Dokud vláda nesníží výdaje státního rozpočtu, tak mi připadá absurdní, že se budeme bavit o tom, jestli zvyšovat DPH, říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. K vyrovnaným schodkům rozpočtu by se podle něj Česká republika mohla vrátit v řádech let, veřejnost ale musí tlačit na politiky, dodává ekonom v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Daří se vládě plnit svůj slib z programového prohlášení, kde píše, že bude provádět odpovědnou rozpočtovou politiku, která zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz?

Je ještě brzo na to soudit. Naštěstí nejsem politik, takže nemusím řešit politickou realitu a starat se o to, jestli budu znovu zvolený, nicméně rozumím politické realitě, kdy byly pořád nějaké volby, teď nejsou a uvidíme, co vláda dokáže připravit do následujícího rozpočtu. Teď se láme chleba a já bych soudy o tom, jestli vláda dělá dost, nechal až na to, co se dostane, nebo nedostane do rozpočtu na následující rok. 

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

V jakém stavu jsou tedy aktuálně veřejné finance České republiky?

Je potřeba říct, že to není žádná katastrofa. V mezinárodním srovnání jsme na tom relativně dobře. Nemáme nic, co by nás ohrožovalo, že bychom se měli bavit bankrotech. Co nás všechny ale děsí, je tempo, jakým se ta situaci dokázala rychle zhoršovat už během covidu, takže máslo na hlavě mají předešlé i současné vlády. Ne všechny věci, které jsme dělali, ať už na straně výdajů, nebo příjmů, souvisely s mimořádnou situací. Najelo se na nějakou podivnou vlnu toho, že veřejné rozpočty snesou cokoliv.

Podle prognózy ministerstva financí by letos míra zadlužení Česka měla dosáhnout 45,8 procenta HDP, což je nejvyšší úroveň vůbec. To také není žádný důvod k panice?

Pořád je to jedna z nejmenších měr zadlužení v bohatém světě. Není to něco, co by nás mělo trápit, pokud bychom se měli bavit o nějakém bankrotu. Ale nedávno jsme řešili, jestli budeme pod nebo nad 30 procenty. Uběhly tři roky a jsme na 45 procentech. Tohle tempo nás trápí. Ve srovnání jsme na tom však pořád velice dobře.

Může být jedním z kroků k tomu cíli vlády i to, že snížila červnovou valorizaci penzí?

Byla vysoká ekonomická shoda na tom, že je to extrémně drahé. Dokážeme si představit, že by se dalo 20 miliard investovat jinak. Důchodci jsou jediná skupina obyvatel, kterým neklesly reálné příjmy. Neznamená to, že nemají nízké důchody, ale oproti všem ostatním skupinám společnosti je u důchodců ten problém menší než jinde. Chápu ale tu naštvanost veřejnosti.

Jak nutná je pro Českou republiku důchodová reforma, o které se mluví už dlouho? Navíc ekonomové často zmiňují, že současný model penzijního systému není udržitelný.

Žádná důchodová reforma nikdy nebude. Připravme se na to, že jediné, s čím si budeme hrát, jsou parametry. V zásadě jich je jen pět a nedá se dělat nic jiného než pět věcí. Na začátku života z toho systému člověk bere, potom do něj dává a pak zase bere. Jediné, co se dá udělat, je brát na začátku méně, ale to nikdo nechce, nebo budeme muset víc odvádět, nebo budou na konci nižší důchody.

Jediné, co před veřejností přichází v úvahu, je zvýšení odvodů. Potom jsou další dvě věci, a to je posunutí přechodu od čistých příjemců k plátcům, nebo naopak, a zvýšení věku odchodu do důchodu. Parametrické změny, které přicházejí v úvahu, jsou jen při odvodu nebo oddálení věku odchodu do důchodu.

Vyřeší ty dva parametry, o kterých mluvíte, problém s důchodovým systémem?

