Europoslance ve čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku čeká nejdůležitější hlasování tohoto týdne. Budou rozhodovat, zda znovu potvrdí ve funkci na příštích pět let dosavadní předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Šéfky unijní exekutivy měla v 9:00 projev, ve kterém mluvila o Orbánově cestě do Moskvy nebo válečném konfliktu v Pásmu Gazy.

Frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D) a liberálové z Obnovy Evropy (Renew Europe), na jejichž podporu šéfka EK spoléhá, mají spolu v nově zvoleném Evropském parlamentu 401 mandátů. Von der Leyenová potřebuje 361 hlasů. V tajném hlasování ji však zřejmě část poslanců z těchto tří frakcí nepodpoří. Šéfka komise se tak v uplynulých dnech snažila získat přízeň europoslanců i z dalších klubů, například z frakce Zelených, ale rovněž konzervativců z ECR (Evropští konzervativci a reformisté).

Dále čtěte

Evropský parlament schválil usnesení o pokračující pomoci Ukrajině. Babišovi europoslanci se zdrželi

Na prvním plenárním zasedání ve Štrasburku přijalo nové složení Evropského parlamentu většinou hlasů usnesení o pokračování…

Podle informací ČTK většina českých europoslanců von der Leyenovou nepodpoří. Současná šéfka unijní exekutivy získá nejspíš hlasy jen od pětice českých europoslanců ze své lidovecké frakce. Ruku by pro ni mohli zvednout rovněž tři čeští europoslanci z ECR, jejíž součástí je ODS. Naopak europoslanci z ANO, kteří jsou v nové frakci Patrioti pro Evropu, ji nepodpoří, protože nesouhlasí s tím, v jakém duchu se nesl její dosavadní pětiletý mandát, který měl podle nich „negativní dopady na životy lidí“. Znovuzvolení von der Leyenové určitě nepodpoří ani dva nezařazení poslanci ze Stačilo! Kateřina Konečná a Ondřej Dostál, ani Ivan David zvolený za SPD a Trikoloru, který je členem frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN).

Jestliže von der Leyenová podporu nezíská, bude se muset uskutečnit mimořádný summit EU, kde šéfové států a vlád navrhnou jiného kandidáta. Podle zdrojů ČTK se už i na tuto variantu v Bruselu připravují a možné setkání unijních prezidentů a premiérů by se mohlo uskutečnit v týdnu od 22. července.

Mise appeasementu

Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu, uvedla Ursula von der Leyenová v projevu před europoslanci s odkazem na politiku ústupků a usmíření. Za svá slova si vysloužila dlouhý potlesk.

Dále čtěte

Předsedkyní Evropského parlamentu je opět Roberta Metsolaová, rozhodli europoslanci

Předsedkyní Evropského parlamentu se v úterý opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla…

Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla dosavadní šéfka Evropské komise, o jejímž dalším mandátu má ce čtvrtek Evropský parlament hlasovat. „Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz,“ dodala von der Leyenová.

Ve svém projevu potom upozornila na krveprolití v Pásmu Gazy, které podle ní musí okamžitě přestat. Bezpečnost všech stran konfliktu na Blízkém východě podle von der Leyenové zaručí jen dvoustátní řešení, tedy fungování palestinského státu po boku Izraele.

„Příliš mnoho dětí, žen a civilistů zahynulo kvůli izraelské odpovědi na brutální teror Hamásu. (…) Potřebujeme okamžitý klid zbraní, okamžité propuštění izraelských rukojmích a musíme se připravit na to, co přijde potom,“ řekla.