Ekonomka Helena Horská tento týden rezignovala na členství ve Výboru pro rozpočtové prognózy při ministerstvu financí. Nechtěla být podepsána pod něčím, co dlouhodobě ovlivní českou ekonomiku. „Důvodem mého rozhodnutí je flagrantní porušení pravidel řádného sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektování obecných principů řádného hospodáře. I přes mé opakované volání po jejich dodržování,“ uvedla v dopise premiérovi Andreji Babišovi. 

Působení ve výboru označila jako „bezradnost a frustraci“. V rozhovoru pro FORUM 24 také potvrdila, že vláda koná na základě populismu. „Když ale teče do bot, tak se vláda ráda chytá nabízeného stébla,“ řekla.

Co bylo poslední kapkou, na jejímž základě jste se rozhodla rezignovat na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy?

Schválení státního rozpočtu na rok 2021, který je na hony vzdálen ekonomické realitě a který v okamžiku schválení daňového balíku pozbude fakticky platnost. Nejzásadnější ekonomický zákon této země a nedožije se ani týdne… Byl odsouzen být jen cárem papíru, který patří do tříděného odpadu.

Zareagovala na váš odchod nějakým způsobem ministryně financí Alena Schillerová, popřípadě předseda vlády Andrej Babiš?

Osobně ne. Není vůle komunikovat s odborníky s odlišnými názory na věc. Zahlédla jsem několik reakcí, jako vždy bagatelizujících a zavádějících, včetně reakce přímo od ministryně financí Aleny Schillerové v Interview ČT 24, ve kterém se odvolává na prognózy OECD či Evropské komise, které se prý „liší“ od té ministerské „minimálně“.

Redaktoři nemohou znát všechna čísla, od toho jsme tu my, ekonomové. Toto tvrzení se ale nezakládá vůbec na pravdě. OECD v prosinci vydalo aktualizovanou prognózu, ve které české ekonomice předpovídá velmi pomalý růst na úrovni 1,5 %. A vůbec ve své zprávě vytýká mnohé problémy, které nejsou řešené, od vysokého zatížení práce odvody po stále odkládanou důchodovou reformu.

A Evropská komise? Ve své poslední zimní prognóze nám předpovídá růst 2,1 %. Pro srovnání: české ministerstvo financí předpokládá růst 3,9 %.  A tak je to se vším. O nezahrnutém daňovém balíčku ani nemluvím.

Uvedla jste, že cítíte frustraci, protože i přes expertní výtky k daňové reformě ministerstvo žádnou změnu neprovedlo. Proč myslíte, že takto jedná?

Rozpočet je hlavní nástroj vlády k prosazování její politiky. To je třeba respektovat. A to také respektuji. Ale i to má své hranice a svá pravidla. Fotbal může být také tvořivou a kreativní hrou, ale stále platí, že jej musíte hrát na vytyčeném hřišti. Ne v autu. A na dodržování pravidel vždy někdo dohlíží. Tak je to i se státním rozpočtem.

Vláda může být kreativní, ale musí dodržovat psaná i nepsaná pravidla. Rozpočet musí odrážet očekávanou ekonomickou realitu, ne se od ní odpojit, na jeho projednávání by měl být dostatek času, zákony, které zásadně mění příjmy a výdaje, by měly projít schvalovacím procesem před státním rozpočtem a tak dále.

Vzdávám to. Dne 19.12. 2020 jsem se rozhodla rezignovat na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy.Flagrantní porušení pravidel sestavení rozpočtu, nerespektování principů řadného hospodáře,bezprecedentní ohrožení rozpočtové udržitelnosti..@strakovka @rozpoctova_rada pic.twitter.com/RgXrUt6gHN

— Helena Horská (@HelenaHorska) December 21, 2020

Vládě je vytýkáno, že si počíná na základě populismu a na doporučení odborníků (nejen z oboru ekonomického, ale např. i zdravotnického) dá jen ve chvíli, kdy se jí to hodí. Souhlasíte?

Bohužel to z vlastní zkušenosti musím potvrdit. Když ale teče do bot, tak se vláda ráda chytá nabízeného stébla. Příkladem je jedna z mnohých excelovských tabulek, které na začátku koronavirového šoku kolovaly po sociálních sítích, ale ta od Pavla Řeháka se dostala na správná místa. Nejde jen o štěstí a kontakty. Odpovědné osoby, které rozhodují o našich osudech, by měly mít „oči i hlavu otevřené“.

