Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: FB AB
FOTO: FB AB
Rezoluce Evropského parlamentu přinesla pro premiéra Andreje Babiše nepříjemnou sprchu, jelikož vyzývá Evropskou komisi, aby omezila dotace oligarchům. Babiš zároveň po změně slovenské vlády ztratil v boji proti zastropování zemědělských plateb dosavadního spojence.
Jedním z padesáti bodů usnesení Evropského parlamentu ke zneužití evropských dotací a střetu zájmů premiéra Andreje Babiše je „naléhavá výzva Evropské komisi, aby předložila návrh na maximální částku přímé platby na fyzickou osobu jako skutečného vlastníka jedné nebo několika společností, a zároveň uplatnila nulovou toleranci k osobám ve střetu zájmů“.
Inspirace českým premiérem
Pro Českou republiku je ostudné, že tento plán byl inspirován bezprecedentním střetem zájmů Andreje Babiše, propíraným na unijní úrovni. Do holdingu Agrofert protékalo z evropských fondů v posledních letech zhruba 1,5 miliardy korun ročně, nyní jsou tyto platby pozastaveny. I když premiér vložil svoje firmy do svěřenských fondů, nadále je podle evropských auditorů ovládá a může zasahovat v jejich prospěch.
Stav, kdy desítky podniků vlastněných jedním agrobaronem odčerpávají z fondů určených především malým a středním firmám miliardy korun, je pro drtivou většinu europoslanců nepřijatelný.
„V parlamentu jsme požádali Evropskou komisi, aby stanovila maximální částku, kterou může z fondů soudržnosti a zemědělských fondů EU získat fyzická osoba,“ řekla Hospodářským novinám předkladatelka návrhu Monika Hohlmeierová, předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP.
Proti oligarchickým skupinám
Hohlmeierová vedla únorovou misi europoslanců prověřující střet zájmů premiéra Babiše, která jen potvrdila pochybnosti auditorů. Prosazuje, aby majitel většího počtu podniků měl nárok jen na limitovaný balík dotací. Toto pravidlo by se mělo stát součástí právě projednávaného víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027.
„Potřebujeme nové zákony, které znemožní oligarchickým strukturám čerpat fondy EU. Jsou to peníze daňových poplatníků určené na podporu většiny občanů,“ dodává německá europoslankyně. Musí podle ní skončit neudržitelná praxe, kdy majitelé megakoncernů utrží za sedmileté rozpočtové období úhrnem stovky milionů eur.
Tyto záměry podporuje domácí opozice. „Před dvěma lety jsem říkal, že Andrej Babiš změní pohled na evropské dotace a svůj konflikt zájmů. Tohle je důsledek. Dnes se vytváří legislativa, která bude nejspíše schválená,“ komentoval plán Hohlmeierové europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Součástí změn by měl být povinný standardizovaný rejstřík příjemců dotací včetně jejich konečných majitelů. „Z něj bude jasné, že pokud někdo vlastní konglomerát, všechny dotace, které obdrží jeho dceřiné společnosti, plynou tomuto jednomu majiteli,“ dodává Zdechovský.
Jiného názoru je europoslanec Adam Kalous (ANO), který si myslí, že toto opatření poškodí podnikavé lidi, kteří mají více firem. Nelze se mu divit, když se předpisy mění kvůli predátorovi a nevybíravému zaklekávači na mnohé vyhlédnuté firmy, který je shodou okolností jeho šéfem a chlebodárcem.
Proti zastropování
Nyní je na tahu Evropská komise. Zatím oznámila, že nechce poskytovat podporu velkým společnostem a od příštího roku zamýšlí zastropovat zemědělské dotace do výše 100 tisíc eur na jeden podnik. Právě toto omezení, které by postihlo obří agrokoncerny, Babišova vláda odmítá.
Nyní však v tomto boji ztratila jednoho z posledních spojenců. Slovensko má podobnou strukturu zemědělství a předchozí kabinet, vedený Smerem Roberta Fica, dosud podporoval odpor České republiky proti povinnému zastropování dotací.
Nová slovenská vláda vzešlá z nedávných voleb teď mění názor. Zaznělo to při jednání europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) s předsedou výboru Slovenské národní rady pro zemědělství a životní prostředí Jaroslavem Karahutou (SME Rodina).
Slovenský obrat
„Stropování je jednoznačně prioritou. Je to princip, který neopustíme, promítl se i do programového prohlášení vlády,“ říká Karahuta. „Ať už to bude do výše za hektar nebo do nějaké částky, toto není až tak podstatné. Chceme nastavit systém tak, aby peníze šly tam, kam mají jít, to znamená na podporu malých, středních a rodinných farem. Chceme pomoci těm, kteří si pomoc opravdu zaslouží.“
Šéf výboru prohlašuje, že nová slovenská vláda chce podporovat zemědělce, kteří vytvářejí krajinu a mají největší zásluhu na tom, že venkov bude skutečně místem pro život.
„Pro nás je rozvoj venkova absolutní prioritou a toho nedosáhneme s velkými lány, ale pouze s rodinnými farmami,“ vysvětluje. V tom se slovenský politik neliší od názorů domácí opozice.
„Já dlouhodobě podporuji zastropování dotací v České republice, tak aby finanční podpora nesměřovala především jako doposud k velkým společnostem. Budu se o totéž snažit na půdě Evropského parlamentu,“ uzavírá Vrecionová.
Co na to Babiš?
Zastropování dotací podporuje i Asociace soukromého zemědělství zastupující domácí farmáře. Osmdesát procent dotací se u nás přidělí méně než dvaceti procentům velkých podniků. Pokud Babišova vláda tvrdí, že horní limit plateb by poškodil zemědělce, jenom fabuluje. Osmdesát procent malých a středních zemědělců volá po povinném zastropování, tak aby se finanční podpora podstatně rozšířila.
Proto bude zajímavé sledovat, jak se k záměru Evropského parlamentu omezit penězovody oligarchům postaví Andrej Babiš, který je nedobrovolným „iniciátorem“ této normy. Zatím ji kromě obvyklých frází o údajném spiknutí českých europoslanců nekomentoval.
Lépe by nic nedokumentovalo premiérův střet zájmů, kdyby torpédoval přiškrcení dotací vlastníkům stejných firem. Hájil by jen sám sebe. Ale co jiného mu zbývá, než dohrát tuto panoptikální hru až do konce?
