Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Na počátku týdne se dostal na veřejnost dokument, který ukazuje, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem. Podle něj se počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a Polsku. Obavy potvrzuje také estonská premiérka Kaja Kallasová. Ta před pár dny prohlásila, že Evropa by se měla intenzivně připravovat na ruský útok na Pobaltí. Podle ní by Rusko mohlo ohrozit hranice NATO do tří let.
„Naše rozvědka odhaduje, že útok může přijít v rozmezí tří až pěti let a opravdu záleží na tom, jak budeme jednotní v našem postoji k Ukrajině,“ prohlásila v pondělním rozhovoru pro prestižní deník The Times premiérka Estonska, které je členem NATO.
Členské státy Severoatlantické aliance by podle Kallasové měly stát při sobě, a to i přesto, že nyní některé země otálejí s navýšením finanční pomoci napadené Ukrajině a pravděpodobný kandidát na amerického prezidenta za republikány Donald Trump by po návratu do Oválné pracovny Bílého domu mohl narušit soudržnost Západu.
„Agresor rozumí pouze síle,“ dodala následně Kallasová k rozhovoru na sociální síti X. „Estonsko dává tři procenta HDP na obranu. Vyzývám naše spojence v NATO, aby se nyní stalo jejich prioritou navýšení výdajů na obranu,“ pokračovala estonská premiérka. Podle ní by státy měly uzákonit povinné výdaje ve výši 2,5 procenta HDP.
Scénář možného střetu s Ruskem
Zmíněný dokument německé armády, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat. Vzkázalo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
Podle německého scénáře by Rusko mohlo v únoru začít s novou mobilizací, kdy by do armády odvedlo 200 tisíc mužů. Následně by vinou váznoucí západní pomoci Ukrajině zaznamenalo značný úspěch v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám. Na vojenský postup by Moskva navázala rozsáhlými kybernetickými útoky především v Pobaltí a také provokacemi, ke kterým by v pobaltských republikách využila ruskou menšinu.
Masivní propaganda v Kaliningradu
V září by pak Rusko využilo společné manévry se svým spojencem Běloruskem k rozmístění 50 tisíc ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Německý scénář počítá s další eskalací, kdy by v říjnu Rusko přemístilo do své enklávy Kaliningradu mezi Polskem a Litvou rakety středního doletu. Zároveň by v Kaliningradu začalo s masivní propagandou, kdy by tvrdilo, že země Severoatlantické aliance se připravují na invazi.
Pozornost Ruska by přitom podle německého scénáře byla zaměřena na Suwalský průsmyk, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Od prosince by v této oblasti mohl vypuknout uměle vyvolaný pohraniční konflikt s řadou mrtvých. Podle deníku Bild by spor navíc využil možného složitého období po prezidentských volbách v USA, kdy by se Spojené státy mohly ocitnout bez vedení.
Německý dokument následně předpokládá mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a v Pobaltí, na což by Rusko zareagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu. Aliance by se v reakci rozhodla k odstrašujícímu opatření, které je v dokumentu označeno jako Den X, kdy by do Polska a Pobaltí povolala 300 tisíc vojáků včetně 30 tisíc německých. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy proti sobě stojí přes půl milionu ruských a aliančních vojáků. Zda by Rusko nakonec ustoupilo, nebo by situace přerostla ve válku, scénář neuvádí.
Přípravě na možný konflikt se věnuje vícero států NATO a také Švédsko, které o vstup do aliance usiluje. V Česku se podle náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. V prosinci v této souvislosti prohlásil, že válka s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.
