Turecký prezident Recep Erdogan údajně nesplňuje jednu ze základních podmínek k zastávání své funkce. Dlouhodobé požadavky volební komise, aby předložil svůj vysokoškolský diplom, zaznamenaly minulý týden úspěch. Problém se ale nevyjasnil.

Prezident měl totiž absolvovat instituci s názvem Akademie ekonomických a obchodních věd, která se stala součástí Marmarské univerzity v roce 1983, píše server France24. A diplom nese datum z roku 1981.

Obvinění z falšování vysokoškolského diplomu provází prezidenta Erdogana od jeho nástupu do funkce v roce 2014. Jako první vyslovil toto podezření turecký historik a politik Yusuf Halaçoğlu s tím, že chtěl pravost diplomu ověřit již v době voleb, univerzitní archivy ale byly v té době nepřístupné. Člen nacionalistické Strany národního hnutí (MHP) byl pobouřen, když Erdogan na jeho nařčení nijak nereagoval.

Na obvinění se posléze pozapomnělo, proti Erdoganovi jej nyní použila opětovně levicová kurdská Lidově demokratická strana (HDP). Na její opakovanou žádost volební komise přezkoumala diplom, který jí Erdogan předložil. Namísto definitivního důkazu o jeho ukončeném univerzitním studiu ale nastoupily další pochybnosti.

Světový rekord: 44 čestných univerzitních doktorátů 

Marmarská univerzita, kterou měl Erdogan absolvovat, je veřejnou univerzitou nacházející se v Istanbulu, a jednou z nejstarších univerzit Turecka. Sdružení univerzitních profesorů Turecka UNIVDER minulý týden ale vydalo prohlášení, podle něhož Erdogan neabsolvoval jmenovanou univerzitu, nýbrž školu, která je pouze jejím ekvivalentem.

Důkazem má být také fakt, že v roce 1981, kdy měl studium univerzity dokončit, ještě absolventi náboženských škol (jako byl on) typu İmam Hatip nebyly v Turecku přijímáni na univerzity, a jejich vzdělání nebylo považováno za vysokoškolské. Mohli studovat pouze další teologické školy. V době, kdy byl údajný Erdoganův diplom podepsán, navíc na Marmarské univerzitě ještě neexistovala ani hospodářská a obchodní (či ekonomická) fakulta, kterou měl vystudovat. Založena byla v roce 1982.

Pokud by se prokázalo, že diplom je skutečně zfalšovaný, hrozil by Turecku mezinárodní diplomatický skandál. Kromě jiného proto, že turecký prezident ve svém úřadu stihl převzít mnoho čestných univerzitních titulů po celém světě. Ten poslední získal například v Ugandě při státnické cestě po východní Africe. Ačkoliv na sociálních sítích sklízí Erdoganovy snahy o dokázání vlastní vzdělanosti výsměch, celá situace příliš k smíchu není.

Dokládá totiž nakolik je turecký prezident neotřesitelným vládcem, jehož mocenské postavení neohrozí ani fakt, že porušuje zákony vlastní země. Není jasné, jestli by v případě falšování dokumentů musel Erdogan z funkce odstoupit. Jisté ale je, že opoziční kritiku nikdy nevyslechne a nepřijme. Na konci května Turecko naopak vytáhlo do boje proti opozičním poslancům. Parlament schválil vládou navrhované změny ústavy, které budou znamenat zrušení imunity zhruba pro čtvrtinu poslanců.

Nová pravidla postihnou přinejmenším 138 z 550 zákonodárců, vůči nimž ve sněmovně leží podněty k trestnímu stíhání. Nejvíce zasaženou stranou bude prokurdská Lidová demokratická strana (HDP).

Kritizovat prezidenta Erdogana se prostě nesmí, i kdyby měla opozice stokrát pravdu. Zakladatel vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje se nijak netají tím, že jeho prioritou je vznik prezidentského systému, který by mu dal do rukou takřka neomezenou moc v zemi. Diskuze s opozicí v Turecku prostě není na pořadu dne.

Majitel 44 čestných doktorátů situaci vyřeší jako vždy po svém. Poslanec z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Murat Emir nedávno ironickým tónem navrhl, aby požadavek na vzdělání prezidenta byl vyškrtnut z ústavy. Turecko by tak bylo ušetřeno další ostudy, dodal. Použil sice pro své sdělení nadsázku, která nicméně také naznačuje, že podobné řešení skandálu se může stát snadno a brzy realitou.

„Co uděláte, až dáme dohromady 10 tisíc kopií onoho diplomu, a pošleme je do světa?“ ptal se například rozzlobeně prezidentův mluvčí Ibrahim Kalin. Rektor Maramrské univerzity Mehmet Emin Arat, který je blízkým spojencem Erdogan, si poté dal tu práci, že sepsal dějiny celé školy, do nichž zahrnul i Erdoganovo studium. Oficialitám bylo učiněno zadobře, historie byla doplněna, a kdyby jeden falešný diplom nestačil, univerzita vystaví s ledovým klidem další.

Příprava ženy na život

Ke vzdělání jako takovému se ostatně vyjádřila nedávno i prezidentova manželka. „Harém byl pro členy osmanské dynastie školou a vzdělávacím zařízením, který připravoval ženy pro život,“ citovala turecká média výrok první dámy, podle níž některé aspekty života v harému mohou být inspirací ještě dnes.

Vládci osmanské říše vydržovali harém ve svém istanbulském paláci Topkapi. Harém bývá asociován s mnohoženstvím a konkubínami, ale ve skutečnosti plnil funkci domácnosti, která se řídila podle přísných pravidel, jež dodržoval i samotný sultán.

Jeho součástí byla rodina i stovky otroků a konkubín, z nichž ne všechny byly využívány k sexu. Ženy v něm byly vzdělávány v tom, k čemu se zdály mít nadání – od kaligrafie po cizí jazyky. Opustit palác ale nesměly a mužští služebníci byli vykastrovaní. Turecký prezident a jeho žena často hovoří o své příchylnosti k islámu a Osmanské říše, na níž v roce 1923 vyrostla moderní Turecká republika jakožto sekulární stát.

Erdogan často hrdě poukazuje na své kořeny – vyrůstal v chudobě na dělnickém předměstí Istanbulu. Jeho zářná politická kariéra má být zřejmě pro Turky důkazem, že i v jejich vlasti se lze vypracovat na společenský vrchol vlastní pílí a vůlí. A že se přitom občas podvádí? To je přece maličkost.