Ruský stíhací letoun Su-27 „sestřelil“ nad Černým mořem v mezinárodním vzdušném prostoru americký dron MQ-9 Reaper. Ten je díky své dlouhé výdrži používán krom bojových misí i k průzkumu. Ruské letouny na dron opakovaně vypustily palivo a nakonec poškodily jeho vrtuli. Bílý dům prohlásil, že podobné chování ruských letounů vůči americkým dronům není výjimečné. Je tedy možné, že se Rusům prostě jen situace vymkla z rukou. Pro to svědčí i skutečnost, že při manévru málem došlo i k pádu pilotované ruské stíhačky. I když je ta o něco levnější než americký dron, vycvičení piloti nejsou zrovna něčím, čeho má ruské letectvo nazbyt. Přesto ale nejde vyloučit i daleko závažnější možnost, že Moskva cíleně eskaluje situaci a čeká na americkou reakci. Tak jako tak by měla reakce na jasné porušení pravidel mezinárodního leteckého provozu být důrazná, ale uměřená.

Existují řady záběrů, na nichž ruské letouny nebezpečně manévrují v blízkosti pilotovaných strojů jiných států v mezinárodním vzdušném prostoru. Rusové tento způsob zastrašování používají s oblibou.

Ruské provokace nejsou nic nového

Veřejně viditelná reakce se většinou omezí na odsouzení riskantních manévrů ohrožujících stroje a posádky a tím to hasne. K vážné havárii pilotovaných letounů zatím nedošlo, a tak tvrdá reakce nebyla třeba.

Z tohoto úhlu pohledu by „sestřelení“ amerického dronu dávalo smysl. Je to o stupínek závažnější než nebezpečné manévry ohrožující letouny s osádkou. Přeci jenom byl americký stroj poškozen či zničen. Zároveň je ale jasné, že podobný postup v případě pilotovaného stroje by byl už jen krůček od přímého vyhlášení války. To v případě dronu samozřejmě nehrozí. Moskva tak možná jen testuje americké reakce.

Tvrdá, ale uměřená reakce

Rusko moc rádo straší. Kolik už jen Putin nakreslil červených linií, které postupně zase gumoval. Jeho jaderné vydírání zatím ani trochu nezabralo. Možné se rozhodl dodat mu trochu váhu. Není třeba hned reagovat stejně ostře jako Turecko, když v roce 2015 sestřelilo ruský letoun, který na 17 vteřin narušil jeho vzdušný prostor u hranic se Sýrií. Je ale dobře si uvědomit, že Moskva sice po tomto incidentu brblala, ale reálně neudělala nic.

Dále čtěte

Chcete mít prezidenta-motorkáře na zdi? Objednejte si jedinečný plakát

Byl tomu právě rok, co se Petr Pavel stal novým českým prezidentem. Od loňska také prodáváme úspěšný plakát s novou…

Americký dron se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru, kde měl plné právo být. Spojené státy by mohly a měly například dát najevo, že ruské letouny, které se dopustí podobného chování, se napříště stanou legitimním cílem. Američané mají stíhačky F-16 v Itálii a momentálně ve Středozemním moři dislokovanou letadlovou loď USS George H. W. Bush. Z obou je možné nasadit bojové stroje do oblasti Černého moře.

Ruská odpověď nepřekvapí

Moskva ve všech podobných případech hází vinu na druhé. I v tomto případě zní oficiální prohlášení Kremlu, že americký dron havaroval vinou vlastního nevydařeného manévru. Washington si už předvolal ruského velvyslance, což značí, že bere celý incident vážně. Ruské arogantní prohlášení je určené spíš domácímu publiku. Možná právě pro něj byla vlastně celá akce provedena.

Pokud bude americká veřejná reakce slabá, putinovská propaganda se bude chvástat, že Rusko dalo Americe do nosu. Pokud bude naopak hodně důrazná, budou to novodobí ruští Streicherové vydávat za důkaz, že Rusko je ve válce proti USA a celému NATO. Novináři ze svobodných zemí by na tuto past neměli naskakovat. Účinnost americké reakce půjde posoudit jen podle toho, zda si Moskva něco podobného dovolí znovu.