Marcel Kolaja FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Europoslanec za Piráty a místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja v rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořil o tom, jak podpořit nezávislost médií v členských státech EU. Je zjevné, že problém pro Českou republiku vzniká i v tom, že tuto věc má v gesci Věra Jourová, eurokomisařka z hnutí ANO. Kolaja okomentoval také situaci Polska a Maďarska nebo auditní řízení týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.
Jak by měla Evropská komise podporovat nezávislá média?
Já bych tu otázku trošičku otočil. Musíme si uvědomit, že nezávislost médií není jeden problém v jediné zemi. Velmi úzce souvisí s dodržováním právního státu. Zkušenost z Evropy ukazuje, že tam, kde máme jasná a tvrdá data o tom, že nezávislost médií je velmi vážně narušena, tam také vznikají pochybnosti ohledně dodržování zásad právního státu. Je proto důležité nastavit mechanismus dodržování zásad právního státu. Ten byl také příčinou největších sporů při vyjednávání o evropském rozpočtu. Vůbec není překvapivé, že ty země, které měly problém s podmínkou právního státu, byly právě Polsko a Maďarsko.
Je tedy v té podmínce právního státu obsažena explicitně garantovaná svoboda médií?
Nezávislost médií je ukotvena v Listině základních práv EU. To znamená, že je zcela na místě vyžadovat, aby v dané členské zemi v rámci dodržování zásad právního státu také dobře fungovala nezávislá média, aby novináři nebyli vystaveni perzekucím a tak dále. Evropská komise dělá vyhodnocení nezávislosti médií v rámci své zprávy, kterou plánuje vydávat pravidelně. K vyhodnocování nezávislosti médií v tuto chvíli již dochází, otázkou spíše je, co s těmi daty budeme dělat. Jsem toho názoru, že tam, kde nejsou dodržovány podmínky právního státu, tam by to mělo být spojeno s čerpáním evropských peněz, jak to také schválil Evropský parlament. Ale abych nezůstal jen u toho – jsou i další možnosti, jak podpořit nezávislou žurnalistiku. Konečný vlastník by rozhodně neměl být politik, nedejbože dokonce premiér. Můžeme se navíc podívat i na zdánlivě vzdálenou legislativu, například na legislativu na umělou inteligenci. Tam také najdeme možnosti, jak buď podpořit novináře, nebo ztížit jejich práci. Já prosazuji v rámci regulace umělé inteligence to, že by technologie rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorách měla být zakázána. Důvodem je právě to, že je to velmi problematické z hlediska dodržování občanských svobod, jde o lehce zneužitelnou věc. Představte si, jakému riziku by byli vystaveni investigativní novináři, kteří již tak mají velmi těžkou práci, ve chvíli, kdy rozkrývají kauzy mafiánů, kdyby takováto technologie byla zneužita.
O zhoršující se svobodě médií v členských státech EU se hovoří zejména v posledních letech. Co je podle vás největší problém a co se vlastně zhoršilo?
Pojďme se podívat na nějaká čísla. Zmiňované Polsko je podle Reportérů bez hranic na 62. místě ve svobodě tisku. Za Arménií, za Gruzií. V roce 2015, tedy před vládou Práva a spravedlnosti, bylo Polsko na 19. příčce. Maďarsko je na 89. místě za Gambií. Před vládou Viktora Orbána bylo v prvních dvaceti. V roce 2015 ale bylo už 63.
A co je v těchto zemích největší problém?
Bezpochyby zasahování do nezávislosti veřejnoprávních médií. V prezidentské kampani dala veřejnoprávní polská televize TVP ve sledovaném období kandidátovi vládní strany Andrzeji Dudovi vysílací čas hodinu a 14 minut. Jeho protikandidát dostal 44 sekund. Tady se ukazuje, že ovládnutí veřejnoprávních médií vládními stranami je pokud ne největším, tak jedním z největších problémů, které mají dopad na celkovou nezávislost médií. Veřejnoprávní média by nikdy neměla sloužit jako hlásná trouba vlády. V Polsku a Maďarsku je to bohužel právě tak.
Jak jsme na tom v České republice?
Pozitivní je, že na tom zatím nejsme takhle strašně. Reportéři bez hranic nás zařadili na 44. místo. Ale to není nic lichotivého, protože od roku 2015 jsme klesli o 27 míst. Patříme k devíti nejhorším z Evropské unie. Když se podíváme na průzkumy veřejných mínění, podle agentury Kantar je pro 36 procent Čechů hlavním zdrojem informací Česká televize a 60 % občanů jí důvěřuje. Kdyby ta televize nebyla nezávislá, zcela objektivně nastane problém, že hlavní informační kanál, na který nezanedbatelné množství lidí chodí pro ověřené informace, šíří vládní propagandu. Dané médium nemusí nutně šířit dezinformace. Objektivita informací s sebou nese i vyváženost. Pokud se pak předvolební debata točí pouze podle témat, která pro danou volbu vůbec nejsou relevantní, ale snaží se polarizovat společnost a nahnat voliče do náruče vládní strany, nebo pokud televize bude ignorovat korupční skandály vládních politiků, tak pochopitelně nemůže přinášet objektivní informace.
