Ivan David (europoslanec zvolený za SPD, dřívější dlouhodobý člen a ministr ČSSD) na svém Facebooku a dalších platformách zveřejnil další z varování před „šikanou z Bruselu“. Tentokrát se má prý jednat o zákaz rebarbory a řešetláku, přičemž další na řadě by mohlo být dokonce zelí. Taková informace zní samozřejmě velmi senzačně a skandálně, pravda je ale někde jinde.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se skutečně zabýval výzkumem hydroxy-anthracenových derivátů (které mohou být přítomny například právě v rebarboře). Podobných výzkumů probíhá spousta právě za účelem zajištění bezpečnosti a zdraví spotřebitele. EFSA na těchto výzkumech spolupracuje také s dalšími agenturami, jako jsou EMA (agentura pro léčivé přípravky), ECHA (agentura pro chemické látky), ECDC (středisko pro prevenci a kontrolu nemocí) a EEA (agentura pro životní prostředí). Cílem posuzování těchto agentur skutečně není bezmyšlenkovitá a nesmyslná byrokratická buzerace, nýbrž pečlivý vědecký rozbor složení daných výrobků. Vždy se přitom uplatňuje princip předběžné opatrnosti. Právě díky tomuto přísnému a opatrnému přístupu máme v Evropě tak vysoké standardy zaručující bezpečnost produktů dostupných na evropském trhu.

Obecně vzato se dá říct, že všeho moc škodí. Právě proto probíhaly další pokusy podrobněji popsané v materiálech EFSA za účelem stanovení nejvyššího množství potenciálně škodlivých látek tak, aby bylo možné určit, jaké výrobky by pro spotřebitele už mohly být nebezpečné. To se může týkat různých koncentrovaných extraktů, které se prodávají jako doplňky stravy nebo přírodní léčiva a které kvůli své podstatě neprošly dostatečným testováním zdravotní nezávadnosti.

Tento krok se samozřejmě může jevit jako značně kontroverzní. Je ale nutné si uvědomit, že jeho cílem je především ochrana spotřebitele, který by měl být dostatečně informován o možných nežádoucích účincích. Na přípravky používané jako náhražky běžných léků je proto potřeba dohlížet stejně důsledně jako na léky samotné. Zejména v případně, kdy takové přípravky ve vysokém množství obsahují nebezpečné a zdraví škodlivé látky.

Opravdu tedy nehrozí, že by nám zlá EU zakázala vepřo-knedlo-zelo nebo rebarborový koláč.Takové tvrzení patří mezi mnoho polopravd, mýtů nebo vyloženě překroucených a lživých informací, které se o EU objevují. Rebarbora samotná je mezi těmito fámami velmi oblíbená, například v roce 1996 se v britském bulváru objevila zpráva o tom, že se má podle evropských regulací pěstovat tak, aby „byla rovná“. Stejně jako v případě mnoha jiných poplašných zpráv o zákazu nebo omezování potravin a plodin se brzy ukázalo, že se jednalo o pouhý výmysl.

„Je tu vidět typický postup při vytváření dezinformací. Autor vezme pravdivý základ – dělá se výzkum rebarbory – a okolo něj se obalí lež – EU chce zakázat rebarboru –, která je o to silnější, protože má nějaká malé jádro v tom výzkumu,“ vysvětluje pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která se dezinformacím věnuje v kampani #PravdaBolí.

Převzato z webu europoslance Mikuláše Peksy