Klára Dostálová (ANO) FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
Europoslanci v úterý zvolili nové místopředsedy Evropského parlamentu. Nikdo z frakce Patrioti pro Evropu ve vedení nebude, česká europoslankyně Klára Dostálová (ANO) ani její kolega ze stejné frakce Fabrice Leggeri neuspěli. Stejně tak neuspěla kandidátka další krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů Ewa Zajaczkowská-Herniková. Posty místopředsedů obsadili zástupci EPP, socialistů, Renew, ECR, Zelených a Levice.
Hned v prvním kole uspěli Němka Sabine Verheyenová (s 604 hlasy), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (s 572 hlasy) a Španěl Esteban González Pons (s 478 hlasy) z frakce Evropské lidové strany EPP. Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).
Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe) uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).
Zbylí europoslanci měli méně než byla nadpoloviční většina odevzdaných hlasů. Klára Dostálová obdržela 214 hlasů, pro zvolení jich ale bylo potřeba alespoň 333.
Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi to znamená neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.
V prvním kolem hlasování přitom skutečně neuspěl ani jeden z kandidátů Patriotů pro Evropu ani další nové krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). „Beru to jako zkoušku demokracie. Pokud se tady nazýváme demokraté, ctíme demokratické hodnoty, tak bychom měli ctít takzvanou dHondtovu metodu, která udává počet míst napříč frakcemi i ve vedení Evropského parlamentu,“ řekla českým novinářům ve Štrasburku Dostálová. Vzhledem k tomu, že frakce Patrioti pro Evropu je třetí největší, měla by podle ní mít nárok na dvě místopředsednická křesla a jednoho kvestora. „Teď se ukáže v reálné praxi, jak to jednotlivé frakce vlastně myslí s demokracií,“ dodala česká europoslankyně, která je zároveň místopředsedkyní frakce.
Druhé kolo hlasování potvrdilo, že žádný ze zástupců Patriotů a takzvaných Suverenistů (ESN) do místopředsednického křesla neusedne. Zbývajícími místopředsedy se nakonec stali dva zástupci konzervativní frakce ECR Antonella Sbernaová a lotyšský europoslanec Roberts Zile a za Levici v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Francouz Younous Omarjee.
Podle komentářů bruselských médií se tak právě při této volbě projevilo pravidlo „cordon sanitaire“, o kterém hovořil již před pár dny i mluvčí lidovecké frakce EPP. „Jednáme s Renew a socialisty o cordon sanitaire proti krajní pravici a těm, kteří jsou proruští,“ uvedl tehdy Pedro López de Pablo. „Nechceme, aby tito europoslanci reprezentovali Evropský parlament navenek,“ dodal.
Podobně se vyjádřil český europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který rovněž působí v EPP. „Převládá tady názor, že oni prezentují tak divoké nepřijatelné názory na Evropskou unii a na její zájem, že není dobré, aby vystupovali jako reprezentanti vysokých funkcí,“ řekl novinářům ve Štrasburku o zástupcích krajní pravice.