 Nevyřeší. Náš důchodový účet bude dlouhodobě ztrátový. Vypadá to, že naše děti to v tom systému nějak zvládnou, ale jejich děti už budou na systém doplácet. Budou platit to, že dnes užíváme víc, než na kolik máme.

Ministr financí Stanjura (ODS) často mluví o zvyšování daní z nemovitostí nebo o změně sazeb DPH. To je něco, co na konci minulého roku navrhovala Národní ekonomická rada vlády, jejímž členem jste. Je to správné řešení?

Osobně si myslím, že jsme schopni to najít na výdajích. Vláda to chtěla dělat, tak si myslím, že by se mohla více snažit. Pořád si myslím, že se jí nepodařilo snížit stavy policistů, podívat se na stavy celníků nebo státních zaměstnanců. Pořád nezrušila příspěvek na stavební spoření a neudělala věci, na kterých je shoda. Dokud to vláda neudělá, tak mi připadá absurdní, že se budeme bavit o tom, jestli zvyšovat DPH.

Až udělá dvacet položek na výdajích, tak se může dívat na příjmy. Nerozumím tomu, jak může koukat na příjmy, když neudělala nejzákladnější věci na výdajích. Nemůžeme si představit, že jakákoliv z těch věcí, o kterým mluví pan ministr, rozpočet zachrání. Všechny jsou malé a je jich potřeba udělat hodně.

Dále čtěte

Ekonom Bartoň: Státní finance budou neudržitelné i se sníženou valorizací. Skutečný problém jsou chudí nedůchodci

Státní finance budou neudržitelné i se sníženou valorizací a valorizované důchody za tuto neudržitelnost budou moci stále větší měrou. O…

Podle ministra Stanjury bude vláda směřovat ke snížení schodku státního rozpočtu na příští rok o 70 miliard korun. Ministerstvo financí podle něj navrhuje zhruba desítku opatření v této oblasti. Nešlo by najít ještě větší úspory?

Určitě se dá najít víc, ale v politické realitě mi připadá 70 miliard jako přiměřeně ambiciózní číslo. Byly jsme požádáni o to, abychom našli alespoň 110 miliard. Jestli se z toho vládě podaří najít 70, tak klobouk dolů. Nicméně současná doba, když se podíváme do Švýcarska a za oceán, se začíná trochu otřásat a všechno může být každou chvíli jinak. Najít 70 miliard je rozumně ambiciózní plán.

Na konci minulého roku NERV představil návrhy na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Jakou máte po zhruba čtyřech měsících od vlády zpětnou vazbu?

Je relativně pozitivní. Až na výjimky s těmi návrhy souzní. Nechala nás je projednat s ministerstvy, s meziresortními skupinami. Chtějí vědět víc a propočítávat je, takže doufám, že se brzo objeví v návrhu na rozpočet na rok 2024. Zpětnou vazbu vidím pozitivně, ale hlavní je, jestli se opatření dostanou do sbírky zákonů.

V letošním roce by Česká republika měla hospodařit se schodkem 295 miliard korun, v loňském roce s deficitem 360,4 miliardy korun. V kladných číslech Česká republika hospodařila naposledy v roce 2018. Dá se vůbec očekávat, že Česká republika někdy v dohledné době bude hospodařit alespoň s vyrovnaným rozpočtem?

Pokud si veřejnost zvykne na to, že se politici zadlužují, a nebude jí to vadit, tak se může stát strašně snadno, že se nikdy nedostaneme do plusu. Pokud voliči budou chtít, aby to politici řešili, tak to řešit budou. Po politických stranách jsme dlouhodobě chtěli, aby řešily veřejné finance, a proto jsme se drželi mezi premianty v žebříčcích. Pokud nás nezlomil covid a válka, tak věřím, že to budeme po politicích chtít a že se k tomu velice rychle vrátí. Není to nemožné, není to něco, na co bychom museli čekat desítky let. Dá se to za pár let spravit.