Co může Evropská unie kromě probírané podmínky právního státu dělat, aby situaci zlepšila?
Roli dodržování zásad právního státu bych úplně nezmenšoval, jde o skutečně zásadní podmínku. Druhá věc je, že je potřeba, aby v případě, kdy by došlo k vyhodnocení toho, že v dané členské zemi nejsou tyto zásady dodržovány, musí být stále možné financovat některé organizace tak, aby se nerozpadla občanská společnost. Za mě to jsou i nezávislá média, jde o programy, z nichž mohou tato média čerpat i dnes. Jenže momentálně jsou závislá na přerozdělení v dané členské zemi. Pak by bylo potřeba zajistit možnost, aby prostředky mohly být získávány přímo od Evropské komise.
Ptám se na praktické hledisko. Deník FORUM 24 se nemůže ptát na tiskových konferencích vlády, již od března. Když se člověk obrátí na eurokomisařku paní Věru Jourovou, dostane odpověď, z níž ale nevyplývá žádné zastání nebo jasný postoj. Logicky – paní Jourová je ze stejné strany jako premiér Babiš.
Musím říci, že když jsem na jaře řešil to, jakým způsobem proběhla volba členů Rady České televize, a obracel jsem se kvůli tomu na Evropskou komisi, byl jsem odmítnut. Chtěl jsem na výboru CULT diskutovat o svobodě médií, hovořilo by se i o otázce nezávislosti České televize. A ano, tato oblast spadá pod eurokomisařku Jourovou, která se nepostavila úplně pozitivně k tomu, že by tuto záležitost chtěla řešit, takže diskuze neproběhla. To ale neznamená, že to nebudu řešit dál. Paní komisařka představila Evropský akční plán pro demokracii, který se svobodou médií zabývá. Já se v rámci diskuzí nad tímto plánem budu paní komisařky ptát a zaměřím se na to, jakým způsobem Komise může pomoci v tom, aby byla média nezávislá a aby nedocházelo k takovým diskriminačním praktikám, jako je právě to, že novináři nejsou vpuštěni na tiskovou konferenci nebo je odmítnuto jim odpovědět na dotazy.
Polsko a Maďarsko nakonec přistoupily na dohodu o rozpočtu, fondu obnovy a tedy i o podmínce právního státu. Neobáváte se toho, že podobné spory mohou v dalších zemích odstartovat snahy o odchod z EU?
Ne. Po tom marasmu, který nastává v souvislosti s brexitem, ten apetit po vystupování z Evropské unie klesl. Nevšiml jsem si nějaké zásadní rétoriky na toto téma, naopak mám pocit, že ti, kteří chtěli následovat Velkou Británii, začali mluvit spíše o reformě. Jde ale o populismus, protože zjistili, že plány na vystoupení jim mnoho nových voličů nepřinesou.
Pokud má ale nějaká vláda velkou mediální sílu, je pro ni mnohem snadnější přesvědčit voliče o tom, že je v právu.
To se samozřejmě může stát, že by byly protievropské nálady ve společnosti více podněcovány. Jenže výhody členství v EU jsou naprosto neoddiskutovatelné. Podívejte na Viktora Orbána – i on osobně má zájem na tom, aby Maďarsko v EU zůstalo, a to nehledě na současný rozpočet.
Jak hodnotíte auditní proces Evropské komise týkající se střetu zájmů Andreje Babiše?
Byly tu lhůty, které přispěly k tomu, že to tak dlouho trvá. Z mého pohledu to samozřejmě taky dlouho trvá, ale chtěl bych k tomu dodat jednu důležitou věc. Je potřeba si uvědomit, že to, aby tento problém byl vyřešen co nejrychleji, je v zájmu českých občanů. Pokud Evropská komise odmítne proplatit některé projekty z důvodu střetu zájmů, je pochopitelné, že Česká republika musí nalézt řešení, protože jinak tyto projekty zaplatí Češi ze své vlastní kapsy. Jenže česká strana si během auditního řízení vždy vzala tu nejdelší možnou lhůtu na to, aby odpověděla Evropské komisi. To bylo vyloženě proti českým zájmům. Víte, právě to je totiž ten hlavní problém střetu zájmů. Jestliže máme v roli premiéra člověka, u kterého, když mluví, si nemůžete být jisti, jestli zastupuje Českou republiku nebo Agrofert, budou vždycky takové problémy vznikat.
Očekáváte v dohledné době ukončení i druhého auditu?
To nedokážu říci, na to bych potřeboval křišťálovou kouli.
Andrej Babiš je častým tématem evropských institucí. Řešil se fond obnovy, Víceletý finanční rámec a tak dále. Zhoršuje to vyjednávací pozici České republiky?
Andrej Babiš a politici z jeho hnutí konzistentně tvrdí, že ne. Já jsem přesvědčen, že ano. Když vezmeme v potaz třenice, které doprovázely vyjednávání o rozpočtu, kdy bohatším členským zemím evidentně dochází trpělivost s tím, aby přispívaly do evropského rozpočtu a dávají tím prostředky do kapes oligarchů… Pozice člověka, který je vyšetřován kvůli střetu zájmů, je oslabena.
