Europoslanec za Piráty Marcel Kolaja. FOTO: Piráti / se souhlasem
FOTO: Piráti / se souhlasem
ROZHOVOR / Největší hrozba, již před sebou v Evropské unii vidíme, je rozpolcenost společnosti, kterou přinášejí populisté a extremisté, říká europoslanec a lídr Pirátské strany před volbami do Evropského parlamentu Marcel Kolaja. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje i to, zda má Česko šanci získat silné portfolio v Evropské komisi a proč podle něj není problém kandidovat do Evropského parlamentu a usilovat i o místo ve výkonném orgánu Evropské unie. „Práce spolu velmi souvisí a když kandidát projde volbami, tak získá i mnohem větší důvěru ve společnosti než člověk, který je vytažen jak králík z klobouku,“ dodává Kolaja.
Vaši spolustraníci o víkendu rozhodli, že znovu povedete kandidátku Pirátů do voleb do Evropského parlamentu. V hlasování jste získal 299 hlasů z celkového počtu 543. Jak silnou podporu cítíte?
Velmi silnou, protože v prvním kole hlasování jsem dostal 299 hlasů z 543. První kolo vyjadřuje podporu straníků, že jsem schopen tuto roli vykonat a že by mě v ní rádi viděli. Druhé kolo rozhoduje už o tom, kdo to bude z kandidátů, kteří do něj postoupili. Všichni mají jeden hlas a logicky se tak rozdělí.
Mně se podařilo získat víc hlasů než mým dvěma velmi silným a kvalitním protikandidátům dohromady, takže to vnímám jako ocenění mojí více než čtyřleté práce v Evropském parlamentu a jsem za to velmi vděčný.
„S naším staronovým lídrem a s vaší podporou budeme schopni dosáhnout mnoha věcí. Společně můžeme přinést pozitivní změny, které si zasloužíme,“ napsal na sociální síti X předseda Pirátů Ivan Bartoš, když vám gratuloval ke zvolení. Jaké pozitivní změny chcete přinést?
Z mého pohledu je největší hrozba, již před sebou v Evropské unii vidíme, rozpolcenost společnosti, kterou přinášejí populisté a extrémisté, zneužívající toho, že nám za hranicemi zuří válka. Do toho se konzervativci posunují ke krajní pravici. To je velmi znepokojující trend. Krajní pravice a konzervativci se začínají míchat a vytvářejí velmi nepříjemný blok, který je mixem populismu, extrémismu a konzervatismu. To je něco, proti čemu bychom chtěli bojovat.
Když mluvíte o konzervativcích, vidíte takový vývoj i mezi českými stranami? Konzervativní je například ODS a o svém hnutí ANO to tvrdí i Andrej Babiš.
Když se podíváme na předchozí slet konzervativců v Budapešti, tak na něm byl i Andrej Babiš, který je zcela typický populista. Chvíli tvrdí, že je konzervativec, když se baví s vedením evropské politické strany ALDE, tak zase tvrdí, že je liberál. Jinde zase tvrdí, že je to naprosto v pořádku, protože hnutí ANO je catch-all party. Takhle se ale politika dělat nedá, protože nějaký politický názor si vybrat musíte.
Když se podíváme do Evropského parlamentu, tak třeba ODS velmi často hlasuje společně s SPD. Pro mě je to velmi znepokojivé.
Andrej Babiš chvíli tvrdí, že je konzervativec. Jinde zase tvrdí, že je to naprosto v pořádku, protože hnutí ANO je catch-all party. Takhle se ale politika dělat nedá.
Po hlasování o podobě pirátské kandidátky jste řekl, že chcete usilovat o jednotnou a moderní Evropu. Z vašeho pohledu teď Evropa není moderní a jednotná?
Abyste byli moderní, tak musíte jít s dobou a musíte se postupně posunovat. Můžeme se bavit o moderních technologiích, ale třeba i o respektování lidských práv, nebo o dodržování právního státu. Já si myslím, že v tom mají určité části Evropy deficit. Když se podíváme třeba do Maďarska, kde Viktor Orbán dlouhodobě rozkládá právní stát, tak bych to rozhodně nenazval moderní Evropou. Nesmíme umožnit Viktoru Orbánovi, nebo jakémukoliv jinému oligarchovi, aby rozložil právní stát a aby v některé členské zemi likvidoval nezávislost médií.
Asi před týdnem měla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová výroční projev o stavu sedmadvacítky. V jakém stavu je podle vás po necelých pěti letech jejího vládnutí?
Nachází se ve velmi nepříjemné době. Za hranicemi nám zuří válka, kterou rozpoutal Vladimir Putin. Toho zneužívají populisté a extrémisté. Když to ale vezmu od začátku jejího funkčního období, tudíž i našeho jako europoslanců, tak jsme udělali poměrně velký krok dopředu. Nejenže se nám podařilo úspěšně projít pandemií, že jsme se z ní mnoho naučili; a současně jsme začali zavádět opatření pro to, abychom zpomalili oteplování planety, což je závazek Pařížské dohody, ale až teď zavádíme opatření, která ho mají za cíl naplnit. To je velký krok dopředu.
