Estonská pohraniční stráž zahájí po Novém roce pilotní projekt, v němž chce otestovat plovoucí ploty a velké bóje, které by měly zabránit nelegální migraci z Ruska. Informoval o tom server Yle.
Dvě třetiny estonské hranice s Ruskem tvoří řeky a jezera a podle vlády v Tallinu se riziko nelegální migrace na vodní hranici výrazně zvýšilo. Úřady v této souvislosti poukazují zejména na úzkou úžinu Lämmijärv (Teplé jezero), která je součástí Čudsko-pskovského jezera.
Podle Veiko Kommusaara, zástupce generálního ředitele estonské policie a pohraniční stráže (PPA), je nelegální překračování vodní hranice země rostoucím trendem. „Počet zatím není velký a doufejme, že zůstane na nízké úrovni. V budoucnu ale možná budeme ve vodách potřebovat lepší zábrany.“
Letos v červnu se čtyři muži pokusili přeplavat řeku Narvu. V červenci byl u Lämmijärvu zastaven gumový člun se 13 indickými občany.
Vodní zátarasy chtějí Estonci řešit dvěma různými metodami. Pro jednu z nich našli inspiraci v systému umístěném na řece Rio Grande, kde brání migrantům v přechodu hranice z Mexika do amerického Texasu.
Bariéru tvoří dlouhé řetězy velkých bójí opatřených podvodními sítěmi. „Tyto bóje zastaví všechny plavce. Nelze je přelézt, protože se snadno otáčejí,“ vysvětlil Kommusaar. „Bóje mohou také zabránit tomu, aby se loď pokusila do bariéry narazit.“
Tento systém podle něj zatím v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví funguje poměrně účinně. „Alespoň v této části světa,“ dodal Kommusaar.
Mohou být životu nebezpečné
Bóje jsou vybaveny ostrými hroty i pilovými listy, které představují nebezpečí pro lidský život, což ostře kritizují organizace na ochranu lidských práv. Americké ministerstvo spravedlnosti požadovalo, aby Texas bóje odstranil s ohledem na to, že bariéra je bezpečnostní riziko porušující mezinárodní smlouvy a poškozující vztahy s Mexikem. Letos v létě však soud rozhodl ve prospěch Texasu.
„K dispozici je několik typů bójí. Některé z nich jsou ostré a naší zásadou je samozřejmě neohrozit žádný lidský život. Nechceme nikomu ublížit, ale dát konkrétní signály, že v těchto podmínkách a v těchto oblastech není možné nelegálně překročit hranice,“ prohlásil Kommusaar.
Druhou možností je plot umístěný na pontonech. Tento systém by byl nejvhodnější pro řeku Narvu, kde jsou zejména v létě mělké úseky. „Určitě máme oblasti, kde v letním období není voda a kde je možné projít přes hranici. Když není v korytě řeky voda, funguje zábrana jako každý jiný plot. Když se však hladina vody zvedne, zvedne se i plot.“