Europoslanci z KDU-ČSL, TOP 09 a ODS by mohli jít do příštích voleb do Evropského parlamentu v koalici SPOLU. Strany však nepatří do jedné frakce. Zatímco se z řad lidovců ozývá, že by ODS měla přestoupit od Evropských konzervativců a reformistů (ECR) zpět do Evropské lidové strany (EPP), nebo by se frakce mohly spojit, ODS stojí za utužením spolupráce mezi frakcemi. Za stávajícího rozložení sil prý totiž dokáží lépe pokrýt více projednávaných návrhů.

Kandidát na europoslance František Talíř (KDU-ČSL) v rozhovoru pro deník FORUM 24 minulý týden řekl, že by podmínkou koalice podle něj mohl být přestup občanských demokratů z frakce ECR do EPP. „Vzhledem k našim hodnotám je proevropské a konstruktivní zejména EPP, proto by podle mého bylo správné, aby ODS deklarovala, že je připravena být součástí frakce EPP, a pro mě to bude na podzim, až budeme hlasovat, jednou ze zásadních věcí,“ vysvětlil a dodal, že o této variantě lidovci diskutují.

Talíř vychází z toho, že ODS dříve byla součástí EPP: „Nevím, jestli je pro ně ECR po odchodu Velké Británie i nadále nosnou platformou.“ Podle něj se o možné změně frakce po dalších volbách debatuje i v rámci ODS, protože ECR je výrazně menší frakcí než EPP.

Dále čtěte

Kandidát na europoslance Talíř: Kandidatura SPOLU? ODS by měla přestoupit do lidovecké frakce

ROZHOVOR / „Nesouhlasíte s Talířem? Kandidujte! Chci zvednout zájem o politiku a Evropu,“ apeloval v rozhovoru pro deník FORUM 24 František Talíř (KDU-ČSL), první…

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) na dotaz deníku FORUM 24 k případnému přechodu ODS mezi frakcemi uvedla, že se ve straně spíše než o změně hovoří o bližší spolupráci frakcí. „Frakce ECR funguje dobře. Zvlášť po útoku na Ukrajinu jsou názory jednotlivých členských stran velmi podobné, ať se to týká českých, polských nebo italských poslanců,“ přiblížila s tím, že se také daří koordinovat řadu pozic s frakcí EPP, což pomáhá prosazovat rozumné návrhy.

„Odchod Britů frakci ani Evropské unii jako celku nepomohl. Od začátku války na Ukrajině však spolupráce, zvláště s Italy a Poláky, funguje lépe, reakce na ruskou agresi a její důsledky je podobná,“ okomentoval pro deník FORUM 24 situaci v ECR analytik legislativy EU Ondřej Krutílek (ODS) a zdůraznil, že Česko má navíc, stejně jako zmíněné státy, i premiéra pocházejícího ze strany, která je v ECR. „Takže je s to své postoje prosazovat nejen v Evropském parlamentu, ale i v Evropské radě,“ dodal. Evropští konzervativci a reformisté s evropskými lidovci intenzivně spolupracují především v otázkách zelené politiky, zmínil. „Jde o efektivní „dělbu práce“ ⁠– ECR a EPP dokáží za stávajícího rozložení sil lépe pokrýt více projednávaných návrhů, než kdyby byly jedna frakce,“ vysvětlil.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by naopak spojení frakcí EPP a ECR uvítal. „Podle mě se s některými kolegy z ODS na většině věcí shodneme a mohli bychom se tak postavit levicovému populismu,“ uvedl.

O tom, že frakce se postupně sbližují, protože chtějí zabránit socialisticko-levicové většině, která se v parlamentu tvoří, hovořil také premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové. Koalice tří stran se podle něj velmi vážně promýšlí. „Zvažujeme, co bude lepší strategie, co bude lepší pro úspěch, a potom abychom dobře reprezentovali Českou republiku v Evropském parlamentu,“ řekl Fiala k možné spolupráci.

Jednání probíhají a definitivní rozhodnutí by mělo padnout na podzim a samotné volby se budou konat 7. a 8. června 2024. Termín musí podle ministerstva vnitra ještě formálně vyhlásit prezident Petr Pavel. Evropané budou volit 705 poslanců. Každá země vybírá takový počet zástupců, který odpovídá její velikosti.