Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Rusko se připravuje na vojenskou konfrontaci se Západem v příštím desetiletí. Mohlo by být odstrašeno protiopatřením v podobě posílení ozbrojených sil. V úterý to podle agentury Reuters prohlásila estonská zahraniční zpravodajská služba. Stále více západních představitelů varuje před vojenskou hrozbou ze strany Ruska pro země na východním křídle NATO a vyzývá Evropu, aby se připravila přezbrojením.
Šéf estonské zpravodajské služby prohlásil, že tento scénář, ve kterém dojde k vojenské konfrontaci mezi Ruskem a Západem, vychází z ruských plánů zdvojnásobit počet sil rozmístěných podél hranic se členy NATO Finskem a pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem. „Rusko si zvolilo cestu, která je dlouhodobou konfrontací a Kreml pravděpodobně počítá s možným konfliktem s NATO během příštího desetiletí,“ řekl Kaupo Rosin novinářům při zveřejnění estonské zprávy o národních bezpečnostních hrozbách.
Vojenský útok ze strany Ruska je podle něj v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, mimo jiné proto, že Rusko musí udržovat své jednotky na Ukrajině, a byl by nepravděpodobný i v případě, že by se ruskému zbrojení vyrovnalo zbrojení evropských států. „Pokud nebudeme připraveni, pravděpodobnost bude mnohem vyšší než bez přípravy,“ dodal Rosin.
Estonsko a další pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než 2 procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, a spojenci NATO zvýšili svou přítomnost v těchto zemích, podotkla agentura Reuters.
Rosin je druhým západním představitelem, který v poslední době varoval před možnou válkou mezi Ruskem a NATO. V pátek se podobně vyjádřil i dánský ministr obrany. „Kapacita Ruska v oblasti výroby vojenského vybavení se nesmírně zvýšila,“ řekl v pátek Troels Lund Poulsen v pátek. „Nelze vyloučit, že během tří až pěti let Rusko otestuje článek 5 a solidaritu NATO. Jde o nové poznatky, které se dostávají do popředí nyní,“ doplnil.
Podobné obavy má i Německo, jeho armáda podle deníku Bild připravila rozsáhlý scénář, jak by mohlo Rusko v budoucnu postupovat. Ke konfliktu by podle něj mohlo dojít už v polovině příštího roku.
Obavy po zveřejnění scénáře Bundeswehru potvrdila i estonská premiérka Kaja Kallasová. „Naše rozvědka odhaduje, že útok může přijít v rozmezí tří až pěti let a opravdu záleží na tom, jak budeme jednotní v našem postoji k Ukrajině,“ prohlásila v rozhovoru pro deník The Times.
Horizont pěti let zmínil v lednu letošního roku i německý ministr obrany, když prohlásil, že Rusko by mohlo napadnout NATO za 5 až 8 let. „Výhrůžky z Kremlu slyšíme téměř každý den, takže musíme počítat s tím, že Vladimir Putin může jednoho dne zaútočit i na některou ze zemí NATO,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro německý list Der Tagesspiegel.
Jeho slova přišla jen den po tom, co předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, řekl, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na to, že v příštích dvaceti letech může dojít k totální válce s Ruskem. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se (v NATO, pozn. red.) připravujeme na konflikt s Ruskem,“ dodal.