Kritizujete také rozpočet na rok 2021. Uvedla jste, že jde o bezprecedentní ohrožení rozpočtové udržitelnosti. Jaké konkrétní výhrady k rozpočtu máte? Bojíte se o ekonomickou budoucnost ČR?

Nebudu zacházet do detailů, zmíním jen ty nejbolavější. Rozpočet, jak jsem již zmínila, je založen na příliš optimistickém ekonomickém výhledu. Vymlouvat se na značnou míru nejistoty nelze. Předložit nějaký riziky vyvážený předpoklad je povinností ministerstva financí.

Stejně tak zrevidovat výhled, pokud se ukáže, že vývoj míří jiným směrem. Za závažnější ale považuji zásadní zásek do rozpočtu 2021 v podobě daňového balíku, který připraví každý rok veřejné rozpočty o zhruba sto miliard, a není zahrnut do již schváleného rozpočtu! Zásadní zákony se v této zemi schvalují čím dál tím víc na hraně. Sněmovna hlasuje o přelomových daňových změnách dva dny před Štědrým dnem! Popřát letos účetním a správcům účetních systémů „klidné a spokojené vánoční svátky“ – to chce odvahu a smysl pro černý humor.

Jak by podle vás Česká republika měla postupovat, aby se co nejdříve dostala ven z krize?

Naslouchat odborníkům, konzultovat s nimi svá rozhodnutí a řídit se jejich doporučeními. To nejde ale bez otevřené komunikace a otevřeného sdílení dat. Sebevětší expert se neobejde bez dat. Nelze řídit stát způsobem pokus-omyl. Otvírání-zavírání ekonomiky nás zničí stejně, jako jízda brzda-plyn ničí motor a brzdy vozidla.

Existuje ale světlo na konci tunelu – očkování. Tímto směrem se měly už dávno napnout všechny síly. Zde už není prostor pro selhání. Zde se hraje o naši budoucnost, o životy a osudy lidí! Nyní se rozhoduje o tom, zdali si udržíme krok se Západem, nebo se propadneme mezi rozvojové státy.

Na konci listopadu jste sepsala své výhrady k nestabilitě protiepidemického systému PES. Za tu dobu prošel různými fázemi a v současnosti nereflektuje pátý stupeň, který vyplývá z dat současného stavu epidemie v ČR. Jak ho hodnotíte nyní? 

Protiepidemický systém PES se vypustil „z klece“ dříve, než se stačil „vycvičit a zušlechtit“. Padl za oběť soutěži „kdo první“. Přitom stačilo zveřejnit tento systém jako návrh, předložit ho široké odborné veřejnosti a doladit případná úskalí, opomenutí a nespravedlnosti (zavřené-otevřené provozy). Společně s ostatními kolegy z KoroNERV-20 jsme představili vlastní návrh a ústy Tomáše Sedláčka jsme vyzvali k projednání a konzultaci nad touto maticí opatření. Výsledkem byl ale jen „štěk, kdo byl první“.

V našem minulém rozhovoru jste uvedla, že stát ničí malé a střední podnikání v oblasti služeb a obchodu. Proč se tak podle vás děje?

Ačkoliv malý a střední podnikatelský stav tvoří páteř naší ekonomiky (tvoří něco málo přes polovinu produktu celé ekonomiky a dává práci přes 65 % všech zaměstnaných), jejich hlas není na vládě dost slyšet, a to i přesto, že tam mají svého bývalého „kolegu“ Karla Havlíčka. Malé a střední firmy, živnostníci se naučili žít bez podpory státu – většina z nich nemá zájem ani o EU fondy.

Nejsou zvyklí se někde doprošovat pomoci, lobbovat u poslanců, senátorů a vládních představitelů. Stačí jim, když jim stát nehází klacky pod nohy. V době šoku ale vláda na ně zapomíná. Poradili si předtím, poradí si i teď… Na to odpovídám – to těžko, když se neustále zavírá-otevírá, vymýšlejí se zbytečně náročné programy pomoci, mění se podmínky jejich čerpání za chodu, nedá se podnikatelům šance se s platnými hygienickými pravidly popasovat po svém a zakazuje se jim podnikat, zatímco jiní velcí hráči dál fungují. Pocit nespravedlnosti je na místě.