ODS a kandidáti do evropských voleb z roku 2019 FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
V květnu 2024 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Jednou z nejzajímavějších otázek, na kterou veřejnost nezná odpověď, je, zda bude v eurovolbách pokračovat úspěšný vítězný projekt koalice SPOLU, nebo se strany vydají každá svým směrem.
Už víc než rok a půl uplynul od parlamentních voleb 2021. Přes počáteční i průběžnou nedůvěru nejen některých stranických kolegů, ale také politických komentátorů a analytiků dokázal předseda ODS Petr Fiala uskutečnit svou dlouholetou vizi. S velkým přispěním obou koaličních partnerů a jejich předsedů se povedlo porazit „neporazitelné“ ANO a sestavit vládu bez dvou politických firem, které zůstaly v opozici. Nazývám je politickými firmami, neboť nedělají politiku, jen prodávají svým voličům hrnce plné závisti (ANO) a nenávisti (SPD).
Místo politického soupeření idejí máme zablokovanou sněmovnu, vládu hrající na mezinárodním a evropském poli ligu mistrů, ovšem domácí, zejména rozpočtová skutečnost není tak růžová a některá média, která když přišla o hrůzy covidu, se jala děsit lidi chudobou a zdražováním.
Taková je politická skutečnost bezvolebního roku. Nepočítám prezidentskou volbu, která je přece jen úplně jinou disciplínou. Standardní volby letos nejsou. Zato je čas na vnitrostranické přípravy do dalších politických bojů.
V květnu 2024 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Jednou z nejzajímavějších otázek, na kterou veřejnost nezná odpověď, je, zda bude v eurovolbách pokračovat úspěšný vítězný projekt koalice SPOLU, nebo se strany vydají každá svým směrem.
Na první pohled je logičtější druhá varianta. Strany koalice SPOLU jsou v různých europarlamentních frakcích. Zatímco TOP 09 a KDU-ČSL jsou na půdě EP parťáci ve frakci Evropské lidové strany (EPP), dnes nejsilnější koaliční strana ODS je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Ve všech stranách také zní obojí hlasy.
Volby do Evropského parlamentu nejsou v Česku považovány za tak důležité jako ty vnitrostátní, a proto i účast, která v posledních volbách nedosáhla ani 30 % oprávněných voličů, patrně nebude vysoká. Specificky je Česká republika pro tyto volby jedním volebním obvodem s kandidátkou pro celou zemi.
Přes všechny racionální úvahy o samostatné kandidatuře jednotlivých stran koalice SPOLU v evropských volbách, přes rozdílné frakce, ve kterých momentálně strany působí, mám za to, že je to krok velmi nebezpečný a může mít dopad na celou politickou budoucnost v naší zemi.
Koalice SPOLU je zavedená značka. Když pomineme pár nízkých desítek procent voličů, kteří se aktivně a hluboce zajímají o politické dění, máme zde také velkou část voličstva, které politiku nikterak poctivě nesleduje, jen chodí volit a na značku SPOLU si zvyklo. Z průzkumů také vyplývá, že existuje nemalá množina voličů, kteří by nevolili ani jednu z koaličních stran samostatně, ale koalice SPOLU jim smysl dává. Sám jsem byl na začátku skeptický, ale mýlil jsem se. Projekt SPOLU je úspěšný a vítězný. Všechny strany si v koalici zachovávají svoji nezaměnitelnou identitu, a přesto hrají jako tým, který je veden respektovaným kapitánem.
Největší pnutí cítím mezi některými osobnostmi. Výraznými euroskeptiky a eurofederalisty v ODS a v TOP 09. Těm vadí to a těm zas tohle. Možná by nebylo na škodu naslouchat také svým voličům. Většinový volič ODS neřeší minulé bitvy, chce moderní zemi, bezpečnou a prosperující Evropu a téměř jej nezajímají kulturní války. Svět se dynamicky mění. Mění se geopolitika, technologický rozvoj řadí stále vyšší rychlost a mění se představy středopravicového voliče. Strany by si toho měly být vědomy.
Komentář píšu jako člen ODS, který je ve straně více než 20 let. Troufnu si říct, že jsem srdcař a celoživotní homo politicus. V politice jsou důležité symboly, nálady, taktika a strategie. S nadsázkou tvrdím, že politik musí mít načtenou Bibli, Machiavelliho, Umění války, Kmotra a vidět House of Cards. Takhle barevná politika je. K dosažení politických cílů, které mohou zůstat stejné, vedou v různých časech různé cesty. Je pošetilé myslet si, že ideologií 19. století a nástroji 20. století můžeme vyhrát politické bitvy století 21.
A právě skutečnost, že existuje reálná možnost znovu opakovaně udělat z Andreje Babiše člověka, který prohraje volby, by měla vyslat jasný signál. Za holdingové hnutí ANO bude nejspíše obhajovat mandát jako lídryně současná místopředsedkyně EP Dita Charanzová, kompetentní, vzdělaná a proevropská liberálka. Nemá smysl řešit dichotomii mezi jejími politickými postoji a současným rozpoložením hnutí, které hnědne a radikalizuje se kvůli střetu s jinými politickými akciovkami. Jde o to, že pokud budou kandidovat strany koalice samostatně, ANO neporazí.
Politika je běh na dlouhou trať a umění možného. Někdy je třeba upozadit vlastní ego a překročit nepřekročitelné, abychom mohli v příštích politických bojích využít nové zbraně a měli lepší výchozí pozici. Chápu, že někteří potenciální kandidáti mohou být pro ostatní koaliční partnery nepřijatelní, stejně jako jejich kandidáti pro ODS. To jde všechno vyřešit tím, že se ukáže osobnostní a politická velikost jednotlivých aktérů. Vždyť nejde o jména. Všechny strany mají řadu schopných lidí, kteří by žádné pnutí z jedné, druhé či třetí strany neznamenali. Umíme se dohodnout. Dokázali jsme to už několikrát a jsem si jistý, že se to povede. Pokud budeme chtít.
Projekt koalice SPOLU je úspěšný a vítězný. Nechci se dočkat vzájemného soupeření v příštích volbách, protože to nutně ovlivní další spolupráci, důvěru a kompaktnost celého týmu. Bylo by obrovskou politickou chybou, kdyby ambice jednotlivců zhatily možnost poslat Andreje Babiše opět na druhé místo. Riskovat jeho návrat do čela pelotonu jen proto, že nechceme hledat co nás spojuje a místo toho hledáme rozdílné, to by bylo nedospělé.
Rád používám volně citovanou myšlenku Václava Cílka z knihy Jak přejít řeku: „Někteří lidé vynakládají obrovskou energii a kapitál k záchraně světa, který už dávno neexistuje.“ Tak nějak mi připadá pošetilé hazardování s důvěrou voličů jen proto, že chceme Evropskou unii vrátit v čase. To uměli jen hrdinové z pohádek a science fiction.
Autor je členem ODS