Je ale ta současná podoba zelené politiky Evropské unie dostatečně vyrovnaná, co se týče klimatu na jedné straně, ale nějakého hospodářského růstu na straně druhé?
Když jsem mluvil o konzervativcích, tak jedna z věcí, kterou vnímám jako velmi problematickou, je shazování současných problémů třeba na Green Deal. Jestliže nám rostly ceny elektrické energie, plynu, ropy, tak to bylo všechno způsobeno tím, že Vladimir Putin rozpoutal válku. Velmi mě mrzí, že strany, které se označují za demokratické, tohle velmi často shazují na emisní povolenky, nebo na opatření v rámci Green Dealu. Jsem přesvědčený o tom, že kdybychom ta opatření v tuhle chvíli neměli, tak bychom nikdy nemohli naplnit náš závazek zpomalit oteplování planety. Pokud by se nám to nepodařilo, tak to povede k negativním scénářům. To všechno stojí lidské životy a ve výsledku je to navíc mnohem dražší než investice do Green Dealu.
Očekáváte, že se změní postoj Evropské unie k zelené politice po blížících se volbách, kdy vznikne nová Evropská komise?
Předsedkyně Evropské komise byla ve své nedávném projevu poměrně ambiciózní a nevypadalo to, že chce couvat z nastoleného trendu. Samozřejmě záleží na tom, jak dopadnou volby. Já doufám, že občané rozhodnou o složení Evropského parlamentu takovým způsobem, že nebudeme přepisovat to, čeho jsme v tom současném volebním období docílili. To by bylo velmi nešťastné.
Jedinou cestou je vysvětlovat přínos Evropské unie, proč ta opatření zavádíme, jak pozitivně ovlivní životy lidí, a zbavit se toho, jak říkám, dědictví Václava Klause.
Evropská unie je často v Česku vykreslována jako nějaký zlý Brusel, který nám něco nařizuje. Někteří také tvrdí, že jediná výhoda plynoucí z členství jsou dotace. Co chcete jako Piráti dělat, aby důvěra v Evropskou unii mezi Čechy stoupla?
My to už děláme. Jedním z mých velkých cílů, když jsem se stal europoslancem, bylo více propojit českou a evropskou politiku. Úzce spolupracuji s Ivanem Bartošem a s naší poslankyní Klárou Kocmanovou na legislativách, které v Evropě vytváříme, protože potom musí být implementovány v České republice a mají dopad na všechny evropské občany.
Myslím si, že jedinou cestou je vysvětlovat přínos Evropské unie, proč ta opatření zavádíme, jak pozitivně ovlivní životy lidí, a zbavit se toho, jak říkám, dědictví Václava Klause – nekonečného brblání a nadávání, že za naše problémy může někdo jiný.
Takže by se dalo říct, že podle vás český euroskepticismus je z velké části způsoben nedostatkem informací?
Myslím si, že z velké části je to způsobené tím, že lidé často nemají velký vhled do toho, co se v Evropské unii děje, jakkoliv je to velice důležité, protože to má přímý dopad na životy všech obyvatelů Evropy.
Vy jdete do voleb samostatně. Koalice SPOLU zatím stále jedná o tom, zda bude kandidovat spolu s malým s, nebo půjdou strany samostatně. Ta kampaň bude asi dost ostrá i ze strany hnutí ANO, které chce ve volbách uspět. Nenaruší kampaň vztahy ve vládní koalici?
Otázka je určitě zajímavá právě ve vztahu k tomu, jestli ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou spolu, nebo proti sobě. Kampaň samozřejmě hodláme vést ostře, ale na druhou stranu férově. Zmínil jste Andreje Babiše, třeba kampaň do poslanecké sněmovny v roce 2021 vypadala v jeho podání přesně tak, jak nemá vypadat, a trochu se obávám, že tohle chce ve volbách do Evropského parlamentu zopakovat. Nemyslím si, že se tak má dělat politika, protože vytvářet ve společnosti strach není úkolem politiků. Měli by naopak přinášet řešení.
Teď máte tři europoslance. Na jaký výsledek ve volbách cílíte?
Vnímám tři současná křesla jako minimum, které bychom měli obhájit. Budu rád za jakékoliv rozšíření poslaneckého klubu, ať už na české straně, nebo v zahraničí, protože máme Delegaci evropských pirátů, kde jsme současně s naším německým kolegou Patrickem Breyerem čtyři. Dívám se s velkou nadějí do Lucemburska, kde by Piráti mohli získat jedno křeslo.
Na vaši kolegyni Zuzanu Klusovou se po těch volbách kandidátky Pirátů strhla lavina urážek. Proč to mají ženy v politice stále tak těžké?
