Bylo by lepší, kdyby v době ruské války na Ukrajině a stovek topících se uprchlíků ve Středozemním moři mohli politici řešit jiné problémy než ty, které sami způsobili, ale aspoň něco.
Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu v úterý schválil omezení pro biopaliva vyráběná z plodin pěstovaných na zemědělské půdě. Biopaliva první generace se budou moci podílet v dopravě maximálně sedmi procenty. Evropská komise původně navrhovala, aby byl povolený podíl klasických biopaliv ještě menší – maximálně pět procent.
Stalo se to, o čem mnozí mluvili už dávno a nikdo je neposlouchal. Zvýšená poptávka po biopalivech vedla ke zvyšování ceny potravin, ničení cenných ekosystémů a jejich přeměně na zemědělskou půdu. Původně podle mytologie o globálním oteplování mělo jít o ochranu atmosféry, pak se ale ukázalo, že zemědělská půda nemá takovou schopnost vázat uhlík jako pralesy či mokřady. Řada biopaliv má při započítání také celkově vyšší emise než při spalování fosilních paliv, což je pravý opak toho, co se původně zamýšlelo.
Taky jedeme na bio
Biosložky jsou i naše vnitropolitické téma. V Česku se do paliv povinně přimíchávají od roku 2010. ČR slíbila, že do roku 2020 pokryje nejméně deset procent spotřeby pohonných hmot v dopravě z obnovitelných zdrojů a sníží emise skleníkových plynů o šest procent. Jak toho dosáhnout, je více možností. Mohli bychom podpořit elektromobily nebo auta na plyn. Realita je ale taková, že jsme zvolili cestu bionafty, biolihu a biosložky přimíchávané do obyčejných paliv. Tedy žádný technologický skok, vystačíme si s administrativou.
Pokračujeme v podporování biopaliv 1. generace, to znamená bionafty a biolihu z řepky, obilí a kukuřice. Evropa by teď chtěla podporovat biosložky vyráběné ze dřeva, mořských řas a odpadu. Unie by ráda snížila v desetiprocentním limitu z roku 2008 procento biopaliv, které se získávají ze zemědělských plodin. Pro biopaliva 1. generace se čeká strop pět až sedm procent z celkové spotřeby pohonných hmot.
Jsme příliš snaživí
Číslo sem, číslo tam, na celé věci je pozoruhodné, že se v Evropě pokračuje v projektu, o kterém se ukázalo, že je celkem k ničemu a navíc může být i škodlivý. Jenže tentokrát platí, že lepší pozdě než nikdy. Evropa prozřela a my jsme ze setrvačnosti evropštější, než by bylo třeba. I tady platí, že jak je někde vidět nějaká drahá pitomost, bude za tím zřejmě něčí ekonomický zájem.
„V Evropě se od biopaliv první generace upouští, Brusel teď jedná o snížení podpory pro ně,“ říká na iDnesu zemědělský analytik Petr Havel. „Nechápu, proč vláda schválila jejich zvýhodnění na celých pět let dopředu. Mohla daně uzákonit jen na rok a počkat, až jasné rozhodnutí ohledně biopaliv přijme Brusel.“
To je spíše řečnická otázka, proč se vláda nějak chová. Nějak ta koalice přežít musí, že. Zákon na pět let je samozřejmě dobrý kšeft pro Agrofert, který biopaliva druhé generace nedělá. V první generaci je ale na čele pokroku a byznysu. Všichni přispějeme. Babišovi, ANO a tak dále. Jen vzduch nebude lepší, země nebude lepší, život lidí nebude lepší. Ale o co jde, jen o občany, co si přispějí, tak co.
Na tuto problematiku upozornil zřejmě jako první internetový deník Echo24 v článku Lenky Zlámalové.
