Naprostá většina europoslanců ve středu schválila rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus. Důvodem jsou záměrné útoky ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Někteří poslanci, mezi nimi i čeští, rezoluci nepodpořili. Kteří to jsou, to nepřekvapuje.
Třemi europoslanci, kteří nehlasovali pro rezoluci o Rusku jako podporovateli terorismu, byli Hynek Blaško, Ivan David a Kateřina Konečná. Jak jinak, na ně by si mohl člověk vsadit, jako se sází na koníčky. Jen by z toho nebyla asi velká výhra, když jsou výsledky trapně předvídatelné.
Ivan David sedí v Europorlamentu za SPD Tomia Okamury. Blaško tam byl za tuto stranu zvolen, teď se ale pohádal s vedením kvůli své kandidatuře na prezidenta. Kateřina Konečná je tam jako osamělý kůl v plotě za komunisty.
Rezoluce je především symbolická. Označuje Rusko „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“. V odůvodnění se píše, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40 tisíc válečných zločinů, ruská armáda úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a počínání Ruska vykazuje „groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu“.
Groteskní lhostejnost vykazují ale i ti, kdo nejsou schopni takové označení Ruska podpořit. Postoje komunistů a „espéďáčků“ vůči východní mocnosti jsou trvalá záležitost. Komunisté byli od 20. let minulého století vždycky jen pobočkou sovětských komunistů a plnili jejich rozkazy jako lokajové. Když z Moskvy poručili, aby se tady soudruzi věšeli mezi sebou, tak se věšeli. Když jim okupovali stát, kolaborovali. Komunismus se poroučel do pekel a SSSR taky, ale komunistům je jedno, kdo v Kremlu sedí. Láska zůstala i vůči brutálně kapitalistickému a imperialistickému Putinovu útvaru. Vladimir Vladimirovič byl ostatně sám soudruh a vládnout pomocí policie, k tomu mají bolševici vždycky blízko. Vlastně to ani jinak neumí.
SPD zřejmě sází na různé sirotky po zkrachovalém komunistickém režimu a pod rouškou boje za mír a nepodporování války provozuje appeasement hodný Mnichova 1938. Kdyby našli voliče v řadách kolaborantů s nějakou agresivní civilizací z Jupiterových měsíců, beze studu by šli do toho a nadbíhali by jim. Oni si pro svá ostudná hlasování nějaké výmluvy vymyslí, ale skočit jim na to může jen někdo skutečně prostomyslný.
SPD a komunisté mají na demokracii rádi jen to, že v ní mohou svoje kejkle svobodně provozovat. Můžeme je dost podezírat, že ve skutečnosti ji nenávidí. Komunisté vždycky tíhli k odporným diktaturám a v uvnitř SPD není demokracie žádná. Jak by to vypadalo, kdyby se tihle lidé dostali k moci, radši nemyslet. Nebo na to raději myslet. Už i tak stačí škodit dost. Komunisté již hynou, ale útvary jako je politický byznys projekt SPD se pokoušejí urvat, co se dá. Tolerance ke zločinnému režimu, nebo dokonce faktická podpora jeho zahraniční politiky, jsou nechutná záležitost.