České eurovolby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,14 procenta hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), které voliči přisoudili 22,27 procenta hlasů. Následují Přísaha s Motoristy (10,26 procenta) a komunisté skrytí pod koalicí STAČILO! (9,56 procenta). Až na pátém místě se pak umístili Starostové, kterým voliči dali pouze 8,7 procenta hlasů. Na tiskové konferenci to oznámil Český statistický úřad (ČSU).
Do europarlamentu se dostali ještě Piráti (6,2 procenta) a SPD s Trikolorou (5,73 procenta). K evropským volbám letos v Česku přišlo 36,45 procenta oprávněných voličů. Je to nejvyšší účast od vstupu Česka do unie, před pěti lety přišlo 28,72 procenta.
ANO získalo sedm mandátů o jeden víc než před pěti lety, strany koalice SPOLU budou mít 6 europoslanců, o dva méně než dosud. Starostové v letošních eurovolbách zdvojnásobili počet svých europoslanců na dva, Piráti budou mít podle statistického úřadu místo tří jen jednoho europoslance. Koalice STAČILO! v čele s KSČM bude mít dva europoslance, jejich počet zdvojnásobila. SPD s Trikolorou udrželo ze dvou pouze jeden mandát.
Neúspěšně skončily volby pro stranu PRO Jindřicha Rajchla, která získala jen 2,15 procenta hlasů. Ještě hůře dopadli sociální demokraté (1,89 procenta), Svobodní (1,76 procenta) a Zelení (1,55 procenta).
Překvapení u Pirátů i Okamurovy SPD
Za hnutí ANO usedne v europarlamentu současná místopředsedkyně poslanecké sněmovny a exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová, poslanec Jaroslav Bžoch, Jana Nagyová a poslanci Martin Hlaváček, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík.
U koalice SPOLU svůj mandát europoslance obhájili Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová za občanské demokraty, Luděk Niedermayer za TOP 09 a Tomáš Zdechovský za lidovce. Nově usedne v Evropském parlamentu poslanec Ondřej Kolář (TOP 09) a současný šéf kanceláře europoslance Vondry Ondřej Krutílek.
Přísahu a Motoristy budou v Bruselu reprezentovat Filip Turek a Nikola Bartůšek, koalici STAČILO! současná europoslankyně Kateřina Konečná a Ondřej Dostál, Starosty pak Danuše Nerudová a Jan Farský.
Zajímavá situace nastala u Pirátů, kde mandát europoslankyně obhájila na kandidátce druhá Markéta Gregorová, naopak lídr a současný europoslanec Marcel Kolaja ve volbách neuspěl. Stejně tak neuspěl ani volební lídr SPD a Trikolory Petr Mach, za uskupení Tomia Okamury usedne v Bruselu dosavadní europoslanec Ivan David.
Sečteno bylo o půl hodiny dříve
Hlasy voličů v Česku sečetli volební komisaři ve všech okrscích už v sobotu po uzavření volebních místností. Údaje z posledního okrsku dostali statistici v 19:40, tedy o zhruba půl hodiny dříve než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, oznámil Český statistický úřad na sociální síti X.
V prvních hodinách po uzavření volebních místností v Česku ve 14 hodin sčítání postupovalo o něco pomaleji než při volbách předcházejících. „V 16:00 byla převzata data z 10.866 okrsků. V roce 2019 šlo ve stejný čas o 12.036 okrsků,“ hlásili v sobotu odpoledne statistici. O něco dříve oznámili, že v 15:21 měl statistický úřad ve svých databázích data z 5000 volebních okrsků, přičemž před pěti lety měl ve stejném čase údaje z 6171 okrsků. Letos bylo v Česku 14 714 volebních okrsků, v roce 2019 jich bylo 14 766.
Později se rozdíl v počtu okrsků, z nichž statistický úřad převzal data, v mezivolebním srovnání snížil. „Krátce po 16:30 obdržel ČSÚ data z 13 480 okrsků. V roce 2019 jich bylo 14 069,“ informoval. V 17:30 chyběly údaje ze 110 okrsků a po 19. hodině z posledních čtyř. Před pěti lety převzal úřad údaje z posledního okrsku ve 20:14.
První data z volebního okrsku obdržel letos statistický úřad ve 14:22. Před pěti lety to bylo o dvě minuty později. Letošní prvenství drží okrsek v Ústí nad Labem – Neštěmicích. „Následoval okrsek v Blatné na Strakonicku a v Žimuticích na Českobudějovicku,“ sdělili statistici.
Volby nerozhodly jen o složení europarlamentu
Eurovolby začaly ve čtvrtek v Nizozemsku, v pátek se přidalo Irsko a následně Česká republika, v sobotu pak Lotyšsko, Malta, Slovensko a Itálie. V neděli během dne hlasovali voliči ve zbývajících státech. Oficiální výsledky všech hlasování proto mohly být zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti v EU, což se stalo v neděli ve 23 hodin v Itálii.
Ihned po volbách mají jednotlivé země povinnost dodat Evropskému parlamentu jména zvolených kandidátů. Následně se začnou formovat jednotlivé politické skupiny. V evropských volbách se sice utkávají národní politické strany, jakmile jsou ale europoslanci, jichž bude letos 720, zvoleni, většina z nich se rozhodne stát se součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je pak přidružena k celoevropské politické straně.
V dosavadním Evropském parlamentu existuje sedm politických skupin – lidovecká frakce (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D), liberální frakce Renew, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Skupina pro identitu a demokracii (ID) a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Mohou ale vzniknout i politické skupiny nové, po vzniku jedné takové volají například představitelé krajně pravicových stran. Politické skupiny musí mít nejméně 23 europoslanců zvolených v nejméně sedmi členských státech. Jednání o ustavení politických skupin mohou trvat až do prvního plenárního zasedání, název a složení skupiny je třeba oznámit do 15. července.
Lidovecká frakce EPP už oznámila, že bude mít ustavující schůzi 18. června, následovat budou Zelení 19. června, socialisté i Levice v EP 25. června, Renew a konzervativní ECR 26. června a nakonec Identita a demokracie 3. července.
Ustavující schůze europarlamentu začne v úterý 16. července ve Štrasburku. Noví europoslanci si zvolí svého předsedu či předsedkyni, 14 místopředsedů a pět kvestorů.
Evropské volby nerozhododly jen o složení europarlamentu, ale i o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí Ursula von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Předsedkyně či předseda Evropské komise se budou volit až po ustavení Evropského parlamentu, buď ještě v červenci, nebo na prvním zasedání po letní přestávce, které bude 16. až 19. září. Záleží na nových europoslancích, jak se rozhodnou.