Vznik databáze vlastníků zpravodajských médií nebo jasná pravidla pro zadávání státní reklamy. To jsou některá z opatření pro svobodu sdělovacích prostředků, která ve čtvrtek ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) podpořili europoslanci. Do stanoviska k evropskému aktu pro svobodná média je prosadil pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který si od nich slibuje větší nezávislost redakcí.

„Ochrana médií před vlivem politiků a oligarchů je celoevropský problém, který si žádá celoevropské řešení. Nejde jen o útoky na nezávislost médií v zemích, které jsou svým alarmujícím přístupem k lidským a občanským svobodám a právům už proslulé, tedy třeba Polsko či Maďarsko. Stačí si vzpomenout na problematické a komplikované vlastnické struktury velkých mediálních domů bývalého českého premiéra Andreje Babiše,“ popisuje Kolaja (Piráti). 

Jasná pravidla, která by zajistila, aby média nebyla pod vlivem politiků či oligarchů, jsou proto podle něj zcela nezbytná. „Původní návrh Komise je ale v mohla ohledech nedostatečný. Do stanoviska výboru se mi podařilo prosadit hned několik pozměňovacích návrhů, které zajišťují opravdovou a transparentní ochranu nezávislosti médií a zamezují jejímu obcházení,“ říká.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Prigožinovo tažení na Moskvu? Jen další číslo ruských klaunů

Nový Týdeník FORUM se vrací k víkendovému tažení Jevgenije Prigožina a jeho zločinecké banky na Moskvu. Našel pro něj pojmenování v obrázku…

Významným vylepšením návrhu je podle Kolaji například vznik databáze vlastníků zpravodajských médií. Ti by byli povinni uvádět i své ostatní podíly v dalších firmách. Každý by se tak mohl snadno podívat, zda není majitel ve střetu zájmů, a odhalit motivy k ovlivňování práce novinářů.

„Kvalitní žurnalistika je postavena na předpokladu nezávislosti a vyváženosti. V mnoha členských zemích jsou ale tyto základní hodnoty ovlivňovány právě zájmy ,chlebodárců‘ mediálních domů. Proč plátek informuje negativně a soustavně útočí na snahy o ochranu životního prostředí a zlepšování kvality ovzduší? Odpovědí může být třeba zájem majitele v oblasti těžebního či fosilního průmyslu. A čtenář tohle musí vědět,“ uvádí Kolaja.

„Podstatnou složkou fungování velkých mediálních domů je také státní inzerce. Návrh Evropské komise stanovuje podmínky pro její zadávání. Bohužel ale jen pro samosprávy, regionální vlády a kraje nad jeden milion obyvatel. To by v českém prostředí umožnilo většině regionů jednoduše podmínky pro zadávání státní reklamy obcházet. Mám proto velkou radost, že se mi podařilo prosadit ve stanovisku výboru odstranění tohoto limitu,“ doplňuje Kolaja.

Akt pro svobodná média čeká ještě projednávání a hlasování ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT). Následně zamíří ke schválení na plénum.