KOMENTÁŘ / Jelikož se dá očekávat, že v pátek a v sobotu nebude ani zdaleka taková volební účast, na jakou jsme zvyklí ve volbách do poslanecké sněmovny, může se zdát, že výběr členů Evropského parlamentu je cosi marginálního a nedůležitého. Myslet si něco takového je ovšem velký omyl.
Také autorka tohoto textu si uvědomuje, o kolika volbách již bylo řečeno, že jde o klání rozhodující, že se bude hrát o osud země a že tentokrát jde vážně o všechno. Tvrdit to i nyní by bylo trochu směšné. Ve skutečnosti jde o dvě důležité věci: za prvé o stabilní Evropskou unii, která bude stát za Ukrajinou a zároveň bude akceschopná a získá sílu posouvat se dopředu. O tom ale my rozhodneme pouze jednadvaceti mandáty z více než sedmi stovek.
Naše za druhé je vnitropolitické. Bude to velký symbol. Od opozice, do níž bohužel dnes nepatří žádná strana, která by se dala označit za demokratickou, neustále posloucháme, že tohle je nejhorší vláda od vzniku České republiky. A posloucháme také, že je čas na nový Mnichov 1938, jen by se měl odehrát na Ukrajině. Od Babiše po Konečnou to opakují všichni spoluhráči Vladimira Putina. A proto je tak důležité ukázat jim, že jejich síla je daleko menší, než to vypadá z médií a sociálních sítí.
V Evropě zuří válka proti našemu spojenci. Za rok a čtvrt se bude rozhodovat o tom, jestli se zařadíme k Putinovým podržtaškům Orbánovi a Ficovi, nebo jestli zůstaneme hrdou a sebevědomou zemí, jakou jsme se opět stali v posledních třech letech. Česko patří mezi lídry Evropy. Nejsme žádná malá zemička, o níž rozhodují jiní. To by měl uvítat každý opravdový vlastenec.
Rok a čtvrt je krátká doba a politika je zejména o symbolech. Tím největším může být prohra Andreje Babiše. On sám ve svém posledním televizním vystoupení ukázal, že ztrácí půdu pod nohama. A že tomu, aby tuto ztrátu zakryl, podřídí všechno. Vždyť on klidně prodá Ukrajinu. Blábolil cosi o „plesnivých zbraních“, místo aby dal najevo alespoň elementární solidaritu a hlavně hrdost na naši zemi a na to, v jak dobrém světle se ukázala. Zapamatujte si to.
Vládní strany dělají chyby. Možná vám úplně nekonvenuje přístup ODS k evropské politice. Možná jste v rozpacích z Danuše Nerudové. Nebo jsou pro vás současní pirátští europoslanci příliš vlevo. Vězte, že v době války jsou tohle úplné drobnosti. A hlavně – ve volbách si nevolíte životního partnera. Dokonce ani souseda. Volíte toho, jehož názory a činy jsou vám mezi ostatními nejbližší s přihlédnutím k okolnostem celkového dění kolem.
Výsledek těchto voleb samozřejmě nerozhodne o tom, jak budou vypadat ty v roce 2025. Může ale vyslat důležitý vzkaz. Myslete na to, až budete přemýšlet, zda dnes neodjet někam do přírody dřív než ve dvě odpoledne.
A nezapomeňte. Jestli se vám nelíbí lidé na prvních místech kandidátky, máte dva kroužky. Tak dejte najevo, kdo si vaši důvěru skutečně zaslouží. Šťastnou ruku všem!