Ivan David FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Evropský parlament v těchto dnech projednává otázku takzvaného zastropování zemědělských dotací, což znamená, že evropské peníze už nebudou moci čerpat velké holdingy jako je Agrofert. Téma zastropování je součástí širší reformy Společné zemědělské politiky (CAP). Český europoslanec Tomáš Zdechovský na tiskové konferenci před začátkem jednání také uvedl, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) chce navíc iniciovat vytvoření rejstříku konečných vlastníků podniků, které dotace dostávají. Takovýto krok by se velmi dotkl premiéra Andreje Babiše a jeho holdingu Agrofert. A právě to kritizuje europoslanec za SPD Ivan David.
Zdechovský připomněl, že za Babiše se nejprve postavili europoslanci z jeho liberální frakce Renew Europe. Žádali, aby EVropská komise neměla možnost zemědělské dotace kontrolovat. Právě tohoto tématu se přitom mj. týkají audity, které zkoumají střet zájmů českého premiéra. „Jeden subjekt by neměl čerpat třeba třetinu evropských dotací, jako se to stává v některých členských státech včetně České republiky,“ zdůraznil Zdechovský.
Proti zastropování se staví David, podle kterého by Česká republika v takovém případě získala méně peněz. Zastropování by se ale ve skutečnosti týkalo způsobu přerozdělování, protože v současné době získává osmdesát procent prostředků pouze dvacet procent příjemců. Tuto informaci David zpochybnil. „Tady přece nejde o Babiše. Používají to ti, kteří se chtějí Babiše zbavit. TOP 09, ODS, KDU-ČSL, Starostové a Piráti. Ale alternativa za Babiše je ještě horší,“ opakoval David. Na otázku deníku FORUM 24, zda mu nevadí, že je to právě premiér, kdo získává nejvíce peněz určených pro české zemědělce, uvedl, že tomu tak není a že se o Babišovi bavit nechce.
Zastropování však považují za zásadní i další čeští europoslanci. „Navrhli jsme doplnit do nařízení upravujícího čerpání ze zemědělských fondů, aby jeden majitel zemědělského podniku mohl čerpat z přímých plateb odvozených od velikosti obdělávané půdy maximálně jeden milion euro během pěti let,“ řekl europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „Nejde o náhradu navrhovaných stropů, ale o absolutní pojistku toho, že zemědělské dotace z rozpočtu EU nebudou na rozdíl od minulosti směřovat k oligarchům, královským rodinám nebo velkým industriálně-zemědělským podnikům. Čísla o českém zemědělství jsou jasná. V České republice je po Slovensku nejvíce koncentrované vlastnictví půdy. Data navíc ukazují, že od roku 2007 se jak snížil počet farem (o skoro třetinu), tak vzrostla jejich průměrná rozloha (skoro o polovinu). Bohužel, dosavadní politika Evropská unie, která umožnila dostatečné zastropování zemím neučinit, tento trend silně podpořila,“ dodal.
Fakt, že je velmi důležité, aby dotace nešli jen „těm velkým“ připomněla i europoslankyně Michaela Šojdrová. „Spolu s dalšími 41 poslanci jsme předložili pozměňovací návrh který zamezí velkým zemědělským podnikatelům čerpat extrémně vysoké dotací ze společné zemědělské politiky. Nesmíme dovolit, aby několik podniků odčerpalo desítky milionů eur ročně na úkor tisíců farmářů. Tyto prostředky by měly být rozděleny mezi malé a střední podniky, které jinak budou postupně zanikat a hrozí tak další vylidňování venkova i omezení produkce našich domácích potravin a ekologického hospodaření,“ uvedla.
Se zástupci Evropské lidové strany souhlasí i europoslanci za ODS. „Podařilo se mi prosadit, aby se samostatně hlasovalo o tom, jestli zastropování zemědělských dotací bude nadále dobrovolné, nebo naopak povinné tak, aby se používalo i v České republice. Ušetřené peníze by bylo možné použít na podporu opatření chránící životní prostředí – půdu, vodu, biodiverzitu – a také pro zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních farem. Ty na rozdíl od velkých holdingů nemají úspory z rozsahu a mají horší přístup k investičním dotacím. Zastropování by proto českému venkovu a české krajině velmi pomohlo,“ uvedla europoslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová.
„Společná zemědělská politika nám také dává šanci pomoci znovu oživit naši krajinu, podpořit biodiverzitu nebo ochranu půdy před erozí či zvýšit její schopnosti hospodařit s vodou. Mou snahou je také navýšit podíl tzv. nevyužívané plochy, která v podobě mokřadů, remízků, alejí atp. slouží jako hnízdiště ptáků nebo domov obrovského množství hmyzu, které naše krajina postupně ztrácí,“ dodal europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Alexandr Vondra.
