Poslanecká sněmovna v minulém týdnu odhlasovala zrušení superhrubé mzdy. Nově tak bude hrubá mzda zdaněna 15 procenty, lidé s příjmem nad 140 tisíc korun měsíčně pak státu odevzdají 23 procent. Zaměstnanci by tak od příštího roku měli na své výplatní pásce najít více peněz. Podle některých politiků a komentátorů si ale Česká republika nemůže takový výpadek ve státní kase dovolit. Část ekonomů naopak tvrdí, že nižší daně rozpočet rozhodně nerozvrátí. Pomoci k tomu mají například peníze od Evropské unie.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který je zároveň členem Národní rozpočtové rady vlády (NERV), vyvolalo schválení daňového balíčku zbytečný poprask. Připomíná, že zrušení superhrubé mzdy by mělo platit pouze dva roky.

„Za dva roky by změny v balíčku, včetně navýšení daňové slevy, připravily veřejnou kasu zhruba o 220 miliard korun. Taková suma je samozřejmě rána. Do Česka ale během příštích let velký balík peněz dorazí z Bruselu. Půjde o peníze z takzvaného Fondu obnovy EU, který byl dojednán teprve letos v červenci. Česko z něj má získat zhruba 182 miliard korun,“ vysvětluje Kovanda s tím, že peníze z tohoto fondu v celkovém účetnictví českého státu postupně pokryjí dvouletý výpadek příjmů veřejných rozpočtů způsobený schválením daňového balíčku.

Dále čtěte

Vyostřené noční jednání ve sněmovně: zrušení superhrubé mzdy, hádky okolo nouzového stavu i zákon, který přitíží Babišovi

V poslanecké sněmovně ve čtvrtek proběhla důležitá jednání, která se protáhla až do pozdních nočních hodin. Na 18hodinové schůzi se…

Kovanda zároveň dodává, že pokud 182 miliard z Fondu obnovy částečně pokryje 220 miliard výpadku kvůli daňovému balíčku, výsledné dvouleté manko státního rozpočtu bude 38 miliard korun, tedy 19 miliard ročně. „To je údaj, který stav tuzemských veřejných financí nijak výrazně nezhorší, tím méně je tedy rozvrátí. Veřejná kasa bude tam, kde byla letos v červnu nebo v květnu. Tedy před dojednáním Fondu obnovy. Tehdy přitom mnozí z těch, kteří daňový balíček kritizují jako rozvrat veřejných financí, naopak tlačili na vládu, ať je ve svých výdajích ještě velkorysejší,“ říká ekonom.

Kovandův názor sdílí také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj v diskusích zaznívají chybné argumenty, které jsou opakovány i některými renomovanými ekonomy a sociology. Nešťastné je podle Křečka například tvrzení, že na snížení daní nejvíce vydělají vysokopříjmové skupiny obyvatel, které dodatečně získané peníze neutratí.

„Připusťme, že vysokopříjmové skupiny obyvatel zřejmě opravdu neutratí veškeré dodatečné příjmy. Co tedy s nimi udělají? Budou je spořit nebo investovat. Díky tomu, že si lidé spoří peníze, mohou finanční instituce půjčovat spotřebitelské, podnikatelské, hypoteční či jakékoliv další úvěry. Skrze úvěry se peníze dostávají zpět do ekonomiky a stimulují její růst,“ tvrdí Křeček s tím, že díky tomu například vznikají nové startupy a fungující společnosti získávají růstový kapitál. Takové investice podle něj přímo vytvářejí nová pracovní místa a stimulují hospodářský růst. Pro dlouhodobý rozvoj ekonomiky jsou důležitější než okamžitá spotřeba.

Křeček také připomíná, že daňové změny schválené poslaneckou sněmovnou výrazně prospívají i nízkopříjmovým skupinám obyvatel. „Opatření týkající se zvýšení základní slevy na poplatníka pomáhá především lidem s nižšími příjmy,“ dodává.