Zoe Saldano a Karla Sofia Gascónová jako Emilia Pérez FOTO: Aerofilms / se souhlasem
FOTO: Aerofilms / se souhlasem
RECENZE / Mafián, který chce být ženou. Uhoněná právnička, která to má zařídit. A všichni ostatní, kterým tenhle nápad rozvrátí život. To je Emilia Pérez, chytrý příběh namíchaný v ďábelském žánrovém mixu, který v kinech běžně nevidíte. Má šanci proměnit třináct oscarových nominací, zatím mu to ale kazí ublížená ega transgender aktivistů, nevole Mexičanů na sítích a dokonce sama titulní hvězda.
Před několika měsíci sklidil muzikál Jacquese Audiarda střižený gangsterkou nadšený aplaus na festivalu v Cannes. Za příběh drogového bosse, který chce změnit pohlaví, a také se vykoupit z viny, vyhrál dvaasedmdesátiletý nestor francouzského filmu Zlatou palmu – pro čtveřici svých hereček: Zoe Saldanaovou, Karlu Sofii Gascónovou, Selenu Gomezovou a Adrianu Pazovou. Od té chvíle kráčí originální adaptace stejnojmenné opery světem a sbírá ocenění, ale také hejty. Ty s blížícím se oscarovým večerem nabírají na síle.
Ďábelský kolotoč
První setkání právničky Rity s obávaným bossem Manitasem se odehraje dramaticky, únosem přímo z rušných nočních pařížských ulic. Pak ale padne velmi lákavá nabídka – za nejlepšího plastického chirurga, úspěšnou změnu pohlaví a přesun bossovy rodiny do švýcarského bezpečí dostane Rita kreditku ke kontu, jež jí zajistí blahobyt, na jaký by při současné práci stěží dosáhla. Pak mezi sebou ti dva navždy spálí mosty. Rita kývne a od té chvíle se roztočí ďábelský kolotoč, jehož obrátky si nikdo z aktérů nedokázal představit ani v nejdivočejších snech…
Titulní roli hraje ve filmu mexická herečka Karla Sofia Gascónová, která do scénáře částečně promítla svou vlastní zkušenost. Z muže se stala ženou a inspirovala režiséra k rozvinutí dalších motivů, jež původně v libretu ani scénáři nebyly. Mimo jiné přidala podprahovou otázku, jakou paseku může člověk svým sobeckým rozhodnutím ohledně změny pohlaví nadělat mezi blízkými.
Boss drogového kartelu Manitas, který po sobě jednak zamete důkladně stopy, jednak si splní letitý sen, totiž po čase zjistí, že se mu stýská po dětech. A i když jeho žena a děti uvěřily, že je mrtvý, a zvykly si konečně na nový život mimo Mexiko, rozhodne se velkopansky mít všechno: novou identitu a práci i bývalou rodinu. Jenže tak snadné to zdaleka není. Zvlášť když drogová minulost (byť vykupovaná pomocí rodinám obětí) je pořád někde nablízku…
Audiardův film kombinuje zdánlivě nemožné – muzikál, gangsterku i rodinné drama, přesto to všechno dohromady výborně funguje. Má švih, dobré písně i taneční choreografie a vedle skvělých výkonů a vrstevnatého scénáře přináší místy až očistnou sílu.
Hejty proti filmu
Poslední týdny ale budí film i emoce nečekané, mimo kinosály. Karla Sofia Gascónová, která mimochodem hraje jak Manitase, tak Emilii, dosáhla rarity – je první transgender herečkou, která je nominovaná na Oscara. Na kontě už má Evropskou filmovou cenu za nejlepší herečku, ostatně film při předávání posbíral celkem pět cen. Zatím to ale vypadá, že z americké sošky nebude nic. Už delší čas čelí spolu s režisérem vlně hejtů kvůli tomu, jak se s její identitou ve filmu zachází. Pohoršeni jsou samozvaní kritici na sociálních sítích, hlavně v hereččině rodném Mexiku, a navrch transgender aktivisté.
Ti režisérovi vyčítají, že titulní hrdinka trpí tzv. genderovou dysforií (úzkostí po přeměně) a že tenhle pohled ubližuje jejich pověsti. Kritizují také to, že transgender identita je pro Audiarda ve filmu údajně jen nástrojem pro „vykoupení“ postavy mafiána a že celou problematiku zjednodušuje. Jak napsal Juan Barquin pro časopis White Little Lies: „Kdykoli se Emilia Pérez vrátí ke starým způsobům, Gascónová sníží hlas, jako by dávala rovnítko mezi maskulinitu a zlo a naopak mezi feminitu a dobro.“
Vaginoplastia? Fuj!
Fanoušky na sociálních sítích pobouřila i jedna z písní nazvaná La Vaginoplastia, která vyhrála Zlatý glóbus. Na TikToku se „kritici“ vytasili s tím, že je „nevhodná“. Blíž pravdě ovšem asi bude, že jim vadí, že Emilia Pérez porazila v Glóbech ve své kategorii oblíbený muzikál Čarodějka.
Ještě vyhrocenější kritika míří z Mexika a Latinské Ameriky, kde jsou diváci pobouřeni kvůli „necitlivému přístupu tvůrců“ ke smutné historii obětí drogových kartelů. Filmoví tvůrci podle nich „zneužili současné tragické situace způsobené obchodem s drogami i osudů těch, kteří kvůli němu zmizeli, kvůli zábavné podívané“ (v Mexiku se pohřešuje přes sto tisíc lidí).
Trnem v oku je také obsazení filmu – tedy to, že z herců v zásadnějších rolích pochází z Mexika jen Adriana Pazová. „Jacques Audiard se díval na všechny stejnou optikou. Nehledal konkrétní jméno či původ. Chtěl nejlepší herečky pro dané role. A těmi nakonec byly Selena Gomezová a Zoe Saldanaová,“ vysvětlila zdvořile castingová režisérka Carla Hoolová pro BBC s tím, že konkurzy se konaly nejdříve v Mexiku, teprve poté v dalších částech Latinské Ameriky, v USA a Španělsku.
Mlčeti zlato
Olej do ohně přilila i samotná Gascónová, když se před časem obula do své konkurentky na oscarovém večeru, Fernandy Torresové z filmu I Am Still Here: „Lidé ze sociálních médií, kteří pracují pro Fernandu Torresovou, mě záměrně pomlouvají. Stejně jako celý náš film.“ Podle některých reakcí to může být vnímáno jako porušení oscarového pravidla o neútočení na nominované soupeře. Gascónová to ovšem pro server Variety odmítla s tím, že „její řeč se týkala toxicity a násilných hejtů na sítích obecně“. Záhy nato jí píaristé filmu doporučili, aby se před Oscary už veřejně k ničemu nevyjadřovala.
Jak se zdá, Emilia Pérez se vaří v pěkně horkém kotli. Pro kina to nakonec vůbec není špatná reklama. Jak se rozhodnou američtí akademici, jejichž hlasování málokdy patří k průlomovým, je jiná věc. Jasno bude v noci z 2. na 3. března, kdy se Oscary udílejí. Dá se ale předpokládat, že Karla Sofia nejspíš na Oscara nedosáhne.
