Největší evropský zdroj obnovitelné energie je ve skutečnosti horší než uhlí. Píše to server businessinsider.com. Nejde přitom o solární energii nebo vítr nebo hydroelektrárny. Největším obnovitelným zdrojem jsou v Evropě dřevěné peletky.
Stromy je možné pořád znova pěstovat a navíc pohlcují ze vzduchu kysličník uhličitý, takže mají být v Unii podle Eropského parlamentu až do roku 2020 největším zdrojem obnovitelné energie.
Používání dřevěné biomasy v eletrárnách ale, jak se teď zjistilo, otepluje atmosféru víc než spalování uhlí.
Jen v roce 2013 bylo v Evropě spáleno 40 miliard liber dřevěných peletek, což činí 79 procent světové spotřeby podle European Biomass Association.
Společnosti přestavěly elektrárny z uhlí na dřevo, aby vyšly vstříc požadavkům na cíle ohledně obnvitelných zdrojů energie. Největší pobídkou jsou vládní dotace.
Evropská unie považuje elektřinu vyrobenou spalováním dřeva za „uhlíkově neutrální“. Společnosti uvádějí ve svých zprávách mnohem méně emisí, než jejich elektrárny skutečně produkují.
Elektrárna Drax Power Station v Anglii je největší elektrárna, která byla přestavěna v Evropě z uhlí na dřevo. Jenže při spalování dřeva vypouští do atmosféry o 15 až 20 procent více kysličníhu uhličitého než při spalování uhlí. To jsou ročně miliony tun CO2 z „obnovitelných zdrojů“.
Teorie přitom vypadala dobře. Mělo se sázet více stromů, než se spaluje, takže stromy by pochytaly více CO2, než se dostane do vzduchu při spalování. Problém je v tom, že to trvá déle, než bychom chtěli, aby se celý kruh uzavřel podle představ EU. Stromy prostě nerostou tak rychle.
Podle zprávy Natural Resources Defense Council by trvalo celé století, než se zaplatí uhlíkový dluh vzniklý spalováním stromů. A navíc to platí případě, že jsou místo spálených stromů vysazeny nové. Technicky vzato je biomasa obnovitelná, ale ne tak rychle, aby to stačilo na vyčištění toho, co způsobí spalování.
Mezitím kysličník uhličitý prodlévá v ovzduší a přispívá podle současného mínění ke klimatickým změnám a ohřívání planety. S tím, že nám dřevo tak „zatopí“, se jaksi nepočítalo.
Výzkumník z Duke University Stephen Mitchell říká, že ke zmírnění klimatických změn by bylo nejlepší nechat stromy dál v klidu růst.