Storm Shadow. Ilustrační foto FOTO: Corrado Baldassi, wikimedia, CC BY-SA 3.0
FOTO: Corrado Baldassi, wikimedia, CC BY-SA 3.0
Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva. Moskva slovy předsedy dolní komory parlamentu Vjačeslava Volodina varovala před jadernou válkou.
Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.
Zdaleka nejdůležitějším dodavatelem dalekonosných střel jsou pro Ukrajinu USA. Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení. Podobný krok podporuje také část evropských zemí, především Británie, například Německo či Francie však váhají.
Europoslanci schválili rezoluci 425 hlasy, 131 jich bylo proti a 63 se zdrželo hlasování. Usnesení volá také po využití zisků ze zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. Členské státy pak vyzývá, aby nepolevovaly ve financování vojenské a hospodářské pomoci zemi, která na východě svého území už více než dva a půl roku čelí ruské ofenzivě.
Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich – Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
Čtyři čeští europoslanci byli proti – Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.
„Jednou z klíčových priorit Evropy musí být poskytovat Ukrajině maximální podporu v jejím boji proti ruské agresi, a zajistit tak její vítězství. Bohužel v poslední době sledujeme, že tento závazek ze strany mnoha členských států slábne,“ uvedla Gregorová, která se tématu Ukrajiny v EP dlouhodobě věnuje. Stejně jako řada dalších zákonodárců soudí, že dosavadní výše podpory Kyjevu k úspěšnému pokračování obrany nestačí.
Europoslanci proto v usnesení, které je pro členské země EU nezávazným doporučením, navrhli stanovit každoroční výši vojenské pomoci Ukrajině na 0,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