Je to právě kvůli téhle, řekl bych, až nechutné kultuře, kterou provozují někteří lidé. Já to považuji za projev, který do politiky vůbec nepatří. Myslím si, že jen ubožák se může snížit k tomu, že bude útočit na ženu, že bude komentovat její vzhled, nebo bude vytvářet nechutné teorie o tom, jak k tomu mandátu přišla. Zuzka Klusová má za sebou celou řadu úspěchů v Karviné a v Moravskoslezském kraji a myslím si, že si to třetí místo na kandidátce zasloužila.
V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v Česku probíhá i debata o tom, kdo by měl být novým českým eurokomisařem. Zaznívá, že Česko musí usilovat o silné portfolio, které podle mnohých Věra Jourová (ANO) nezastává. Je postavení České republiky dostatečné, aby dostalo například nějakou ekonomickou oblast?
Musím říct, že se úplně neshodnu na tom názoru, že by to současné portfolio Věry Jourové bylo nějaké podřadné. Z dlouhodobého vývoje Evropské unie si myslím, že je důležité.
Česká republika má dostatečnou sílu na to, aby si prosadila zisk nějakého důležitého ekonomického portfolia. Podívejme se například na jednoho z bývalých komisařů z Estonska. To je mnohem menší zemí než Česká republika a měla komisaře, který měl na starosti digitální agendu. Tady je jasný důkaz, že to jde, a našli bychom jich určitě více. Jsou ale potřeba dvě věci. První je, aby byl na to portfolio představen kvalitní kandidát, a pak je potřeba, aby měl premiér dobrou strategii, jak to jméno prosadit.
Je známé, že o místo v Evropské komisi máte zájem. Jaké portfolio byste si pro sebe představoval?
Vzhledem k tomu, že v Evropském parlamentu více než čtyři roky pracuji v oblasti vnitřního trhu a digitální agendy, tak bych si určitě našel velmi dobré uplatnění právě v těchto oblastech.
Pokud byste skutečně byl vybrán jako český kandidát na eurokomisaře, odstoupil byste z voleb? Kandidátka hnutí STAN Danuše Nerudová totiž oznámila, že bude kandidovat do Evropského parlamentu, ale že by měla zájem i o funkci eurokomisařky, a úplně se to nesetkalo s pochopením.
Myslím si, že kritika je trochu způsobena nepochopením toho, o čem role eurokomisaře je. Nejbližší alternativou je v českém politickém prostředí ministr. Nepovažuji za problém, když ten, kdo by v budoucnosti chtěl být ministrem, kandiduje do poslanecké sněmovny. Je to docela běžné. V evropském prostoru je běžné, že kandidujete do Evropského parlamentu, ale současně vyjednáváte o tom, že byste se stal eurokomisařem. Práce spolu velmi souvisí a když kandidát projde volbami, tak získá i mnohem větší důvěru ve společnosti než člověk, který je vytažen jak králík z klobouku.
Tudíž byste z voleb neodstoupil, rozumím tomu správně?
Ano, nevidím v tom žádný problém.
Přišlo by mi nelogické, aby ve chvíli, kdy někdo ve vládě udělá průšvih, odcházel někdo, kdo tam dělá dobrou práci.
Piráti se v hlasování shodli na tom, že straničtí poslanci a ministři mají navrhnout okamžité odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Vy jste členem vedení Pirátů. Pokud by Pavel Blažek nebyl odvolán, zvažujete vystoupení z vlády?
Musím říct, že by mi přišlo nelogické, aby ve chvíli, kdy ve vládě udělá někdo průšvih, z ní odcházel někdo, kdo tam dělá dobrou práci. To mi nedává smysl.
Tudíž s tou situací už nic dělat nebudete a to hlasování se dá vnímat jako další žlutá karta pro ministra Blažka?
Nemyslím si, že s tím nic neděláme. Nejsme strana, která by měla ve zvyku mediálně plácat do vody, ale snažíme se systémově měnit věci. Děláme kroky, které mají omezit střet zájmů, vliv politiků na státní zástupce – z velké míry věci, které jsou ministru Blažkovi vytýkány delší dobu – a plánujeme, že budeme ve vládě dál dělat dobrou politiku. Odstoupení z vlády na základě kauzy politika jiné strany nedává smysl.
Vám nevadí jen ta schůzka se spolupracovníkem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým, ale i brněnská bytová kauza. Policie ale proti Blažkovi zatím nevznesla žádné podezření. Nedalo by se to chápat jako presumpce viny, kterou Piráti vůči ministru Blažkovi užívají?
Politik není běžný občan. Kromě toho, že presumpce neviny platí pro každého, tak politik musí počítat s tím, že veškeré kroky, které činí, jsou veřejností nějak vnímány. Politik by měl dbát na to, aby jeho působení bylo veřejností vnímáno pozitivně, aby nevzbuzoval pochybnosti, a to se bohužel Pavlu Blažkovi příliš nedařilo. Kritika vůči němu je oprávněná. Přiznejme si, že tato vláda není zrovna populární, podobné kauzy se na tom podepisují a velmi mě to mrzí.
