Česká eurokomisařka Věra Jourová v Polsku jednala s tamním ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. Důvodem její návštěvy byly obavy Evropské komise z nedodržování podmínek EU v oblasti justice. Ve hře má nyní být i možnost svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva.
V první řadě se komise nyní obává toho, že kvůli místní kampani vedené proti soudcům nemá justice v zemi uspokojivé podmínky pro výkon práce, a je tak přímo ohrožena její nezávislost. V současnou chvíli totiž má polská vláda v plánu justiční reformu, na jejímž základě by soudci byli jmenováni tzv. soudcovskou radou, která je ovšem většinově volena poslanci. Zde je nutno podotknout, že v zemi přitom dlouhodobě dominuje vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).
Hlavní kritika míří tedy především na to, že by byly ohroženy tři základní pilíře demokracie, a to rozdělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. Princip dělby moci má přitom sloužit právě k tomu, aby si vláda s většinou nemohla v parlamentu vytvořit vlastní justice na míru.
Jelikož mezi klíčové pilíře portfolia Věry Jourové se řadí zejména ochrana demokracie a svobody médií, ale i právního státu, je otázka dodržování pravidel a hodnot EU ze strany Polska právě její zodpovědností.
Ziobro po schůzce s ní následně sice připustil, že je místní vláda ochotna přistoupit k určitým kompromisům, ale podle polských komentátorů bylo zřejmé, že Jourová není s výsledkem příliš spokojená. Nabídnutý kompromis by totiž obnášel převzetí německého soudního modelu, který zahrnuje mimo jiné i schválení většinou v parlamentu, kterou ale nikdo v Polsku aktuálně nedisponuje.
„Německo je federace, a mají tedy soudy v jednotlivých zemích a taky federální. Volba soudců zemských a federálních je oddělena. Pointou ale je, že už jenom kvůli tomu, že Polsko není federace, je celá myšlenka úplně scestná a šlo jen o odpoutání pozornosti,“ vysvětlovala další úskalí europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).