Pod záštitou ministra dopravy Martina Kupky (ODS) proběhla v pondělí v Praze prezentace kapalných obnovitelných paliv a nízkouhlíkatých paliv za účasti zástupců průmyslu i akademické sféry. Přestože taková paliva máme k dispozici, používají se zatím velice málo.   

„Evropa má určitě co dohánět. V oblasti technologického vývoje, v oblasti toho, že se i Evropa bude chovat ohleduplněji k životnímu prostředí. Ukazuje se, že předchozí doktríny, že existuje jen jediné řešení, a to je elektromobilita, selhávají. Že se nepotkávají s odezvou uživatelů,“ řekl v pondělí ministr dopravy Martin Kupka. 

„Víme, že v případě baterií jsme globálně závislí z více než 80 procent na výrobě v Číně, v případě anod a katod dokonce často z více než 90 procent. Zároveň máme hledat řešení tam, kde Evropa má svou infrastrukturu, kde má technologickou znalost.“ 

Obnovitelná paliva na kapalné bázi jsou podle něj další příležitostí a směrem, který může Evropě zajistit posun bez dogmat.

„Jsou varianty, jak přispět k tomu, že doprava bude ohleduplnější. Ve výsledku se snížení emisí může odehrát na základě toho, že tu pořád bude vozový park postavený na fosilních palivech,“ dodal. 

Také rektor Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil, který v pondělí představil analýzu proveditelnosti dekarbonizace v dopravě v ČR, vysvětlil, že elektromobilita problém nevyřeší.  

„Musíme využít všechny možnosti, kapalná paliva budou i po roce 2030 důležitá,“ uvedl.     

Může jít mimo jiné o HVO (hydrogenovaný rostlinný olej), ETBE, ethanol či bionaftu.

Kapalná paliva výrazně snižují emise

„Smyslem našeho projektu je dokázat, že dekarbonizace dopravy je proveditelná relativně jednoduše, s plným využitím současné technologie, a relativně okamžitě,“ vysvětlil Martin Kuba z asociace Fuels Europe. 

„Dodržení cíle v roce 2050 je velmi ambiciózní a je třeba využít všechny dostupné  nástroje, které nám současná technika a zdroje v EU nabízejí. Často slyšíme, že jediné řešení je elektromobilita. Nabízí se i mnoho jiných a často podstatně levnějších řešení, která nabízejí atraktivní snížení emisí často nad úrovní 80 procent. Nevyžadují žádnou změnu technologie, jsou dostupná okamžitě napříč EU. Rozhodně by to neznamenalo zvýšení dovozu energie do EU.“ 

Připomněl, že pokud počítáme pouze emise, které vypustí vozidlo, elektromobilita má zdánlivě nulové emise. Pokud nevezmeme v úvahu emise, které byly potřeba k výrobě paliva a jeho transportu, dopouštíme se chyby. Správnější je brát v úvahu emise při výrobě paliv.  

„Elektromobilitu nikdo nezatracuje, ale existují i jiné koncepty, velmi dostupné a dostupné ihned,“ uzavřel Martin Kuba.