme ale problém s tempem, které jsme během pandemie nastartovali. To ještě navíc podtrhuje jasná demografická predikce, kdy za padesát let bychom měli téměř 300 % dluh na HDP, což dnes nemá ani nejzadluženější země na světě, Japonsko. To je bankrot, i když za 50 let, takže se můžeme upínat k tomu, že se do té doby něco změní. Ale příliš se toho změnit nemůže, protože už nyní zda, máme nebo nemáme děti, ovlivňuje to, jak bude vypadat důchodový systém za 50 let. A my děti moc nemáme, takže osud důchodového systému je skutečně v rukou politiků a jejich reforem.
Nemusíme ale chodit tak daleko, podle Národní rozpočtové rady bychom narazili na dluhovou brzdu už za pět let. Stejně bychom museli něco dělat a jen se bavíme, zda to máme dělat dnes, nebo to necháme až na poslední chvíli. Já jsem rád, že to na poslední chvíli nenecháváme.
O důchodech a penzijním systému se mluví dlouhodobě. Co by z vašeho pohledu měli dělat dnešní třicátníci, čtyřicátníci, aby se v důchodovém věku měli dobře?
Kdo na to má, tomu nezbývá nic jiného než spořit a investovat. A nevolit populisty, kteří tvrdí, že můžeme mít zároveň vysoké výdaje a nízké daně, aniž bychom se zadlužovali. Horší je, že nikdo moc neví, co doporučit třetině českých domácností, které nemají z čeho našetřit či investovat. Ty se musí na stát spolehnout. A pro ty je dobrá zpráva, že důchody budou a porostou, i když méně, než by rostly podle starých pravidel. Ale to je zase dobře pro naše děti a vnoučata.
