Ilustrační foto FOTO: Pixabay
FOTO: Pixabay
Deník FORUM 24 se zabýval otázkou přijetí eura a oslovil několik ekonomů. Ti se ve většině shodují, že pro jeho přijetí není nejvhodnější doba, a to zejména kvůli rozdílným úrokovým sazbám. „Nejenže inflace stoupá, ale stoupá jinak v různých zemích. Pobaltí by potřebovalo vyšší úrokové sazby, protože tam je dvouciferná inflace už několik měsíců, a spoustě jiných zemí zase současně záporné sazby nevadí, protože ani inflace tam zatím není zásadní. Tento rozpor se bude ještě prohlubovat,“ tvrdí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Na otázku přijetí eura jsme se zeptali i dalších odborníků, a ne všichni přišli se stejným názorem.
Podle Petra Bartoně je přijetí eura aktuálně rizikovější než kdy jindy. „Euro má jistě mnoho výhod, ale má jednu velkou slabinu: Jedna měna musí mít vždy jen jednu úrokovou sazbu, a EU není optimální měnová oblast, které by jedna úroková sazba vyhovovala. Různé části USA taky nejsou sourodé, ale horké a chladné části ekonomiky se vyrovnávají jinými způsoby: tu migrací, tu federální fiskální politikou,“ míní ekonom.
Euro ale nyní vypadá lákavě. Zdánlivě investorům nabízí levnější úvěry než koruna, jejíž úrokové sazby teď vystřelily do výše. Podle Bartoně je to přirozený jev. „Eurosazby by přirozeně také rostly, kdyby teď ECB nedělala svůj experiment s nejistým výsledkem,“ říká ekonom a dodává, že kurzové riziko jako zdražení našeho hospodářského styku se zahraničím je sice validní argument pro euro, ale v moderním finančním světě ho lze celkem levně minimalizovat. „Již nyní si firmy mohou za relativně levný peníz koupit ,svět, kdy obchodují za pevně jasný kurz‘, bez kurzového rizika.“
Za ekonomickou krizi prý mohou lockdowny
Podle ekonoma Bartoně za ekonomickou krizi nemůže euro. Viníka je potřeba hledat jinde. Bartoň tvrdí, že za krizi, která ještě nedosáhla předcovidové úrovně hospodářství, mohou koronavirová opatření, zejména ta v podobě lockdownů, plošnosti a neadresnosti kompenzací. Krátkodobý pokles hodnoty vlastní měny je podle něj naopak učebnicovým příkladem obnovy ekonomiky po krizi.
Euro nás z momentální ekonomické krize nevyvede ani podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška: „Přijetí eura by dlouhodobě usnadnilo firmám plánování a fyzickým osobám cestování, ale jinak by neznamenalo zásadní posun. Euro by nás nevyvedlo z momentální ekonomické krize a existovat můžeme ještě dlouho i bez něj.“
Česká republika se k přijetí eura zavázala téměř před dvaceti lety, a to už v září roku 2003, kdy byl odsouhlasen původní dokument Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Tehdy vláda stanovila jako nejbližší možný termín pro vstup ČR do eurozóny období let 2009–2010. Závazek naplněn nebyl, a posunul se tak do pozdějšího, zatím blíže nespecifikovaného období.
Jak uvádí Česká národní banka, načasování vstupu České republiky do eurozóny záleží zejména na politické vůli a schopnosti ČR plnit takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria. Zjednodušeně jde o ekonomická kritéria, jejichž splněním může Česká republika přejít k jednotné evropské měně. Právě k plnění těchto požadavků se zavázala vláda Petra Fialy. Otázkou tedy zůstává, kdy bude ČR schopna kritéria naplnit.
Jsme připraveni na přijetí eura?
Jasnou zastánkyní přijetí eura je místopředsedkyně výboru pro evropské záležitostí Lucie Potůčková (STAN). „Můj názor byl ještě před pár lety poměrně konzervativní, nicméně za poslední dva roky se zcela radikálně změnil ve prospěch eura,“ uvádí Potůčková, podle které je hlavní problém v nestabilitě české měny, na niž mají současné geopolitické krize výrazný dopad. „Myslím, že Češi by si na euro rychle zvykli.“
Podle místopředsedkyně svůj přístup mění i exportéři, kteří jsou údajně ze zcela pochopitelných důvodů nervózní z neustálých změn a nepředvídatelnosti kurzu. Stejné nemalé problémy podle Potůčkové dělají i neustálé přepočty koruny na euro obcím v případě například přeshraničních projektů. „Projekt vypočtený v eurech, ale realizovaný v ČR začíná na určité částce, trvá například dva roky a na konci projektu vám zůstává k vlastnímu financování nezpůsobilá částka kurzových ztrát. V případě zapojení více subjektů a více zemí do projektu je to už poměrně výrazná komplikace,“ vysvětluje místopředsedkyně Potůčková.
Ekonom Petr Bartoň by s přijetím eura nespěchal. „Kdy bude vhodná chvíle ke vstupu, je těžké říct, určitě bych počkal minimálně dva roky, než bude jasnější, jak dopadne současný experiment Evropské centrální banky a jejího lpění na záporných úrocích,“ hodnotí situaci Bartoň.
„Česká ekonomika teď potřebuje mnohem vyšší úrokové sazby, než udržuje ECB v eurozóně,“ komentuje pro FORUM 24 přijetí eura Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Podle něj je tedy pro načasování přijetí eura klíčová normalizace měnové politiky již zmiňované Evropské centrální banky.
„V neposlední řadě je třeba se také zmínit, že ke vstupu do eurozóny se Česká republika zavázala a tento slib by se měl naplnit – a upřímně, nevidím lepší dobu než právě teď,“ uzavírá téma místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Lucie Potůčková.
