Měsíc utekl jako voda a na trh míří další číslo největších novin na našem trhu. Jako už tradičně je měsíčník FORUM 24+ opět doslova nabit informacemi, rozhovory, komentáři či recenzemi. Každý čtenář si tak určitě přijde na své.
Ústředním tématem tohoto vydání je euro. Tedy zda společnou evropskou měnu potřebujeme a co nám její přijetí přinese. Úvodní text na toto téma pro nás sepsala ekonomka Danuše Nerudová, podle které „ten, kdo najde odvahu rozhodnout o přijetí eura, odejde jako vítěz“.
Seriál textů k euru pokračuje rozhovorem Vojtěcha Laštůvky s Ivanem Miklošem, který do eurozóny přivedl Slovensko, a sociologickým průzkumem, proč Češi zatím odmítají euro. A k euru se vyjadřují i ekonomičtí experti v pravidelné anketě.
Od eura jsme poskočili k světové politice. Nabízíme vám část projevu amerického prezidenta Joea Bidena, který přednesl před kongresem. Vybrané pasáže se týkají především zahraniční politiky USA, jež se nás v některých případech přímo, v jiných nepřímo dotýká.
František Kalenda se pak ve svém textu věnuje alianci NATO, do níž jsme vstoupili přesně před 25 lety a díky níž jsme pevně ukotveni v západních obranných strukturách. Nicméně NATO je v současné době mnohem silnější, ale zároveň i zranitelnější, než bylo v době, kdy vzniklo.
Toto číslo je bohaté na skvělé rozhovory.
Petr Hlaváček si povídal s neformálním poradcem prezidenta Petrem Kolářem třeba o tom, proč je náš svět na pokraji velké katastrofy a jak by mohla vypadat porážka Ruska.
Dan Hrubý vyzpovídal Miroslava Wlachovského, slovenského diplomata a bývalého ministra zahraničí. Hlavním tématem rozhovoru jsou blížící se prezidentské volby, samozřejmě ale nemohli nechat stranou současné napjaté česko-slovenské vztahy, které se výrazně zhoršily po Ficově zvolení slovenským premiérem, a zvláště pak po jeho mimořádně odporném proruském vystoupení. Ficovi je věnována i tradiční rubrika O kom se mluví, pro niž jeho portrét sepsal Peter Vavro.
Další rozhovor vedl Vojtěch Laštůvka s Borisem Naděždinem, který se chtěl v ruských „prezidentských volbách“ utkat s Putinem, ale Kreml se jeho kandidatury tak bál, že jej k volbám nepustil.
Milan Tesař si tentokráte ke „kulturnímu“ rozhovoru pozval Marthu Issovou. A povídali si o nejen o filmování, o rodině, o Sýrii, ale třeba i o odvaze v herecké branži.
A Milan Tesař ještě jednou. Využil chvíle, kdy skončil seriál Smysl pro tumor, a v „menším kulturním rozhovoru“ si popovídal s další tuzemskou ženskou hereckou hvězdou – s Terezou Brodskou.
O protektorátu, jehož již osmdesáté páté výročí vzniku si právě v těchto dnech připomínáme, s Pavlem Šmejkalem hovořil Jiří Padevět. A jak je to u Jiřího běžné, neskončil jen u historického povídání o době dávno minulé, ale porovnal, co se dělo tehdy, s tím, co se děje nyní. Takže jako červená, tedy v současnosti spíše rudá nit se rozhovorem táhne ta nejhorší spodina a kolaboranti, kteří v těžkých dobách cítí příležitost.
Deset let už mezi námi není skvělá režisérka Věra Chytilová. Její portrét, který zachycuje i celou generaci vynikajících filmařů z šedesátých let, napsal Jan Lukeš. A je to fakt velice zajímavé čtení.
Kultura pak samozřejmě nemohla nechat stranou ani vyhlašování Českých lvů, o němž píše naše spolupracovnice Věra Míšková, a bohužel ani jednu smutnou událost, protože na věčnost odešel undergroundový básník Pavel Zajíček.
Dominika Machová zpracovala jakousi sondu do naší společenské historie a podívala se na šest generací, které se oficiálně „vyčleňují“. A tak zjistíte nejen to, zda jste třeba boomer nebo generace Z či generace Alfa, ale také v čem si tyto generace nejsou schopné porozumět a proč tomu tak je.
Jan Rejžek pro nás napsal vzpomínku na Karla Kryla, od jehož smrti uplynulo už třicet let a zároveň se blíží výročí jeho nedožitých osmdesátin.
Milovníci hudby si nepočtou jen o Karlu Krylovi, Milan Tesař se podíval i na osobnost Bedřicha Smetany, o němž se v současné době právě natáčí nový film. A ke Smetanovi pár poznatků přidal i uznávaný klavírista Ivo Kahánek. Smetana rozhodně nebyl jednoduchá osobnost. Na jeho současném vnímání se bohužel negativně podepsal bolševický muzikolog, senilní ministr školství Zdeněk Nejedlý, který jej na úkor dalších skvělých skladatelů naprosto nesmyslně adoroval.
To samozřejmě není všechno, čeká toho na vás mnohem, mnohem více. A zapomenout jsme nemohli ani na největší křížovku, která si mezi čtenáři rychle získala oblibu.